Bachovy Matoušovy pašije: mistrovské oratorium o Ježíšově ukřižování
Bachovy Matoušovy pašije — monumentální oratorium o Ježíšově umučení, vrchol barokního sborového díla, hluboký emocionální a duchovní hudební zážitek.
Matoušovy pašije (německy Matthäuspassion) jsou rozsahem a dramatickým pojetím jedním z vrcholných děl barokní duchovní hudby. Autorem je Johann Sebastian Bach a text dramatizuje události týkající se Ježíšovy smrti na kříži, převážně podle 26. a 27. kapitoly biblické Knihy svatého Matouše, doplněné básnickými meditacemi. Dílo je určeno pro sbor, sólové hlasy a orchestr; sbor i orchestr jsou rozděleny do dvou samostatných skupin (Sbor 1 a Sbor 2, Orchestr 1 a Orchestr 2), což umožňuje bohaté antiphonální a dramatické efekty.
Vznik a autor textu
Slova kombinují přímý evangelijní text (vypravěného Tenora označovaného jako Evangelista) s poetickými reflexemi a chorály. Libretto sestavil básník známý pod pseudonymem Picander, vlastním jménem Christian Friedrich Henrici; Bach tak střídá biblické vyprávění s lidovými chorály a sólovými áriemi, které nabízejí hlubší duchovní a emocionální komentář k událostem.
Struktura a obsazení
- BWV 244: Dílo je katalogizováno jako BWV 244.
- Forma: Pašije jsou rozčleněny do dvou větších částí, které historicky odpovídají liturgickému dělení na Velký pátek (s přestávkou uprostřed).
- Obsazení: dvě sbory a dvě orchestry, continuo, sólisté (soprán, alt, tenor, bas). Klíčové role zahrnují Evangelistu (tenor) jako narátora a postavu Krista (často baryton nebo bas), zatímco davy a postavy jako farizeové či vojáci jsou většinou ztvárněny sborem (tzv. „turba“).
- Instrumentace: typická barokní výbava – smyčce, dřevěné dechy (včetně oboí a jiných oboistických barev), sólové instrumenty v ariosích a rozsáhlý basso continuo.
Hudební jazyk a hlavní prvky
Bach kombinuje podmanivou recitativní naraci evangelijního textu s dramatickými sborovými výstupy („turba“), introspektivními áriemi a známými chorály, které fungují jako morální nebo citové komentáře a umožňují posluchači duchovní identifikaci. Dvoukolejné uspořádání sborů a orchestrů přináší dialogické a prostorové efekty, které zdůrazňují kontrasty mezi jednotlivými scénami a náladami díla.
Uvedení a recepce
Bachovy Matoušovy pašije vznikly v Lipsku během jeho služby v tamní Thomaskirche; dílo je obvykle datováno do 20. let 18. století a pravděpodobně bylo poprvé provedeno při bohoslužbě na Velký pátek v Lipsku (roku 1727 nebo v letech blízkých tomuto datu). Po Bachově smrti jeho díla po čase upadla z veřejné pozornosti; renesance zájmu o Bachovu tvorbu začala silněji v 19. století – klíčovým momentem byl například berlínský provedení Matoušových pašijí pod vedením Felixe Mendelssohna v roce 1829, které výrazně přispělo k obnově veřejného zájmu o Bachovo dílo.
Význam a provádění dnes
Bachovy Matoušovy pašije jsou považovány za jedno z největších sborových děl vůbec; mnoho hudebníků, hudebních historiků i posluchačů oceňuje jejich hloubku, dramatickou koncentraci a spirituální sílu. Dílo trvá obvykle přibližně 2,5–3,5 hodiny v závislosti na provedení a je častým předmětem jak velkých orchestrálních a sborových inscenací, tak i záznamů orientovaných na historicky poučené provedení s menšími ansámbly.
Související skladby
Podobné žánry pašijí napsali i další skladatelé; Pašije podle Matouše existovaly v různých interpretacích už dříve a po Bachovi je zmiňován například Heinrich Schütz. Mezi dalšími významnými Bachovými sborovými díly stojí za zmínku Svatojánské pašije a Mše h moll.
Poslech a nahrávky
Pro posluchače, kteří se chtějí seznámit s dílem, je vhodné vyhledat nahrávky různých přístupů: tradiční velká symfonická provedení i historicky poučené nahrávky s menšími soubory. Interpretace se liší tempem, použitím dobových nástrojů, počtem zpěváků a celkovým výrazem – všechny tyto faktory ovlivňují zážitek a porozumění Bachovu mistrovství.
Bach kolem roku 1750
Historie
Tradice zpívání příběhu o Ježíšově umučení během Svatého týdne (týden před Velikonocemi) sahá mnoho set let zpět do doby, kdy kněz příběh zpíval, místo aby ho říkal. Později se vyvinula tradice nechat jej zpívat sborem. V období baroka se vyvinulo pašijové oratorium. Nejznámějším dílem této tradice jsou Bachovy Matoušovy pašije z roku 1727. Poprvé byly pravděpodobně provedeny na Velký pátek (11. dubna) 1727 v lipském kostele Thomaskirche, kde Bach působil jako kapelník. Do roku 1736 v něm provedl několik změn a 30. března 1736 ho provedl znovu. Poté byla téměř úplně zapomenuta až dlouho po Bachově smrti. I Bachova hudba obecně byla většinou lidí zapomenuta. V roce 1829 objevil hudbu Matoušových pašijí skladatel Felix Mendelssohn a rozhodl se provést její krátkou verzi v Berlíně. Ta si okamžitě získala mimořádnou oblibu u publika a od té doby zůstal Bach vždy uznáván jako jeden z největších skladatelů.
