Izraelský zásah proti konvoji do Pásma Gazy

Regionální přehled

Pásmo Gazy je součástí Palestiny. Patří mezi nejhustěji osídlené oblasti na Zemi. Na ploše zhruba 493 km² žije přibližně 1,5 milionu lidí.

Palestinská samospráva tvrdí, že se jedná o okupované území. Říkají, že Izrael je okupační silou, měl by se stáhnout a vrátit území Palestincům. Izrael na Gazu několikrát zaútočil a bombardoval ji, naposledy v prosinci 2008.

Izrael to tak nevidí, protože v roce 2005 předal území do palestinské správy a postupem času stáhl své vojáky. Mezitím palestinská skupina Hamás, která území ovládá, vypouští na Izrael rakety.

Hamás převzal kontrolu nad Pásmem Gazy po konfliktu mezi Fatahem a Hamásem, který se odehrál po palestinských volbách v roce 2006, kdy Izrael označil Hamás za teroristické hnutí. Stejně tak Egypt nesouhlasil s tím, aby Hamás odstranil z Gazy úředníky palestinské samosprávy.

Izraelská blokáda pásma Gazy je prý bezpečnostním opatřením, ale Hnutí za svobodnou Gazu je proti. Hamás spolu s dalšími skupinami tam a v jižních částech Izraele působil potíže. Blokáda začala v roce 2007. Mnoho zemí (např. Egypt) lituje Pásmo Gazy, několik dalších (např. Írán) Izrael nenávidí nebo se ho nějakým způsobem bojí a některé (např. USA) s Izraelem souhlasí.

Regionální přehled

Pásmo Gazy je součástí Palestiny. Patří mezi nejhustěji osídlené oblasti na Zemi. Na ploše zhruba 493 km² žije přibližně 1,5 milionu lidí.

Palestinská samospráva tvrdí, že se jedná o okupované území. Říkají, že Izrael je okupační silou, měl by se stáhnout a vrátit území Palestincům. Izrael na Gazu několikrát zaútočil a bombardoval ji, naposledy v prosinci 2008.

Izrael to tak nevidí, protože v roce 2005 předal území do palestinské správy a postupem času stáhl své vojáky. Mezitím palestinská skupina Hamás, která území ovládá, vypouští na Izrael rakety.

Hamás převzal kontrolu nad Pásmem Gazy po konfliktu mezi Fatahem a Hamásem, který se odehrál po palestinských volbách v roce 2006, kdy Izrael označil Hamás za teroristické hnutí. Stejně tak Egypt nesouhlasil s tím, aby Hamás odstranil z Gazy úředníky palestinské samosprávy.

Izraelská blokáda pásma Gazy je prý bezpečnostním opatřením, ale Hnutí za svobodnou Gazu je proti. Hamás spolu s dalšími skupinami tam a v jižních částech Izraele působil potíže. Blokáda začala v roce 2007. Mnoho zemí (např. Egypt) lituje Pásmo Gazy, několik dalších (např. Írán) Izrael nenávidí nebo se ho nějakým způsobem bojí a některé (např. USA) s Izraelem souhlasí.

Trasa lodí

Turecká osobní loď Cruse Liner MV Mavi Marmara se 31. května snažila dopravit tureckou a kyperskou pomoc do pásma Gazy, když ji izraelské námořnictvo našlo. Tři roky starou blokádu podpořila Flotila 13. Loď Mavi Marmara byla v době náletu vzdálena 40 mil od pásma Gazy. Na lodi Mavi Marmara bylo 27 britských aktivistů, 9 palestinských, 8 tureckých, 2 irští, 1 švédský, 1 jihoafrický, 1 americký a 1 albánský a několik dalších. Za Mavi Marmarou následovala irská osobní loď MV Rachel Corrie a 4 další menší plavidla. Na lodích se nacházelo celkem 663-682 aktivistů a humanitárních pracovníků, včetně několika Turků, několika Malajců dalšího Američana, Australana a Belgičana.

Na palubě šesti lodí civilní flotily bylo celkem 663 nebo 683 osob z 37 zemí. Mezi významné osoby na palubě flotily patřila nositelka Nobelovy ceny míru Mairead Corriganová, bývalý asistent generálního tajemníka OSN Denis Halliday, izraelsko-arabská poslankyně Knesetu Haneen Zoubiová, vůdce severní větve Islámského hnutí v Izraeli Raed Salah, švédský spisovatel Henning Mankell a řada politiků z vlád evropských a arabských zemí a Evropského parlamentu.

