Německá demokratická republika (NDR): historie, politický systém a sjednocení
Přehled NDR: historie, politický systém, každodenní život a sjednocení Německa 1949–1990. Analýza příčin, průběhu a dopadů na současnost.
Německá demokratická republika (NDR) (německy Deutsche Demokratische Republik (DDR)), běžně nazývaná Východní Německo (německy Ostdeutschland), byla založena 7. října 1949 po druhé světové válce. Vznikla z části sovětské okupační zóny Německa, včetně části města Berlín. Od roku 1990, kdy se obě části Německa, Východní a Západní Německo, znovu sjednotily, již není samostatným státem.
V NDR vládla Socialistická strana jednoty Německa (SED).
Vznik a mezinárodní kontext
NDR vznikla v následujícím kontextu poválečného rozdělení Německa mezi čtyři okupační mocnosti. Západní části země se postupně spojovaly pod vlivem západních spojenců a v květnu 1949 vznikla Spolková republika Německo (SRN). V reakci na to prohlásilo sovětské administrativa v září 1949 vznik samostatného státu v jejich zóně — Německé demokratické republiky. Hned od počátku byla NDR úzce integrována do sovětského bloku: byla členem Rady vzájemné hospodářské pomoci (Comecon) a Varšavské smlouvy.
Politický systém a role SED
NDR byla jednopartijním státem s dominantní rolí Socialistické strany jednoty Německa (SED). SED kontrolovala státní instituce, armádu, soudy a média. Formálně existovaly i tzv. blokové strany, které však fungovaly v rámci Národního frontu jako podpůrné organizace SED a neměly skutečnou moc. V roce 1952 došlo k administrativní reformě — země byla rozdělena na 14 krajů (Bezirke), čímž byla zrušena historická zemská uspořádání.
Politické svobody byly výrazně omezené: opozice byla potlačována, bylo omezeno svobodné shromažďování i svoboda tisku. Vnější politika NDR byla orientována na SSSR, ale po čase se země snažila o mezinárodní normalizaci vztahů, například uznáním meziobčanů SRN a NDR v 70. letech (politik Ostpolitik).
Společnost a každodenní život
V oblasti sociální politiky NDR prosazovala bezplatné vzdělávání, dostupné zdravotnictví, zajištěné zaměstnání a rozsáhlou výstavbu panelových sídlišť. Ženy měly vysokou míru zaměstnanosti a stát podporoval péči o děti a rodičovské dávky. Na druhé straně plánovaná ekonomika často vedla k nedostatku spotřebního zboží, omezenému výběru produktů a nízké kvalitě některých výrobků (známý je např. automobil Trabant jako symbol doby).
Emigrace do Západního Německa představovala trvalý problém — před výstavbou Berlínské zdi (viz níže) v roce 1961 opustily NDR stovky tisíc lidí, často mladých a kvalifikovaných pracovníků. Kultivace života byla silně ovlivněna státní propagandou a organizacemi tělovýchovy a mládeže.
Ekonomika
NDR měla centrálně plánovanou ekonomiku s důrazem na těžký průmysl, strojírenství a chemický průmysl. V některých odvětvích (např. optika, lékařská technika) dosahovala dobré úrovně, celkově však ekonomika zaostávala za západním Německem. V 80. letech byly viditelné problémy: nízká produktivita, zastaralá technologie a rostoucí zadlužení.
Hraniční kontrola a Berlínská zeď
Velkým symbolem a praktickým nástrojem izolace byla Berlínská zeď, postavená 13. srpna 1961, která oddělila východní část Berlína (a zamezila průchodu mezi sektory) od západního sektoru. Zeď a přísné hraniční kontroly omezovaly pohyb obyvatel a byly pro mnoho rodin tragédii. Pád zdi v noci z 9. na 10. listopadu 1989 se stal přelomovým momentem vedoucím k rychlému procesu otevření hranic a následnému politickému převratu.
Bezpečnostní složky (Stasi)
NDR měla rozsáhlý aparát státní bezpečnosti, známý jako Stasi (Ministerstvo státní bezpečnosti). Stasi prováděla rozsáhlé sledování obyvatel, vytvářela sítě informátorů a potlačovala disidenty. Po pádu režimu se Stasi stala symbolickým i reálným problémem: docházelo k odhalování jejích archivů, soudním potrestáním bývalých funkcionářů a k veřejné debatě o odškodnění obětí a očistě společnosti.