Hudba
Slova Bachových Matoušových pašijí jsou zčásti převzata přímo z Bible (kapitoly 26-27 Matoušova evangelia) a zčásti je vymyslel básník Picander. Slova z Bible slouží k vyprávění základního příběhu. Zpívá je na recitativ (hudba v rytmu řeči) tenorový sólista, který je znám jako evangelista (Matouš byl "evangelista", protože hlásal Ježíšovo poselství). Slova pronesená Ježíšem zpívá barytonový nebo basový sólista. Evangelistu doprovází continuo (varhany a violoncello, kontrabas nebo fagot). Ježíše doprovází smyčce.
Mezi recitativy jsou árie, z nichž každou zpívá jeden ze čtyř sólistů: soprán, alt, tenor a bas. Árie mají často úvodní část zvanou "arioso", která je v hudebním stylu něco mezi recitativem a árií. Árie jsou doprovázeny orchestrem, často s jedním nástrojem, který hraje důležité sólo. Slova ariosa a árie komentují dění v příběhu a popisují, co se odehrává v myslích lidí.
Sbor, rozdělený na dvě části ("dvojitý sbor"), zpívá několik částí, v nichž představuje zástup lidí v příběhu. Některé z těchto částí, například úvodní, jsou poměrně dlouhé, jiné jsou opravdu velmi krátké. V některých z těchto částí vystupuje sólový zpěvák a sbor komentuje to, o čem sólista zpívá. Kromě hlavního sboru je zde ještě malý sbor, který během první části zpívá na hudbu chorálovou melodii (říká se jí "ripieno"). Někdy se k tomu používá chlapecký sbor.
Zazní také několik chorálů, které zpívá celý sbor. Jedná se o něco jako hymnické nápěvy. Je pravděpodobné, že v Bachově době se k jejich zpěvu přidával i sbor, protože se jednalo o chorály, které se často zpívaly při bohoslužbách.
V některých sborových částech jsou velmi malé úseky pro sólový hlas. Ty představují jednu osobu z davu. Mohou je zpívat sólisté ze sboru. Kromě Ježíše jsou zde tedy malé party pro Jidáše, Petra, dva velekněze, Piláta Pontského, Pilátovu ženu, dva svědky a dvě ancilly (služebné). Tyto malé role mohou zpívat různí sólisté, ale v některých provedeních může jeden sólista (případně ten, který zpívá i árie) převzít několik těchto rolí.
V tradici těchto hudebních pašijí se zmrtvýchvstání vůbec nezmiňuje. Příběh končí sborem, který prolévá slzy poté, co byl Ježíš usmrcen.
Nástroje v orchestru jsou smyčcové nástroje (housle, violy, violoncella a kontrabasy), varhany (po jedněch pro každý sbor), dvě flétny, dva hoboje a fagot. Orchestr I hraje se sborem I a orchestr II hraje se sborem II. Jsou zde i další nástroje: dvě zobcové flétny, tři různé druhy hobojů a viola da gamba.
Bachovy Matoušovy pašije trvají téměř tři a půl hodiny, pokud jsou provedeny bez jakýchkoli škrtů. Je rozdělena do dvou částí. Mezi jednotlivými částmi je obvykle dlouhá přestávka, aby se hudebníci a posluchači mohli najíst a pak se občerstveni vrátit na druhou část.
Matoušovy pašije a Janovy pašije jsou velmi významná díla. Svým charakterem se však liší. Svatojánské pašije jsou velmi dramatické, užívají si dramatičnosti příběhu. Matoušovy pašije jsou jemnější a přemýšlivější, i když mají také dramatické momenty.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo složil Matoušovy pašije?
Odpověď: Matoušovy pašije složil Johann Sebastian Bach.
Otázka: Jaký příběh se odehrává v Matoušových pašijích?
Odpověď: Matoušovy pašije vyprávějí příběh Ježíšovy smrti na kříži, jak je zapsán v biblické knize svatého Matouše.
Otázka: Jaký typ hudební skladby jsou Matoušovy pašije?
Odpověď: Matoušovy pašije jsou hudební skladbou pro sbor, sólové hlasy a orchestr.
Otázka: Jak jsou v Matoušových pašijích rozděleny sbor a orchestr?
Odpověď: Sbor i orchestr jsou rozděleny do dvou částí: Sbor 1 a Sbor 2 a Orchestr 1 a Orchestr 2.
Otázka: Odkud jsou v Matoušových pašijích vzata slova?
Odpověď: Slova v Matoušových pašijích pocházejí z Bible a od básníka Picandra.
Otázka: Kdo ještě napsal dílo s názvem Matoušovy pašije?
Odpověď: Dílo s názvem Matoušovy pašije napsali i další skladatelé, například Heinrich Schütz.
Otázka: Co mnozí hudebníci považují za největší sborové dílo, které kdy bylo napsáno?
Odpověď: Mnozí hudebníci považují Bachovy Matoušovy pašije za největší sborové dílo, jaké kdy bylo napsáno, spolu s jeho Svatojánskými pašijemi a Mší h moll.
Vyhledávání