Trasa lodí

Turecká osobní loď Cruse Liner MV Mavi Marmara se 31. května snažila dopravit tureckou a kyperskou pomoc do pásma Gazy, když ji izraelské námořnictvo našlo. Tři roky starou blokádu podpořila Flotila 13. Loď Mavi Marmara byla v době náletu vzdálena 40 mil od pásma Gazy. Na lodi Mavi Marmara bylo 27 britských aktivistů, 9 palestinských, 8 tureckých, 2 irští, 1 švédský, 1 jihoafrický, 1 americký a 1 albánský a několik dalších. Za Mavi Marmarou následovala irská osobní loď MV Rachel Corrie a 4 další menší plavidla. Na lodích se nacházelo celkem 663-682 aktivistů a humanitárních pracovníků, včetně několika Turků, několika Malajců dalšího Američana, Australana a Belgičana.

Na palubě šesti lodí civilní flotily bylo celkem 663 nebo 683 osob z 37 zemí. Mezi významné osoby na palubě flotily patřila nositelka Nobelovy ceny míru Mairead Corriganová, bývalý asistent generálního tajemníka OSN Denis Halliday, izraelsko-arabská poslankyně Knesetu Haneen Zoubiová, vůdce severní větve Islámského hnutí v Izraeli Raed Salah, švédský spisovatel Henning Mankell a řada politiků z vlád evropských a arabských zemí a Evropského parlamentu.

Nájezd

Izrael uvedl, že ostatních pět lodí bylo obsazeno a převzato pokojně a že k jediným incidentům došlo na lodi Mavi Marmara, ale podle mnoha zpráv bylo zraněno i několik lidí z ostatních lodí.

Flotila měla v plánu prorazit blokádu Gazy a ignorovat izraelský plán, podle něhož se aktivisté měli zastavit v přístavu Ašdod a převést náklad tam. Poté, co aktivisté flotily ignorovali opakované výzvy, aby se vzdali, se kolem 04:00 SELČ na lodě nalodili vojáci z jednotky Šajet 13 (Flotila 13).

Organizátoři konvoje Arafat Shoukriof, z Hnutí za svobodnou Gazu (FGM), popřeli výpověď izraelské armády. Jeden ze spoluorganizátorů konvoje flotily uvedl, že ti, kteří jsou na palubě jedné lodi, jim telefonovali, že přiletěly izraelské vrtulníky, aby provedly překvapivý nálet.

Přepadení lodi MV Mavi Marmara

Nalodění na loď Mavi Marmara vyústilo v násilné střety mezi aktivisty a izraelskými vojáky, i když podrobnosti jsou sporné.

Izraelský vrtulník zřejmě vysadil na loď 30 vojáků specialistů. Z neznámého důvodu pak vypukly boje. Jeden izraelský voják byl přehozen přes bok lodi, někteří humanitární pracovníci se bouřili a házeli na Izraelce židle. Izraelci poté použili slzný plyn, paralyzéry, omračující granáty a kouřové bomby, aby potíže zastavili. Později padlo na obou stranách několik výstřelů. Nakonec vše skončilo pádem jedné albánské ženy přes bok lodi. Vojáci, kteří použili omračující granáty, poté požádali vládu o povolení použít střelné zbraně, které následně dostali.

Izraelská armáda uvedla, že vojáci byli náhle napadeni poté, co slezli po lanech z vrtulníků na palubu lodi. Vojáci byli údajně ošklivě zbiti, jeden byl pobodán a jeden byl vhozen do moře Dvěma Izraelcům byly odebrány zbraně. Jeden z příslušníků izraelského komanda uvedl, že v určitém okamžiku proti nim byla vedena ostrá palba z podpalubí. Ve snaze rozehnat aktivisty byly použity omračující granáty a slzný plyn. Poté, co se to ukázalo jako neúčinné, požádalo komando o povolení použít střelbu do vzdorujících aktivistů a toto povolení obdrželo. Komando pak aktivisty střelilo do nohou, což je přinutilo se rozejít. Komando se dostalo na můstek a po 30 minutách převzalo kontrolu nad lodí. Některé boje jsou vidět na videozáznamech zveřejněných izraelskou armádou a aktivisty hnutí Svobodná Gaza. Izraelská armáda zveřejnila 20 videí z incidentu,

Podle majora Avitala Leiboviche z mluvčího IDF aktivisté zaútočili na vojáky noži, praky, bodáky a holemi a také pistolemi, které izraelští vojáci našli. Adam Shapiro, člen představenstva Hnutí za svobodnou Gazu, uvedl, že podle zpravodajů Al-Džazíry na lodi začali vojáci střílet okamžitě, jakmile sešli po lanech.

