Občanské právo

Občanské právo se jako právní systém liší od zvykového práva, které je jiným právním systémem. Původem občanskoprávního systému práva je starověký Řím. Systém občanského práva se používá v zemích, jako je Německo, Francie, v mnoha zemích, které byly dříve koloniemi těchto evropských zemí, a v některých asijských zemích. Byl přijat také v Latinské Americe a v některých částech Asie a v některých afrických zemích. Na světě je přibližně 150 zemí, které používají převážně občanskoprávní systém. Asi 80 zemí používá systém common law.

Historie

Samotný název občanského práva naznačuje, kde vzniklo. Latinsky: jus civile je občanské právo v době Římské republiky a později Římské říše. Jeho počátky spadají do 2. století př. n. l. Na konci republiky, kolem roku 27 př. n. l., se do popředí dostala řada znalců práva zvaných juristé (nezaměňovat se soudci). Byli to většinou příslušníci vyšších vrstev. Juristé poskytovali své služby jako poradci lidem a radili soudcům, kteří předsedali soudním procesům. Důležitým rysem římského práva bylo, že nezávisí na právních precedentech podle dřívějších případů, ale na skutečnostech a podstatě aktuálního případu.

V 6. století Justinián sestavil Corpus Juris Civilis, zjednodušený zákoník římských zákonů. Používala ho Byzantská říše. Středověká církev založila velkou část svého kanonického práva na římském právu. Germánské právo, známé jako leges barbarorum, sepsané mezi 5. a 9. stoletím, přebírá z římského občanského práva.

Občanské právo se v Evropě vyvinulo v průběhu středověku, přibližně ve stejné době, kdy se v Anglii vyvinulo právo zvykové. Během renesance si anglický systém common law vypůjčil z občanského práva. Zatímco common law byl v této době v Anglii tradičním právním systémem, Equity vychází z občanského práva. Další prvky byly převzaty a použity v námořním právu a v oblasti závětí, trustů a pozůstalostí. Napoleonský zákoník, který si hodně vypůjčil z římského práva, ovlivnil mnoho právních systémů v Evropě a byl základem pruského občanského práva.

Funkce

Občanské právo je založeno na pravidlech a pojmech, které pocházejí z římského práva. Pravidla a zásady občanského práva jsou obsaženy v kodexech, které jsou k dispozici občanům i právníkům. Tyto právní kodexy jasně vysvětlují práva a povinnosti každého člověka. Na rozdíl od obecného práva mají v občanském právu soudci jinou úlohu. V trestních věcech zjišťují skutkovou podstatu případu a používají příslušné kodexy. V mnoha zemích soudci také vznášejí formální obvinění. Na rozdíl od common law se právní precedent nepoužívá pro rozhodování v pozdějších případech. V tomto systému zákonodárce vydává zákony, které pak aplikují soudy. Soudci se při rozhodování případu řídí zákony namísto precedentu.

Související stránky

Biblické právo
Římské právo
Právo šaría
Kanonické právo
Napoleonský kodex
Námořní právo

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to občanské právo?

Odpověď: Občanské právo je právní systém, který vznikl ve starém Římě a používá se v mnoha zemích po celém světě.

Otázka: Jak se liší občanské právo od zvykového práva?

Odpověď: Obecné právo je další systém práva, který se od občanského práva liší svým původem, uplatňováním a strukturou.

Otázka: Kde se používá systém občanského práva?

Odpověď: Systém občanského práva se používá zejména v Německu, Francii, bývalých koloniích těchto evropských zemí, Latinské Americe, některých částech Asie a Afriky.

Otázka: Kolik zemí používá systém občanského práva?

Odpověď: Přibližně 150 zemí světa používá převážně občanskoprávní systém.

Otázka: Kolik zemí používá systém zvykového práva?

Odpověď: Přibližně 80 zemí používá systém zvykového práva.

Otázka: Dochází k překrývání těchto dvou systémů?

Odpověď: Ano, některé země mohou mít ve svém právním rámci začleněny prvky nebo aspekty obou systémů.