Giacomo Puccini (23. prosince 1858 - 29. listopadu 1924) byl po Verdim nejslavnějším italským operním skladatelem. Napsal 16 oper, z nichž většina je dodnes velmi často uváděna. Mnoho jeho operních písní zná mnoho lidí, zejména árii Nessun dorma z Turandot, kterou zpíval Luciano Pavarotti pro televizní přenos BBC z mistrovství světa ve fotbale, které se konalo v Itálii v roce 1990.

Život

Puccini se narodil v hudební rodině v Lucca v Toskánsku. Již od mládí byl veden k hudbě a později studoval na Milánské konzervatoři, kde rozvíjel skladební dovednosti a orchestrační techniku. Postupně si vybudoval renomé díky svým operačním dílům, která spojovala melodickou invenci s dramatickým citem pro divadelní situaci. V pozdějších letech trpěl zdravotními problémy, podstoupil operaci v Belgii a zemřel 29. listopadu 1924 v Bruselu.

Nejznámější díla

Pucciniho repertoár zahrnuje jak raná díla, tak pozdní mistrovská díla. Mezi nejznámější opery patří:

  • Le Villi (1884) – první větší opera, která mu přinesla pozornost.
  • Edgar (1889) – méně úspěšná raná práce.
  • Manon Lescaut (1893) – první z jeho raných úspěchů na mezinárodní scéně.
  • La bohème (1896) – jedna z nejhranějších a nejoblíbenějších oper soudobého repertoáru.
  • Tosca (1900) – dramatická a tragická opera s výraznými áriemi.
  • Madama Butterfly (1904) – citlivý a exotizující příběh s velkým emocionálním nábojem.
  • La fanciulla del West (1910) – ambientace na americkém západě.
  • Il trittico (1918) – triptych tří jednovakových děl: Il tabarro, Suor Angelica a Gianni Schicchi (poslední z nich je komická jednovka).
  • Turandot (nedokončeno, premiéra 1926) – monumentální, orientálně laděná opera, kterou Puccini nedokončil; konec složil skladatel Franco Alfano.

Styl a umělecký přínos

Puccini je často spojován s proudem verismu, avšak jeho styl je mnohem osobitější: kombinuje melodickou sílu, jemnou instrumentaci a citlivé ztvárnění psychiky postav. Byl mistrem v budování nálady, využívání orchestrálních barev a v komponování pamětihodných árií i sborů. Jeho ženské postavy jsou často silné a výrazné, operační příběhy kladou důraz na citovou autenticitu a divadelní účinek.

Nessun dorma a jeho osud

Nessun dorma je árie z třetího jednání Turandot, kterou v opeře zpívá princ Calaf. Text i hudba vyjadřují naději a odhodlání (s proslulým koncem „Vincerò!“). Díky nahrávkám a vystoupením, zejména nepochybně díky Lucianu Pavarottimu a jeho použití při přenosu mistrovství světa ve fotbale 1990, se árie stala kulturním fenoménem mimo rámec opery a často se objevuje v populární kultuře, reklamách či sportovních přenosech.

Je důležité dodat, že Turandot zůstala po Pucciniho smrti nedokončena; dobové uvedení použilo dokončení od Francesca (Franco) Alfana, které se stalou součástí většiny inscenací, i když existují i jiné verze či úpravy závěru.

Dědictví

Pucciniho opery patří trvale do standardního operního repertoáru po celém světě. Jeho melodie a dramatické cítění ovlivnily řadu pozdějších skladatelů a jeho díla jsou pravidelně inscenována na nejvýznamnějších operních scénách. Díky schopnosti spojit hudební krásu s divadelní naléhavostí zůstává Puccini jedním z nejhranějších a nejmilovanějších operních tvůrců.