Manželka kapitána Mavi Marmara Nilüfer Örenová uvedla, že IDF je začaly sledovat po 90 mílích (140 km), konvoj sledovalo 40 izraelských lodí a slídilo po něm, dokud se vojáci ve 4:45 ráno nenalodili z vrtulníků. Uvedla také, že byly použity omračující granáty a kouřové bomby. Aktivisté a členové posádky proto použili plynové masky. Norman Paech, bývalý člen německé parlamentní strany Levice, který byl na palubě Mavi Marmara, uvedl, že na své části lodi viděl pouze tři aktivisty, kteří kladli odpor, a řekl: "Neměli žádné nože, žádné sekery, pouze hole, které používali k obraně."

Reportéři íránské televize a zpravodajství televize Al-Džazíra informovali o použití slzného plynu/psychotropního plynu a omračujících granátů. Izraelští vojáci uvedli, že aktivisté měli plynové a lyžařské masky. Ani jedné straně OSN plně nevěřila a snažila se nestát na ničí straně.

Nájezd na loď MV Rachel Corrie

Loď MV Rachel Corrie se vzdala a vyvěsila bílou vlajku příměří, když se na ni nalodilo izraelské námořnictvo.

Nájezd na Challenger One

Loď Challenger One zrychlila na své trase ve snaze umožnit novinářům pořídit si fotografie probíhajícího náletu. Huwaida Arrafová, americká aktivistka, která byla na palubě Challenger One, uvedla, že izraelští vojáci napadli kopanci, tasery a omračujícími granáty každého, kdo se jim pokusil zabránit v převzetí lodi.

Aktivistka Huwaida Arrafová uvedla, že po vstupu na palubu Challengeru 1 izraelští vojáci aktivistům zabavili veškeré komunikační vybavení, kamery, mobilní telefony, vysílačky a paměťové karty.

Přepadení lodi Sfendoni

Bývalý britský diplomat Ed Peck, který byl na palubě lodi Sfendoni, řekl, že izraelští vojáci byli dobře vycvičeni a chovali se dobře. Vojáci se poprali s několika aktivisty, kteří se jim snažili zabránit v přístupu do kormidelny, ale k žádným vážnějším zraněním nedošlo, řekl Peck. Paul Larudee, 64letý bývalý profesor jazyků z kalifornského El Cerrita na palubě Sfendoni, byl podle generálního konzula USA a jeho právníků zbit a omráčen; jeho rodina uvedla, že izraelští konzulární úředníci je informovali, že Larudee, pacifista, byl zbit poté, co neuposlechl rozkazů vojáků.

Člen posádky Shane Dillon uvedl, že izraelští vojáci použili paralyzéry, zlomili nos jedné Belgičance a zbili dalšího cestujícího. Australská fotoreportérka Kate Geraghtyová byla na palubě Challengeru 1 napadena izraelskými vojáky, kteří se ji pokusili fotografovat.

Loď Eleftheri Mesogeios je napadena

Kutlu Tiryaki, kapitán druhého plavidla flotily, uvedl, že cestující neměli žádné zbraně, ale pouze přišli mírumilovně přinést pomoc.

Druhá, nejmenovaná loď je napadena

Poslední loď v konvoji se vzdala, protože byla napadena, a vyvěsila bílou vlajku.

Výsledky

9-19 lidí bylo údajně mrtvých a 32-50 zraněných. Deset ze zraněných byli Izraelci a jeden z mrtvých byl turecký politik. Izrael potvrdil čtyři mrtvé. Mezi mrtvými je İbrahim Bilgen, turecký politik ze strany Felicity.

Izraelská vězeňská služba zatkla a uvěznila nejméně 32 aktivistů, kteří byli na palubě lodí, poté co odmítli podepsat příkaz k deportaci, včetně dvou zraněných, kteří odmítli nemocniční ošetření.

Izrael uvedl, že námořní síly "našly zbraně připravené předem a použily je proti našim silám". Na fotografiích IDF byly vidět nože, kovové a dřevěné tyče, světlice, klíče a praky s mramorovými projektily, které prý byly proti vojákům použity. Aktivisté prý také házeli na vojáky IDF omračující granáty a IDF ukázala video, které to ilustruje. Při izraelské prohlídce lodi byly nalezeny neprůstřelné vesty, brýle pro noční vidění a plynové masky.

