Italská renesance, italsky Rinascimento, představuje raný a klíčový vývoj evropské renesance. Začala na přelomu středověku a raného novověku v Itálii ve 14. století (14. století) a přechodně zasahovala až do 17. století (17. století). Tento proces znamenal postupné překročení hodnot a institucí pozdního středověku a vytvoření nových kulturních vzorců.
Hlavní rysy a témata
Centrální náplní hnutí byl návrat k hodnotám klasické antiky a vznik humanismu, tedy důrazu na vzdělání, kritické myšlení a studium jazyků. Renesance ovlivnila umění, vědu, náboženství i literaturu; rozvinulo se také aktivní bádání a překlady starých textů. Kulturní změny měly sociální a ekonomické pozadí, včetně městského mecenátu a obchodních sítí (kulturní změny).
Významní aktéři a díla
Italská renesance je spojována s mistrovskými díly i osobnostmi: Leonardo da Vinci a jeho Mona Lisa, současně v širším evropském kontextu psal William Shakespeare své hry. Technologické a geografické změny té doby zahrnují vynálezy jako knihtisk Johanna Gutenberga a objevy mořeplavců jako Kryštof Kolumbus, který doplul do Ameriky. Náboženské proměny zase částečně symbolizuje postava M. Luthera.
Pojmenování a historiografie
Slovo „renesance“ pochází z francouzštiny a znamená „znovuzrození“; moderní pojem popularizoval francouzský historik Jules Michelet (historik) v 19. století, ačkoliv sami aktéři éry jej nepoužívali. Francouzský kulturní kontext (francouzské označení) a pozdější interpretace mluvily o italském „obrození“ jako počátku širšího evropského posunu.
Rozšíření a rozdíly regionálně
Renesance se z Itálie postupně rozšířila na sever (severní Evropa), kde nabyla místy odlišného charakteru: silněji náboženského a reformního než čistě anticky orientovaného. Přenos znalostí, uměleckých forem a technologií probíhal přes obchod, diplomacii a tisk. Souběžně vznikaly školy, dílny a mecenáti, kteří tuto proměnu podporovali.
Dědictví a význam dnes
Italská renesance položila základy moderního vnímání umění, vědy i vzdělání: zdůraznila empirii, perspektivu v malířství, obnovu klasických textů a institucionální změny ve vzdělávání. Její pozůstatky jsou patrné v muzeích, architektuře městských center a v systému uměleckého vzdělávání. Pro další studium a přehledy o renesanci lze vyhledat související zdroje a přehledy na odborných stránkách: výklad termínu, přehled renesance a další specializované texty (doplňující materiály).
