Te Deum je křesťanský hymnus. Její původní text byl latinský. Je pojmenována podle prvních slov: Te Deum laudamus (Chválíme tě, Pane). Vznikl pravděpodobně někdy ve 4. nebo 5. století. Většinou se uvádí, že ji napsal buď Augustin z Hippo, nebo Ambrož. Někteří říkají, že ji napsal Nicetas, biskup z Remesiany. Jiní tvrdí, že hymnus byl převzat ze dvou (nebo více) dřívějších hymnů: jednoho k Bohu Otci a druhého k Bohu Synu. Po této myšlence začíná druhý hymnus větou Tu rex gloriae, Christe. Prosby na konci hymnu (začínající Salvum fac populum tuum) pocházejí z veršů z knihy Žalmů, které byly k původnímu hymnu přidány později.

Te Deum je teologicky blízké Apoštolskému vyznání víry. Je v něm obsažen jak poetický pohled na nebeskou liturgii, tak vyznání víry. "Bůh" je jmenován od začátku písně. Hymnus pak jmenuje všechny lidi, kteří Boha chválí a respektují, od hierarchie nebeských tvorů přes křesťany, kteří jsou již v nebi, až po církev na celém světě.

Te Deum se pak vrací ke své věroučné formuli, zpívá o Kristu a připomíná jeho narození, utrpení a oslavení. Poté hymnus přestává zpívat o chvále, a to jak církve obecně, tak zpěváka samotného, a prosí o milost za minulé hříchy, ochranu před hříchy budoucími a naději na shledání s křesťany v nebi.