V tiskové zprávě izraelského ministra zahraničí se uvádí, že násilí proti vojákům bylo již plánováno a že na lodích byly nalezeny "lehké zbraně", včetně pistolí, které měly být aktivistům na lodi Mavi Marmara zabaveny vojáky Izraelských obranných sil (IDF).

Detailní obrázek, který byl čtenářům Jerusalem Post představen jako: Na palubě lodí, které tvořily flotilu s pomocí pro Gazu, bylo nalezeno vybavení, které se lišilo stejně jako deklarované cíle flotily. Izraelští vojáci také přiznali, že na palubě obou lodí našli invalidní vozíky, čisticí prostředky a dětské mléko.

Vysoce postavený norský důstojník po zhlédnutí snímků prohlásil, že "tohle není vojenské vybavení" a že většina nářadí a kuchyňských nožů by patřila na loď.

Vysoce postavení úředníci celního podsekretariátu označili izraelské prohlášení za "naprostý nesmysl".

Nájezd

Izrael uvedl, že ostatních pět lodí bylo obsazeno a převzato pokojně a že k jediným incidentům došlo na lodi Mavi Marmara, ale podle mnoha zpráv bylo zraněno i několik lidí z ostatních lodí.

Flotila měla v plánu prorazit blokádu Gazy a ignorovat izraelský plán, podle něhož se aktivisté měli zastavit v přístavu Ašdod a převést náklad přes něj. Poté, co aktivisté flotily ignorovali opakované výzvy, aby se vzdali, se kolem 04:00 SELČ na lodě nalodili vojáci z jednotky Šajet 13 (Flotila 13).

Organizátoři konvoje Arafat Shoukriof, z Hnutí za svobodnou Gazu (FGM), popřeli výpověď izraelské armády. Jeden ze spoluorganizátorů konvoje flotily uvedl, že ti, kteří jsou na palubě jedné lodi, jim telefonovali, že přiletěly izraelské vrtulníky, aby provedly překvapivý nálet.

Přepadení lodi MV Mavi Marmara

Nalodění na loď Mavi Marmara vyústilo v násilné střety mezi aktivisty a izraelskými vojáky, i když podrobnosti jsou sporné.

Izraelský vrtulník zřejmě vysadil na loď 30 vojáků specialistů. Z neznámého důvodu pak vypukly boje. Jeden izraelský voják byl přehozen přes bok lodi, někteří humanitární pracovníci se bouřili a házeli na Izraelce židle. Izraelci poté použili slzný plyn, paralyzéry, omračující granáty a kouřové bomby, aby potíže zastavili. Později padlo na obou stranách několik výstřelů. Nakonec vše skončilo pádem jedné albánské ženy přes bok lodi. Vojáci, kteří použili omračující granáty, poté požádali vládu o povolení použít střelné zbraně, které následně dostali.

Izraelská armáda uvedla, že vojáci byli náhle napadeni poté, co slezli po lanech z vrtulníků na palubu lodi. Vojáci byli údajně ošklivě zbiti, jeden byl pobodán a jeden byl vhozen do moře Dvěma Izraelcům byly odebrány zbraně. Jeden z příslušníků izraelského komanda uvedl, že v určitém okamžiku proti nim byla vedena ostrá palba z podpalubí. Ve snaze rozehnat aktivisty byly použity omračující granáty a slzný plyn. Poté, co se to ukázalo jako neúčinné, požádalo komando o povolení použít střelbu do vzdorujících aktivistů a toto povolení obdrželo. Komando pak aktivisty střelilo do nohou, což je přinutilo se rozejít. Po 30 minutách se komando dostalo na můstek a převzalo kontrolu nad lodí. Některé boje jsou vidět na videozáznamech zveřejněných izraelskou armádou a aktivisty hnutí Svobodná Gaza. Izraelská armáda zveřejnila 20 videí z incidentu,

Podle majora Avitala Leiboviche z mluvčího IDF aktivisté zaútočili na vojáky noži, praky, bodáky a holemi a také pistolemi, které izraelští vojáci našli. Adam Shapiro, člen představenstva Hnutí za svobodnou Gazu, uvedl, že podle zpravodajů Al-Džazíry na lodi začali vojáci střílet okamžitě, jakmile sešli po lanech.

