Alela

Dominance

U heterozygotů může účinek jedné alely zcela "zakrýt" účinek druhé. To znamená, že fenotyp produkovaný oběma alelami v heterozygotní kombinaci je totožný s fenotypem produkovaným jedním ze dvou homozygotních genotypů. ²¹²

O alele, která zastírá druhou, se říká, že je vůči ní dominantní, a o alternativní alele se říká, že je vůči první recesivní. Tato myšlenka pochází z díla Gregora Mendela, zakladatele genetiky.

V ostatních případech se na fenotypu podílejí obě alely.

Příklad

Dědičnost alel a jejich dominanci lze znázornit v Punnettově čtverci.

Příkladem je gen pro barvu květů u mnoha druhů květin. Barvu okvětních lístků určuje jediný gen, ale může existovat několik různých verzí (alel) tohoto genu.

V tomto příkladu mají rodiče genotyp Bb (velká písmena označují dominantní alely a malá písmena recesivní alely). Pokud se v jejich genotypu vyskytuje B (velké písmeno), květ bude červený. Jediný případ, kdy květ není červený, je tedy genotyp bb (žádné velké B se nevyskytuje).

		Mateřská stránka
		B	b
Otec	B	BB	Bb
	b	Bb	bb

Pravděpodobnost, že květy budou mít různé genotypy, je následující: BB je 25 %, Bb je 50 % a bb je 25 %. Fenotyp květu bude vždy červený, pokud je v genotypu dominantní B. Existuje tedy 25% pravděpodobnost, že získáme květ, který není červený, a 75% pravděpodobnost, že získáme květ, který je červený.

Recesivní

Vzorec dědičnosti recesivních genů je poměrně jednoduchý. Pokud jsou heterozygotní s dominantní alelou, je vzhled (fenotyp) stejný jako u dominantního homozygota. Pouze v případě, že jsou obě alely recesivní, projeví se ve fenotypu recesivní alela b.

Neúplná dominance

To je případ, kdy dominantní alela není zcela dominantní nad recesivní alelou. To znamená, že obě alely mají u kříženců určitý stupeň fenotypového projevu. V tomto případě je vytvořený funkční produkt trochu odlišný nebo je prostřední mezi produktem vytvořeným dominantní alelou a recesivní alelou.

Například: Mirabilis jalapa. Heterozygot této rostliny vytváří v F1 generaci květy růžové barvy na rozdíl od červených (dominantních) a bílých (recesivních) homozygotů.

Dědičnost recesivních genů

Dominance

U heterozygotů může účinek jedné alely zcela "zakrýt" účinek druhé. To znamená, že fenotyp produkovaný oběma alelami v heterozygotní kombinaci je totožný s fenotypem produkovaným jedním ze dvou homozygotních genotypů. ²¹²

O alele, která zastírá druhou, se říká, že je vůči ní dominantní, a o alternativní alele se říká, že je vůči první recesivní. Tato myšlenka pochází z díla Gregora Mendela, zakladatele genetiky.

V ostatních případech se na fenotypu podílejí obě alely.

Příklad

Dědičnost alel a jejich dominanci lze znázornit v Punnettově čtverci.

Příkladem je gen pro barvu květů u mnoha druhů květin. Barvu okvětních lístků určuje jediný gen, ale může existovat několik různých verzí (alel) tohoto genu.

V tomto příkladu mají rodiče genotyp Bb (velká písmena označují dominantní alely a malá písmena recesivní alely). Pokud se v jejich genotypu vyskytuje B (velké písmeno), květ bude červený. Jediný případ, kdy květ není červený, je tedy genotyp bb (žádné velké B se nevyskytuje).

		Mateřská stránka
		B	b
Otec	B	BB	Bb
	b	Bb	bb

Pravděpodobnost, že květy budou mít různé genotypy, je následující: BB je 25 %, Bb je 50 % a bb je 25 %. Fenotyp květu bude vždy červený, pokud je v genotypu dominantní B. Existuje tedy 25% pravděpodobnost, že získáme květ, který není červený, a 75% pravděpodobnost, že získáme květ, který je červený.