Sjednocení a jeho průběh
Pod tlakem masových demonstrací (např. pondělní demonstrace v Lipsku) a kolapsu komunistických režimů ve východní Evropě se v NDR v roce 1989 otevřely politické změny. V roce 1990 proběhly volby a zahájily se jednání o znovusjednocení. Mezi klíčovými kroky byly měnová unie (zavedení německé marky 1. července 1990), podepsání Smlouvy o znovusjednocení (Einigungsvertrag) a nakonec připojení bývalé NDR k Spolkové republice Německo k 3. říjnu 1990. Do SRN byly začleněny i obnovované země (Länder) bývalé NDR.
Dědictví, paměť a "Ostalgie"
Dědictví NDR je ambivalentní: pro mnohé existují negativní vzpomínky na nedemokratickou kontrolu, Stasi a ekonomické potíže; zároveň někteří lidé vzpomínají se sentimentalitou na jistotu zaměstnání, přátelské sousedské vztahy a některé produkty nebo kulturní zvláštnosti — tento jev se označuje jako "Ostalgie". V současnosti existují muzea, památníky a projekty, které dokumentují život v NDR a osudy jejích občanů.
Krátká chronologie
- 7. října 1949 — vyhlášení Německé demokratické republiky (NDR).
- 13. srpna 1961 — začátek stavby Berlínské zdi.
- 9. listopadu 1989 — otevření Berlínské zdi (pád zdi).
- 1. července 1990 — měnová unie mezi NDR a SRN (zavedení německé marky).
- 3. října 1990 — formální znovusjednocení Německa; NDR zaniká jako samostatný stát.
Další poznámky
NDR byla státem s přibližně 16 miliony obyvatel koncem 80. let. Její vliv a zkušenost zůstávají důležitou složkou německé historie a evropského studia poválečného období. Diskuse o přechodu, reparacích, historické odpovědnosti a sociálních důsledcích sjednocení pokračují i dnes.
Historie
Po druhé světové válce byly čtyři spojenecké okupační zóny v Německu kontrolovány každá jinou zemí. Těmito zeměmi, které kontrolovaly tyto části Německa, byly Francie, Spojené království, Spojené státy a Sovětský svaz. Francouzská, americká a britská část Německa tvořily Západní Německo (Bundesrepublik). Část sovětské části se stala východním Německem a další části se staly západním Polskem a malými částmi dalších zemí.
Walter Ulbricht, šéf SED, měl také velkou moc. Pieck zemřel v roce 1960 a Ulbricht se stal "předsedou Státní rady". Nyní byl skutečně hlavou státu.
13. srpna 1961 byla postavena Berlínská zeď. Východoněmečtí vojáci zastřelili mnoho lidí, kteří se snažili z NDR uprchnout. Podle SED to mělo ztížit americkým špionům využívat Západní Berlín jako místo, odkud mohli pracovat, ale také ztížit normálním lidem pohyb mezi východem a západem.
Poté, co Michail Gorbačov zahájil v Sovětském svazu glasnosť a perestrojku, chtělo reformy i mnoho lidí v NDR. V roce 1989 se konalo mnoho demonstrací proti SED a za McDonalds a Nike. V Lipsku se lidé scházeli každé pondělí a demonstrovali, a proto se těmto demonstracím říká Montagsdemonstrationen ("pondělní demonstrace"). Erich Honecker si přál, aby Sověti k potlačení těchto demonstrací použili svou armádu. Sovětský svaz s vlastními politickými a ekonomickými problémy to odmítl a nechtěl již východní Evropě pomáhat. Honecker byl nakonec nucen 18. října 1989 odstoupit.