Manželka kapitána Mavi Marmara Nilüfer Örenová uvedla, že IDF je začaly sledovat po 90 mílích (140 km), konvoj sledovalo 40 izraelských lodí a slídilo po něm, dokud se vojáci ve 4:45 ráno nenalodili z vrtulníků. Uvedla také, že byly použity omračující granáty a kouřové bomby. Aktivisté a členové posádky proto použili plynové masky. Norman Paech, bývalý člen německé parlamentní strany Levice, který byl na palubě Mavi Marmara, uvedl, že na své části lodi viděl pouze tři aktivisty, kteří kladli odpor, a řekl: "Neměli žádné nože, žádné sekery, pouze hole, které používali k obraně."

Reportéři íránské televize a zpravodajství televize Al-Džazíra informovali o použití slzného plynu/psychotropního plynu a omračujících granátů. Izraelští vojáci uvedli, že aktivisté měli plynové a lyžařské masky. Ani jedné straně OSN plně nevěřila a snažila se nestát na ničí straně.

Nájezd na loď MV Rachel Corrie

Loď MV Rachel Corrie se vzdala a vyvěsila bílou vlajku příměří, když se na ni nalodilo izraelské námořnictvo.

Nájezd na Challenger One

Loď Challenger One zrychlila na své trase ve snaze umožnit novinářům pořídit si fotografie probíhajícího náletu. Huwaida Arrafová, americká aktivistka, která byla na palubě Challenger One, uvedla, že izraelští vojáci napadli kopanci, tasery a omračujícími granáty každého, kdo se jim pokusil zabránit v převzetí lodi.

Aktivistka Huwaida Arrafová uvedla, že po vstupu na palubu Challengeru 1 izraelští vojáci aktivistům zabavili veškeré komunikační vybavení, kamery, mobilní telefony, vysílačky a paměťové karty.

Přepadení lodi Sfendoni

Bývalý britský diplomat Ed Peck, který byl na palubě lodi Sfendoni, řekl, že izraelští vojáci byli dobře vycvičeni a chovali se dobře. Vojáci se poprali s několika aktivisty, kteří se jim snažili zabránit v přístupu do kormidelny, ale k žádným vážnějším zraněním nedošlo, řekl Peck. Paul Larudee, 64letý bývalý profesor jazyků z kalifornského El Cerrita na palubě Sfendoni, byl podle generálního konzula USA a jeho právníků zbit a omráčen; jeho rodina uvedla, že izraelští konzulární úředníci je informovali, že Larudee, pacifista, byl zbit poté, co neuposlechl rozkazů vojáků.

Člen posádky Shane Dillon uvedl, že izraelští vojáci použili paralyzéry, zlomili nos jedné Belgičance a zbili dalšího cestujícího. Australská fotoreportérka Kate Geraghtyová byla na palubě Challengeru 1 napadena izraelskými vojáky, kteří se ji pokusili fotografovat.

Loď Eleftheri Mesogeios je napadena

Kutlu Tiryaki, kapitán druhého plavidla flotily, uvedl, že cestující neměli žádné zbraně, ale pouze přišli mírumilovně přinést pomoc.

Druhá, nejmenovaná loď je napadena

Poslední loď v konvoji se vzdala, protože byla napadena, a vyvěsila bílou vlajku.

Výsledky

9-19 lidí bylo údajně mrtvých a 32-50 zraněných. Deset ze zraněných byli Izraelci a jeden z mrtvých byl turecký politik. Izrael potvrdil čtyři mrtvé. Mezi mrtvými je İbrahim Bilgen, turecký politik ze strany Felicity.

Izraelská vězeňská služba zatkla a uvěznila nejméně 32 aktivistů, kteří byli na palubě lodí, poté co odmítli podepsat příkaz k deportaci, včetně dvou zraněných, kteří odmítli nemocniční ošetření.

Izrael uvedl, že námořní síly "našly zbraně připravené předem a použily je proti našim silám". Na fotografiích IDF byly vidět nože, kovové a dřevěné tyče, světlice, klíče a praky s mramorovými projektily, které prý byly proti vojákům použity. Aktivisté prý také házeli na vojáky IDF omračující granáty a IDF ukázala video, které to ilustruje. Při izraelské prohlídce lodi byly nalezeny neprůstřelné vesty, brýle pro noční vidění a plynové masky.

V tiskové zprávě izraelského ministra zahraničí se uvádí, že násilí proti vojákům bylo již plánováno a že na lodích byly nalezeny "lehké zbraně", včetně pistolí, které měly být aktivistům na lodi Mavi Marmara zabaveny vojáky Izraelských obranných sil (IDF).