Recesivní

Vzorec dědičnosti recesivních genů je poměrně jednoduchý. Pokud jsou heterozygotní s dominantní alelou, je vzhled (fenotyp) stejný jako u dominantního homozygota. Pouze v případě, že jsou obě alely recesivní, projeví se ve fenotypu recesivní alela b.

Neúplná dominance

To je případ, kdy dominantní alela není zcela dominantní nad recesivní alelou. To znamená, že obě alely mají u kříženců určitý stupeň fenotypového projevu. V tomto případě je vytvořený funkční produkt trochu odlišný nebo je prostřední mezi produktem vytvořeným dominantní alelou a recesivní alelou.

Například: Mirabilis jalapa. Heterozygot této rostliny vytváří v F1 generaci květy růžové barvy na rozdíl od červených (dominantních) a bílých (recesivních) homozygotů.

Dědičnost recesivních genů

Vazba na pohlaví

O genech na pohlavních chromozomech se říká, že jsou vázány na pohlaví. V systému určování pohlaví XY u savců nesou chromozomy X celou sadu genů, ale chromozomy Y nesou jen málo genů. Alely nebo geny, které nejsou vázány na pohlaví, se nazývají autozomální.

Vazba na pohlaví

O genech na pohlavních chromozomech se říká, že jsou vázány na pohlaví. V systému určování pohlaví XY u savců nesou chromozomy X celou sadu genů, ale chromozomy Y nesou jen málo genů. Alely nebo geny, které nejsou vázány na pohlaví, se nazývají autozomální.

Různé alely na lokusu

Existují tři způsoby, jak se mohou alely na lokusu lišit.^p6 Jsou to:

1. Podle původu. Alely se liší podle původu, pokud pocházejí ze stejného lokusu na různých chromozomech. Tak se například dvě alely na určitém lokusu u diploidního jedince vždy liší podle původu. Nacházejí se na různých chromozomech.
2. Podle státu. Alely se liší podle stavu, pokud mají odlišné sekvence DNA. Tuto myšlenku lze upravit podle potřeby. Například je můžeme posuzovat jako odlišné pouze tehdy, pokud rozdíl mění sekvenci aminokyselin bílkoviny.
3. Sestupem. Alely se liší podle původu, pokud nemají společného předka. Všechny alely mají samozřejmě společného předka, pokud se vrátíme dostatečně daleko. Tím je myšleno, že mají společného poměrně nedávného předka.

Dvě alely lišící se původem mohou, ale nemusí být v různém stavu. Jedna z nich může například nést mutaci, takže se její sekvence DNA liší.

Různé alely na lokusu

Existují tři způsoby, jak se mohou alely na lokusu lišit.^p6 Jsou to:

1. Podle původu. Alely se liší podle původu, pokud pocházejí ze stejného lokusu na různých chromozomech. Tak se například dvě alely na určitém lokusu u diploidního jedince vždy liší podle původu. Nacházejí se na různých chromozomech.
2. Podle státu. Alely se liší podle stavu, pokud mají odlišné sekvence DNA. Tuto myšlenku lze upravit podle potřeby. Například je můžeme posuzovat jako odlišné pouze tehdy, pokud rozdíl mění sekvenci aminokyselin bílkoviny.
3. Sestupem. Alely se liší podle původu, pokud nemají společného předka. Všechny alely mají samozřejmě společného předka, pokud se vrátíme dostatečně daleko. Tím je myšleno, že mají společného poměrně nedávného předka.

Dvě alely, které se liší podle původu, mohou, ale nemusí být v různém stavu. Jedna z nich může například nést mutaci, takže se její sekvence DNA liší.

Zavedené pojmy

• Alela
• Locus
• Homozygot
• Heterozygot
• Dominantní
• Recesivní
• Dominance (genetika)
• Punnettův čtverec
• Vazba na pohlaví
• Autosomální

Zavedené pojmy

• Alela
• Locus
• Homozygot
• Heterozygot
• Dominantní
• Recesivní
• Dominance (genetika)
• Punnettův čtverec
• Vazba na pohlaví
• Autosomální

Související stránky

• Frekvence alel

Související stránky

• Frekvence alel