V zemích common law se spravedlnost (equity) opírá o soudní posouzení toho, co je v konkrétním případě spravedlivé. Jde o soubor zásad a nápravných prostředků, které soudy uplatní tam, kde formální zákony nebo běžné právní žaloby neposkytují úplné nebo spravedlivé řešení. Koncept často odráží principy přirozeného práva a je použitelný zejména tehdy, když jsou právní prostředky nedostatečné, neúčinné nebo by vedly k projevům nespravedlnosti.

 

Co spravedlnost znamená v praxi

Spravedlnost není paralelní soubor pravidel, ale spíše doplněk k právu: soudy spravedlnosti poskytují nápravy podle zásad, které jsou flexibilní a založené na konkrétních okolnostech. Mezi klíčové principy patří, že spravedlnost:

  • jedná se diskrétně a podle uvážení soudu (remedial discretion);
  • vyžaduje, aby žadatel měl čisté ruce (tj. sám nejednal nespravedlivě);
  • obvykle poskytuje pomoc, jen pokud právní prostředek (typicky peněžitá náhrada) není dostatečný;
  • „equity follows the law“ – tam, kde existuje pravidlo práva, spravedlnost jej obvykle respektuje, ale může korigovat důsledky jeho striktní aplikace.

Hlavní nápravná opatření (remedies) ve spravedlnosti

  • Předběžný nebo trvalý příkaz k zdržení se (injunction) – soud přikáže straně, aby něco nedělala nebo aby vykonala určitý úkon, aby se zabránilo neodvratné újmě.
  • Specifické plnění (specific performance) – příkaz k plnění smlouvy (často u převodu nemovitosti, protože pozemky jsou považovány za unikátní).
  • Equitable lien / zástavní právo – zajišťuje pohledávku z konkrétního majetku; viz příklad uvalení zástavního práva.
  • Konstruktivní trust (constructive trust) – soud může rozhodnout, že majetek byl získán nespravedlivě (např. podvodem) a proto držitel je považován za správce pro oprávněného vlastníka.
  • Rescission a restitutio in integrum – zrušení smlouvy a navrácení stran do původního stavu, pokud smlouva vznikla v důsledku omylu, podvodu nebo nátlaku.
  • Rectification – oprava písemné smlouvy tak, aby odpovídala skutečnému úmyslu stran.
  • Accounting – povinnost obviněné strany předložit finanční výkazy a vrátit neoprávněně získané prostředky.

Zásady, které soudy spravedlnosti uplatňují

  • Clean hands – žadatel o nápravu musí jednat čestně; pokud sám porušil zásadu, soud nápravu odmítne.
  • Laches – prodlení může zamezit uplatnění nápravy, pokud žalobce jednáním dovolil vzniknout situaci, kterou nyní napadá.
  • Equity acts in personam – mnoho opatření směřuje k povinnosti osoby (působí proti osobě), nikoli k přímé exekuci na věc.
  • Equity regards as done what ought to be done – pokud by strana měla podle spravedlnosti něco udělat, soud to může považovat za již uskutečněné pro účely nápravy.

Rozdíl mezi právem common law a spravedlností

Běžné (common law) soudy poskytují právní nároky převážně peněžitého charakteru podle precedentů a zákona. Spravedlnost (equity) vznikla historicky jako paralelní systém, aby napravila tvrdá nebo formální rozhodnutí common law. Dnes jsou tyto systémy často sloučeny v rámci jednotné justice, ale zásadní rozdíly zůstávají v přístupu a druzích náprav:

  • právo common law => zaměřené na pravidla a peněžité odškodnění;
  • spravedlnost => flexibilní, poskytuje soudní příkazy a jiné speciální prostředky;
  • spravedlnost je více závislá na úvaze soudu a na morálních zásadách.

Příklady a typické situace

Typickými případy, kde spravedlnost zasahuje, jsou:

  • spory o hranice pozemků, kde může soud nařídit opravu vlastnické hranice nebo jiná opatření zajišťující skutečné vlastnické poměry;
  • kdy kupující požaduje specific performance při prodeji nemovitosti, protože peněžité odškodnění by nepostačovalo;
  • když někdo neoprávněně získal prospěch z majetku jiné osoby – soud může uložit konstruktivní trust nebo zástavní právo k zajištění vrácení;
  • příkazy k zastavení činností, které by způsobily neodvratnou škodu (např. zabránění pokračujícího obtěžování nebo zneužívání majetku);
  • případy, kdy zákony nebo běžné žaloby neposkytují rychlou nebo adekvátní ochranu a je třeba naléhavé soudní intervence.

Jak uvádí jeden z příkladem rozhodnutí o spravedlnosti, může jít o uvalení zástavního práva, opravu vlastnické hranice nebo příkaz, aby někdo něco udělal a zabránil tak škodám.

Praktické důsledky pro účastníky řízení

  • Žadatel o spravedlnost by měl připravit důkazy o tom, že peněžité odškodnění nestačí a že je nutné speciální opatření.
  • Soud posoudí chování žadatele (čisté ruce) a může upravit rozsah nápravy podle okolností.
  • Spravedlnost často nabízí rychlejší nebo preventivní řešení, ale její rozhodnutí bývají méně předvídatelná než striktně právní výrok.

Stručně řečeno, spravedlnost v právech common law doplňuje tradiční právní prostředky tak, aby výsledné rozhodnutí bylo spravedlivé v širším smyslu, nejen formálně v souladu s pravidly. Je to soubor zásad a nástrojů, které soudům umožňují napravit nespravedlnosti tam, kde by pouhé aplikování zákona bylo nedostatečné nebo nespravedlivé.