Detailní obrázek, který byl čtenářům Jerusalem Post představen jako: Na palubě lodí, které tvořily flotilu s pomocí pro Gazu, bylo nalezeno vybavení, které se lišilo stejně jako deklarované cíle flotily. Izraelští vojáci také přiznali, že na palubě obou lodí našli invalidní vozíky, čisticí prostředky a dětské mléko.

Vysoce postavený norský důstojník po zhlédnutí snímků prohlásil, že "tohle není vojenské vybavení" a že většina nářadí a kuchyňských nožů by patřila na loď.

Vysoce postavení úředníci celního podsekretariátu označili izraelské prohlášení za "naprostý nesmysl".

Poté

Výsledek diplomatického jednání byl pro Izrael většinou nespravedlivě tvrdý.

Egypt otevřel hraniční přechod Rafáh s Pásmem Gazy, aby umožnil vstup lékařské pomoci poté, co svět kritizoval tento nálet. Vůdce Hamásu Cháled Mešál vyzval k otevření hranice eminentně.

Samotná izraelská blokáda Gazy není nezákonná a je v pořádku, že izraelské lodě operují v mezinárodních vodách za účelem jejího prosazování," řekl Allen Weiner, bývalý ministr zahraničí USA.

Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že podle celosvětového práva OSN nesmějí země rozšiřovat svou vládu na oblasti mimo své pobřežní vody. V případě Izraele se jedná o 24 námořních mil (44 km) od pobřeží.

Velvyslanec Jihoafrické republiky na protest opustil Izrael a vrátil se do Jihoafrické republiky.

Redaktor se domnívá, že tento článek nemusí být neutrální. O tom lze hovořit na diskusní stránce článku. (červenec 2010)

Místopředseda tureckého parlamentu Guldal Mumcu prohlásil, že "tento útok byl otevřeným porušením pravidel OSN a mezinárodního práva" a že "Turecko by se mělo domáhat spravedlnosti proti Izraeli prostřednictvím vnitrostátních a mezinárodních právních orgánů. Parlament očekává, že turecká vláda přehodnotí politické, vojenské a hospodářské vztahy s Izraelem a přijme účinná opatření."

Právník Dr. Turgut Tarhanlı z Istanbulské univerzity citoval ideál neškodného průjezdu, podle kterého mají plavidla právo na bezpečnou plavbu způsobem, který "nepoškozuje mír, pořádek nebo bezpečnost" státu.

Kypr vyjádřil přesvědčení, že nevládní organizace musí mít možnost vykonávat svou činnost svobodně a v souladu se zákonem. Dále vyzval ke zrušení blokády Gazy.

Ministerstvo zahraničí Severní Koreje odsoudilo Izrael, který "nemilosrdně zabil nebo zranil desítky civilistů na palubě člunů". Útok dále označilo za "zločin proti lidskosti spáchaný za souhlasu a pod patronací USA a za zjevnou výzvu Arabům včetně Palestinců a mírovému procesu na Blízkém východě". Prohlášení rovněž "vyjadřuje plnou podporu a solidaritu s věcí Palestinců a ostatního arabského lidu".

Nejvyšší vůdce islámské revoluce ajatolláh Sajjid Alí Chameneí odsoudil brutální útok sionistického režimu proti mezinárodnímu konvoji s pomocí směřujícímu do Gazy a prohlásil, že izraelský režim dokázal, že je brutálnější než fašisté. Íránský prezident Mahmúd Ahmedínežád prohlásil, že tento incident je "nelidskou akcí sionistického režimu proti palestinskému lidu" a že přivede režim "blíže než kdy jindy k jeho konci". Íránská vláda vyzvala k bojkotu Izraele. Tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti (SNSC) Saíd Džalílí zdůraznil, že je třeba, aby se regionální a islámské státy účinně postavily sionistickému režimu Izraele. Íránské ministerstvo zahraničí nálet odsoudilo a uvedlo, že "incident opět odhalil zločinnou a válečnickou povahu sionistického režimu". Írán rovněž vyzval Radu bezpečnosti OSN a Organizaci islámské spolupráce, aby proti Izraeli urychleně podnikly trestné kroky.

Irský premiér Brian Cowen označil útoky za "velmi vážné" a prohlásil, že blokádu považuje za porušení mezinárodního práva. Prohlásil také, že lidé mohou přijímat humanitární pomoc. ministr zahraničních věcí Micheál Martin uvedl, že je "vážně znepokojen".

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy odsoudil "nepřiměřené použití síly" proti flotile.

Belgický ministr zahraničí Steven Vanackere označil použití izraelské síly za "nepřiměřené" a "vyzval izraelského velvyslance, aby vysvětlil, jak k tomu došlo".

