Manuel de Falla (narozen 23. listopadu 1876 v Cádizu, Španělsko; zemřel 14. listopadu 1946 v Alta Gracii, Argentina) byl španělský hudební skladatel. Falla (výslovnost: "FA-ya") spolu s Albénizem a Granadosem přispěl k tomu, že španělská hudba se po třech stoletích, během nichž zde žádní významní španělští skladatelé nepůsobili, stala opět významnou.
Manuel de Falla
Život
Raná léta
Falla dostal první lekce hudby v Cádizu. Zpočátku nevěděl, zda se chce věnovat hudbě, nebo literatuře. Když mu bylo deset let, začal chodit na hudební večery, kde se hrála komorní hudba. Pak začal chodit do opery, slyšel chrámovou a orchestrální hudbu. Líbila se mu Griegova hudba a rozhodl se, že chce něco podobného dělat se španělskou hudbou. Odjel do Madridu, kde pilně studoval a získával ceny. Jeho první skladby se hrály v Cádizu. Studoval u Pedrella, který učil také Albénize a Granadose.
Napsal píseň Tus ojillos negros, která se stala velmi populární, a získal cenu za klavírní skladbu, ale jeho opera La vida breve (1904-1905) skutečně ukázala jeho genialitu, i když se v té době nehrála. Ve Španělsku nikdo nechtěl jeho zarzuely hrát, a tak v roce 1907 odjel do Paříže. Brzy se spřátelil s Dukasem, Debussym a Ravelem. Provedl změny v La vida breve a v roce 1913 byla provedena v Paříži. Jeho klavírní skladby a písně se hrály také v Paříži a v Madridu.
V polovině kariéry
V roce 1915 napsal knihu El amor brujo. Bylo to dílo s tanci, písněmi a mluvenými pasážemi. Brzy z něj vytvořil balet. Hudba využívá andaluských písní a rytmů španělské lidové hudby. Pro sólový klavír a orchestr napsal skladbu Noches en los jardines de España (Noci ve španělských zahradách). Později ji změnil na balet pro Ďagileva a nazval ji El sombrero. Bylo uvedeno v Londýně v roce 1919 s Picassovými návrhy. Hudba je velmi živá a často zní jako kytara. Napsal klavírní skladbu Fantasia bética (1919), která je po Albénizově Iberii nejvýznamnějším španělským klavírním dílem.
Falla měl mnoho přátel, včetně Lorky. Měli rádi malá divadelní představení a Falla napsal El retablo a zpracoval ho jako loutkovou operu. Měl rád hudbu minulých století a napsal koncert pro cembalo a pět dalších nástrojů.
Poslední roky
V posledních letech svého života Falla komponoval velmi rozsáhlé dílo Atlántida. Bylo to dlouhé oratorium pro sólisty, sbor a orchestr. Slova byla v katalánštině. Falla se dokončení díla nedožil. Kvůli druhé světové válce propadl velké depresi. Nakonec byl pozván do Argentiny, kde se usadil. Pokračoval v práci na Atlántidě, ale když zemřel, nedokončil ji. Muž jménem Ernesto Halffter se ji mnoho let snažil dokončit a připravit k uvedení. V roce 1962 byla uvedena na jevišti milánské La Scaly, ale jako opera příliš nefunguje. Příležitostně se uvádí jako koncertní dílo.