Kapelník
Kapelník (vyslov: Ka-PEL-my-ster) je německé slovo, které znamená hudebník, jenž má na starosti hudební tvorbu. Slovo pochází z latinského výrazu pro kapelníka. V němčině "Kapelle" dostalo tento význam: "sbor" (protože se zpívalo v kapli). "Meister" znamená "mistr".
Francouzské slovo je maître de la chapelle. V italštině je to Maestro di Capella. V angličtině by se mohl jmenovat Chapel Master nebo obecněji Director of Music.
Práce kapelníka
Slovem kapelník se v Německu označují hudebníci, kteří pracovali pro krále, knížete nebo bohatého šlechtice. Ještě před 200 lety měli tito lidé často vlastní soukromé orchestry. Kapelník byl něco jako hudební ředitel. Byl zodpovědný za výběr nových hudebníků, zkoušení a dirigování orchestru a skládání potřebné hudby.
Mnoho slavných skladatelů pracovalo jako kapelníci. Johann Sebastian Bach pracoval v letech 1717 až 1723 jako kapelník knížete Leopolda z Anhaltu-Cöthenu. George Frideric Händel byl kapelníkem u hannoverského kurfiřta Jiřího, který se později stal britským králem Jiřím I. Joseph Haydn působil mnoho let jako kapelník u Eszterházyů, velmi významné šlechtické rodiny rakouského císařství.
Kapelníkem může být také hudební ředitel kostela. Někdy se mu v Německu říká "Kantor". Johann Sebastian Bach byl nazýván "Kantor", když byl v letech 1723-1750 hudebním ředitelem v kostele svatého Tomáše v Lipsku.
V 19. století se společnost v Evropě změnila. Šlechta už nebyla tak bohatá jako dříve a mnoho skladatelů se začalo živit jako skladatelé na volné noze. Beethoven se například nikdy nestal kapelníkem.
Někdy se dnes v němčině používá slovo "kapelník" pro ředitele nebo dirigenta orchestru či sboru. Z názvu vyplývá, že musí orchestr nebo sbor nejen dirigovat, ale také organizovat.