Bosenský zástupce v Radě bezpečnosti OSN Ivan Barbalić odsoudil izraelský útok, vyzval k jeho vyšetření a požádal Izrael o zrušení blokády Gazy.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Ma Čao-su odsoudil izraelský nálet na mezinárodní konvoj a vyzval Izrael, aby plnil rezoluce Rady bezpečnosti OSN a zlepšil humanitární situaci v Gaze.

Bulharské ministerstvo zahraničí požadovalo rychlé propuštění dvou bulharských novinářů, kteří v konvoji cestovali. Kromě toho Bulharsko útok odsoudilo a uvedlo, že "nic nemůže ospravedlnit násilí, které vyústilo v zabití více než 10 lidí na palubě jedné z lodí". Vyzvalo k vyšetřování.

Protestní shromáždění se konala v ulicích Tottenhamu, Paříže, Německa, Itálie, Turecka, Egypta a Malajsie.

Česká republika se postavila na podporu Izraele a prohlásila, že turecká flotila byla vytvořena s cílem vyprovokovat Izrael k vojenské nebo politické pasti.

USA se rovněž vyjádřily proizraelsky, zatímco Nauru uvedlo, že Hamás se mýlí.

Kubánské ministerstvo zahraničí izraelskou akci odsoudilo, označilo ji za "zločinný útok" a vyjádřilo "co nejrozhodnější odsouzení". Kuba vyzývá ke zrušení blokády Gazy a potvrzuje svou solidaritu s palestinským lidem. Bývalý kubánský prezident Fidel Castro odsoudil izraelský útok na Flotilu svobody jako "nacistické fašistické běsnění". Dodal, že izraelské komando, které se nalodilo na lodě, střílelo na humanitární pracovníky.

Černá Hora, Čína, Zambie a Spojené království vyzvaly k mírovému řešení situace.

Zástupce Gabonu v Radě bezpečnosti OSN vyjádřil nad událostmi šok. Dále vyzval Izrael, aby zrušil blokádu Gazy, a vyzval všechny strany k ukončení násilí.

Švýcarsko vyzvalo k mezinárodnímu vyšetřování a předvolalo si izraelského velvyslance.

Svatý stolec vyjádřil "velké znepokojení a bolest" nad tímto incidentem.

Poté

Výsledek diplomatického jednání byl pro Izrael většinou nespravedlivě tvrdý.

Egypt otevřel hraniční přechod Rafáh s Pásmem Gazy, aby umožnil vstup lékařské pomoci poté, co svět kritizoval tento nálet. Vůdce Hamásu Cháled Mešál vyzval k otevření hranice eminentně.

Samotná izraelská blokáda Gazy není nezákonná a je v pořádku, že izraelské lodě operují v mezinárodních vodách za účelem jejího prosazování," řekl Allen Weiner, bývalý ministr zahraničí USA.

Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že podle celosvětového práva OSN nesmějí země rozšiřovat svou vládu na oblasti mimo své pobřežní vody. V případě Izraele se jedná o 24 námořních mil (44 km) od pobřeží.

Velvyslanec Jihoafrické republiky na protest opustil Izrael a vrátil se do Jihoafrické republiky.

Redaktor se domnívá, že tento článek nemusí být neutrální. O tom lze hovořit na diskusní stránce článku. (červenec 2010)

Místopředseda tureckého parlamentu Guldal Mumcu prohlásil, že "tento útok byl otevřeným porušením pravidel OSN a mezinárodního práva" a že "Turecko by se mělo domáhat spravedlnosti proti Izraeli prostřednictvím vnitrostátních a mezinárodních právních orgánů. Parlament očekává, že turecká vláda přehodnotí politické, vojenské a hospodářské vztahy s Izraelem a přijme účinná opatření."

Právník Dr. Turgut Tarhanlı z Istanbulské univerzity citoval ideál neškodného průjezdu, podle kterého mají plavidla právo na bezpečnou plavbu způsobem, který "nepoškozuje mír, pořádek nebo bezpečnost" státu.

Kypr vyjádřil přesvědčení, že nevládní organizace musí mít možnost vykonávat svou činnost svobodně a v souladu se zákonem. Dále vyzval ke zrušení blokády Gazy.

Ministerstvo zahraničí Severní Koreje odsoudilo Izrael, který "nemilosrdně zabil nebo zranil desítky civilistů na palubě člunů". Útok dále označilo za "zločin proti lidskosti spáchaný za souhlasu a pod patronací USA a za zjevnou výzvu Arabům včetně Palestinců a mírovému procesu na Blízkém východě". Prohlášení rovněž "vyjadřuje plnou podporu a solidaritu s věcí Palestinců a ostatního arabského lidu".

