Genom
Genom organismu je celá jeho dědičná informace zakódovaná v DNA (nebo u některých virů v RNA). Zahrnuje jak geny, tak nekódující sekvence DNA. Tento termín zavedl v roce 1920 profesor Hans Winkler.
Winklerova definice v překladu zní:
"Pro haploidní sadu chromozomů navrhuji výraz genom, který spolu s příslušnou protoplazmou určuje materiální základy druhu ....." p165
Žádná sada haploidních chromozomů však neurčuje ani DNA druhu. Vzhledem k obrovské rozmanitosti alel, které populace nese, je každý jedinec geneticky odlišný. Dokonce i diploidní jedinec nese genetickou rozmanitost. Z tohoto důvodu Dobzhansky upřednostnil "soubor chromozomů" a definice musí být nyní širší než definice Winklerova. Genom haploidní sady chromozomů je pouze vzorkem celkové genetické rozmanitosti druhu.
Termín "genom" lze použít konkrétně pro označení kompletního souboru jaderné DNA ("jaderný genom"), ale lze jej použít i pro organely, které obsahují vlastní DNA, jako je tomu u mitochondriálního genomu nebo genomu chloroplastu.
Velikost genomu
| Organismus | Velikost genomu (páry bází) | Poznámka |
| Virus, bakteriofág MS2 | 3569 | První sekvenovaný RNA-genom |
| Virus, SV40 | 5224 | |
| Virus, fág Φ-X174 | 5386 | První sekvenovaný genom DNA |
| Virus, fág λ | 5×10 4 | |
| 1.6×10 5 | Nejmenší nevirový genom, únor 2007 | |
| Bakterie, Escherichia coli | 4×10 6 | Nejlépe prozkoumaná bakterie. |
| Bakterie, Solibactoer usitatus | 1×10 7 | Největší známý bakteriální genom |
| Protista, Amoeba dubia | 6.7×10 11 | Největší známý genom, ale sporný. |
| Rostlina, Arabidopsis thaliana | 1.57×10 8 | Sekvenování prvního rostlinného genomu, prosinec 2000. |
| Rostlina, Genlisea margaretae | 6.34×10 7 | Nejmenší zaznamenaný genom kvetoucí rostliny, 2006. |
| Rostlina, Fritillaria assyrica | 1.3×10 11 | |
| Rostlina, Populus trichocarpa | 4.8×10 8 | První genom stromu, září 2006 |
| Kvasinky, Saccharomyces cerevisiae | 2×10 7 | |
| Houba, Aspergillus nidulans | 3×10 7 | |
| Nematoda, Caenorhabditis elegans | 9.8×10 7 | První genom mnohobuněčného živočicha, prosinec 1998. |
| Hmyz, Drosophila melanogaster alias ovocná muška | 1.3×10 8 | |
| Hmyz, Bombyx mori alias můra hedvábnice | 5.30×10 8 | |
| Hmyz, Apis mellifera alias včela medonosná | 1.77×10 9 | |
| Ryba, Tetraodon nigroviridis, druh Puffer fish | 3.85×10 8 | Nejmenší známý genom obratlovce |
| 3×10 9 | ||
| Ryba, Protopterus aethiopicus alias mramorovaná plicnice | 1.3×10 11 | Největší známý genom obratlovců |
Poznámka: DNA z jedné lidské buňky má délku ~1,8 m (ale šířku ~2,4 nanometru).
Související stránky
- Gene
- Analýza sekvence
- Lidský genom
- ENCODE: kompletní analýza lidského genomu
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to genom?
Odpověď: Genom je celá dědičná informace organismu zakódovaná v jeho DNA (nebo u některých virů v RNA). Zahrnuje jak geny, tak nekódující sekvence DNA.
Otázka: Kdo vymyslel termín "genom"?
Odpověď: Termín "genom" vymyslel v roce 1920 profesor Hans Winkler.
Otázka: Co Winkler definoval jako genom?
Odpověď: Winkler definoval genom jako "haploidní soubor chromozomů, který spolu s příslušnou protoplazmou určuje materiální základy druhu".
Otázka: Má každý jedinec genetickou rozmanitost?
Odpověď: Ano, díky alelám, které populace nese, je každý jedinec geneticky odlišný. Dokonce i diploidní jedinci nesou genetickou rozmanitost.
Otázka: Co znamená, když říkáme "jaderný genom"?
Odpověď: Když mluvíme o "jaderném genomu", myslíme tím konkrétně kompletní soubor jaderné DNA.
Otázka: Existují kromě jaderných genomů i jiné genomy?
Odpověď: Ano, existují také mitochondriální genomy a chloroplastové genomy, které obsahují vlastní DNA.