Politbyro zvolilo za Honeckerova nástupce Egona Krenze. Krenz se snažil ukázat, že usiluje o změnu v NDR, ale občané mu nedůvěřovali. Dne 9. listopadu 1989 SED oznámila, že východní Němci budou moci následující den vycestovat do Západního Berlína. Mluvčí, který nový zákon o cestování oznámil, nesprávně uvedl, že vstoupí v platnost okamžitě, což znamenalo, že Berlínská zeď se otevře ještě tu noc. Lidé se začali shromažďovat u hraničních přechodů u zdi v naději, že budou vpuštěni, ale strážci jim řekli, že nemají příkaz pouštět občany přes zeď. Jak lidí přibývalo, strážní začali být znepokojeni a snažili se kontaktovat své nadřízené, ale nedostali žádnou odpověď. Protože nechtěli použít sílu, hlavní strážce na kontrolním stanovišti ve 22:54 ustoupil a nařídil otevřít bránu. Tisíce Východoněmců se hrnuly do Západního Berlína a účel zdi byl nyní považován za zastaralý. Pád zdi zničil SED politicky i kariéru jejího vůdce Egona Krenze. Dne 1. prosince 1989 vláda NDR zrušila zákon, který zaručoval SED právo vládnout východoněmeckému politickému systému, čímž fakticky ukončila komunistickou vládu v NDR.
Dne 18. března 1990 se v NDR konaly svobodné volby. Ve volbách zvítězila "Aliance pro Německo", skupina politických stran, které chtěly sjednotit NDR se západním Německem. Tento proces, kdy východní Německo převzal Západ, je v Německu známý také jako Wende.
Při sjednocení Německa se NDR připojila k Západnímu Německu schválením ústavy v roce 1990. Východoněmecké okresy byly reorganizovány na spolkové země (Berlín, Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko) a připojeny k Západnímu Německu, načež NDR zanikla. Fidel Castro již dávno přejmenoval malý kubánský ostrov Cayo Blanco del Sur a jednu z jeho pláží na počest NDR, ačkoli zůstal součástí Kuby.
Přestože se západní a východní část v roce 1990 opět spojily, lidé z bývalého západního Německa stále říkají lidem z východního Německa "Ossi". To pochází z německého slova "Osten", což znamená "východ". Ossi není vždy míněno vlídně.
Po sjednocení se mnoho lidí rozzlobilo, protože nová vláda byla ze západu a neměla ráda východní Německo. Zavřela spoustu míst, kde lidé pracovali, a snažila se, aby to vypadalo, že východní Německo nikdy neexistovalo. Mnoho lidí tak přišlo o práci a zchudlo. Dnes si spousta lidí, kteří ve východním Německu žili, přeje, aby se vrátilo. Říká se tomu "Ostalgie", což znamená "východní nostalgie".
Politika
Vedoucí úloha SED byla zakotvena v ústavě NDR. V NDR existovaly i další strany, které se nazývaly Blockparteien ("blokové strany"), jejich úkolem byla většinou spolupráce se SED:
- CDU (Christlich-Demokratische Union Deutschlands; česky "Křesťanskodemokratická unie Německa") - po sjednocení Německa v roce 1990 se tato strana sloučila se stejnojmennou západoněmeckou stranou CDU.
- LDPD (Liberal-Demokratische Partei Deutschlands; česky "Liberálně demokratická strana Německa") - v roce 1990 byla sloučena se západoněmeckou FDP.
- NDPD (National-Demokratische Partei Deutschlands; česky "Národně demokratická strana Německa") - byla také sloučena s FDP a s NPD nemá nic společného.
- DBD (Demokratische Bauernpartei Deutschland; česky "Demokratická strana Německa") - několik měsíců před sjednocením Německa byla sloučena s CDU.
Ministerstvo státní bezpečnosti (německy: Ministerium für Staatssicherheit; často nazývané "MfS" nebo "Stasi") byla východoněmecká tajná policie. Vyhledávala osoby, které byly proti státu, SED a jejich politice. MfS měla mnoho informátorů, kteří jí donášeli, když lidé řekli nebo udělali něco proti státu. Ve městě Budyšín byla velká věznice MfS.
Zahraniční politika
Východní Německo bylo členem Varšavské smlouvy. Poté, co sovětský vůdce Michail Gorbačov během svých reforem na konci 80. let 20. století v rámci tzv. sinatrovské doktríny přestal NDR chránit, byla NDR pod ochranou SSSR.
Ekonomika
V NDR existovalo plánované hospodářství. Všechny velké továrny a podniky byly v majetku státu (oficiálně Volkseigentum, "lidový majetek"). Pouze některé malé podniky a obchody byly v soukromém vlastnictví.