Nejvyšší vůdce islámské revoluce ajatolláh Sajjid Alí Chameneí odsoudil brutální útok sionistického režimu proti mezinárodnímu konvoji s pomocí směřujícímu do Gazy a prohlásil, že izraelský režim dokázal, že je brutálnější než fašisté. Íránský prezident Mahmúd Ahmedínežád prohlásil, že tento incident je "nelidskou akcí sionistického režimu proti palestinskému lidu" a že přivede režim "blíže než kdy jindy k jeho konci". Íránská vláda vyzvala k bojkotu Izraele. Tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti (SNSC) Saíd Džalílí zdůraznil, že je třeba, aby se regionální a islámské státy účinně postavily sionistickému režimu Izraele. Íránské ministerstvo zahraničí nálet odsoudilo a uvedlo, že "incident opět odhalil zločinnou a válečnickou povahu sionistického režimu". Írán rovněž vyzval Radu bezpečnosti OSN a Organizaci islámské spolupráce, aby proti Izraeli urychleně podnikly trestné kroky.

Irský premiér Brian Cowen označil útoky za "velmi vážné" a prohlásil, že blokádu považuje za porušení mezinárodního práva. Prohlásil také, že lidé mohou přijímat humanitární pomoc. ministr zahraničních věcí Micheál Martin uvedl, že je "vážně znepokojen".

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy odsoudil "nepřiměřené použití síly" proti flotile.

Belgický ministr zahraničí Steven Vanackere označil použití izraelské síly za "nepřiměřené" a "vyzval izraelského velvyslance, aby vysvětlil, jak k tomu došlo".

Bosenský zástupce v Radě bezpečnosti OSN Ivan Barbalić odsoudil izraelský útok, vyzval k jeho vyšetření a požádal Izrael o zrušení blokády Gazy.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Ma Čao-su odsoudil izraelský nálet na mezinárodní konvoj a vyzval Izrael, aby plnil rezoluce Rady bezpečnosti OSN a zlepšil humanitární situaci v Gaze.

Bulharské ministerstvo zahraničí požadovalo rychlé propuštění dvou bulharských novinářů, kteří v konvoji cestovali. Kromě toho Bulharsko útok odsoudilo a uvedlo, že "nic nemůže ospravedlnit násilí, které vyústilo v zabití více než 10 lidí na palubě jedné z lodí". Vyzvalo k vyšetřování.

Protestní shromáždění se konala v ulicích Tottenhamu, Paříže, Německa, Itálie, Turecka, Egypta a Malajsie.

Česká republika se postavila na podporu Izraele a prohlásila, že turecká flotila byla vytvořena s cílem vyprovokovat Izrael k vojenské nebo politické pasti.

USA se rovněž vyjádřily proizraelsky, zatímco Nauru uvedlo, že Hamás se mýlí.

Kubánské ministerstvo zahraničí izraelskou akci odsoudilo, označilo ji za "zločinný útok" a vyjádřilo "co nejrozhodnější odsouzení". Kuba vyzývá ke zrušení blokády Gazy a potvrzuje svou solidaritu s palestinským lidem. Bývalý kubánský prezident Fidel Castro odsoudil izraelský útok na Flotilu svobody jako "nacistické fašistické běsnění". Dodal, že izraelské komando, které se nalodilo na lodě, střílelo na humanitární pracovníky.

Černá Hora, Čína, Zambie a Spojené království vyzvaly k mírovému řešení situace.

Zástupce Gabonu v Radě bezpečnosti OSN vyjádřil nad událostmi šok. Dále vyzval Izrael, aby zrušil blokádu Gazy, a vyzval všechny strany k ukončení násilí.

Švýcarsko vyzvalo k mezinárodnímu vyšetřování a předvolalo si izraelského velvyslance.

Svatý stolec vyjádřil "velké znepokojení a bolest" nad tímto incidentem.

Osud zajatých lidí

Izrael plánoval deportovat všechny zajaté cestující do 48 hodin po jejich příjezdu do Izraele. Dne 2. června 2010 se Izrael rozhodl propustit více než 600 zadržených aktivistů.

Osud zajatých lidí

Izrael plánoval deportovat všechny zajaté cestující do 48 hodin po jejich příjezdu do Izraele. Dne 2. června 2010 se Izrael rozhodl propustit více než 600 zadržených aktivistů.