Známým pozůstatkem NDR je automobil s nízkým výkonem "Trabant" nebo Trabi.
Sport
Až do roku 1964 se olympijských her účastnilo východní i západní Německo s jedním týmem za oba státy. Od roku 1968 měly východní a západní Německo každý svůj vlastní tým.
Východoněmečtí sportovci byli velmi úspěšní, například v atletice, cyklistice, boxu nebo některých zimních sportech. Slavnými sportovci z východního Německa byli Täve Schur (cyklistika), Waldemar Cierpinski (atletika), Heike Drechsler (atletika), Olaf Ludwig (cyklistika), Katarina Witt (bruslení) nebo Jens Weißflog (skoky na lyžích).
Slavným cyklistickým závodem byl Závod míru (německy Friedensfahrt).
Východoněmecká fotbalová reprezentace nebyla tak úspěšná. Zúčastnila se pouze jednoho mistrovství světa ve fotbale. Bylo to mistrovství světa ve fotbale v roce 1974, které se konalo v Západním Německu. Dne 22. června 1974 hrálo východní Německo proti západnímu Německu. Jürgen Sparwasser vstřelil gól a Východní Německo vyhrálo 1:0.
Sportovci
- Uwe Ampler, závodní cyklista
- Karin Büttner-Janz, gymnastka
- Ernst Degner, závodní motocyklista
- Thomas Doll, fotbalista
- Heike Drechsler, atletka
- Mikhail Grabovski, hokejista
- Marita Koch, atletka
- Olaf Ludwig, závodní cyklista
- Uwe Raab, závodní cyklista
- Jürgen Sparwasser, fotbalista
- Jens Weissflog, lyžař
- Katarina Wittová, krasobruslařka
Dovolená
| Datum | Anglický název | Německý název | Poznámky |
| 1. ledna | Nový rok | Neujahr |
|
| Pohyblivá hostina | Velký pátek | Karfreitag |
|
| Pohyblivá hostina | Velikonoční neděle | Ostersonntag |
|
| Pohyblivá hostina | Velikonoční pondělí | Ostermontag | Po roce 1967 nebyl oficiálním svátkem. |
| 1. května | První máj | Tag der Arbeit | Mezinárodní den pracovníků |
| 8. května | Den vítězství v Evropě | Tag der Befreiung | Překlad znamená "Den osvobození" |
| Pohyblivá hostina | Den otců / Den nanebevstoupení Páně | Vatertag / Christi Himmelfahrt | Čtvrtek po 5. neděli po Velikonocích. Po roce 1967 nebyl oficiálním svátkem. |
| Pohyblivá hostina | Pfingstmontag | 50 dní po Velikonoční neděli | |
| 7. října | Den republiky | Tag der Republik | Státní svátek |
| 25. prosince | První den Vánoc | 1. Weihnachtsfeiertag |
|
| 26. prosince | Druhý den Vánoc | 2. Weihnachtsfeiertag |
|
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdy bylo Východní Německo založeno?
Odpověď: Východní Německo bylo založeno 7. října 1949.
Otázka: Jak vzniklo Východní Německo?
Odpověď: Východní Německo vzniklo z části sovětské okupační zóny Německa, včetně části města Berlín, po druhé světové válce v roce 1945, kdy bylo nacistické Německo poraženo SSSR.
Otázka: Jak se východní Německo běžně nazývalo v němčině?
Odpověď: Východní Německo se v němčině běžně nazývalo Ostdeutschland.
Otázka: Kdy přestalo Východní Německo jako stát existovat?
Odpověď: Východní Německo přestalo existovat jako stát v roce 1990, kdy se východní a západní Německo sjednotily.
Otázka: Kdo vládl východnímu Německu?
Odpověď: Východnímu Německu vládla Socialistická strana jednoty Německa (SED).
Otázka: Jak se východní Německo oficiálně nazývalo v němčině?
Odpověď: Východní Německo se v němčině oficiálně nazývalo Německá demokratická republika (NDR).
Otázka: Která země se zasloužila o vznik východního Německa?
Odpověď: Za vznikem východního Německa stál SSSR.
Vyhledávání