Coburg

Coburg leží asi 90 km jižně od Erfurtu a asi 100 km severně od Norimberku. První zmínka o Coburgu pochází z listiny z roku 1056, ačkoli na místě, které se předtím jmenovalo Trufalistat, existovala osada. Po několika změnách šlechtických majitelů přešel v roce 1353 do rukou rodu Wettinů, když se Fridrich III. silný oženil s Kateřinou z Hennebergu. V roce 1596 se stalo hlavním městem jednoho z nových vévodství Sasko-Koburského pod vedením vévody Johanna Casimirse (vládl 1596-1633).

Díky královským vazbám mezi evropskými panovnickými rody byl Coburg místem mnoha královských svateb a návštěv. Britská královna Viktorie navštívila Coburg během své 64leté vlády šestkrát. V roce 1896 se na jednom obřadu sešli královna Viktorie, její syn Eduard (budoucí Eduard VII.), její druhý syn Alfréd (vévoda sasko-cobursko-gótský), její dcera, německá vdova císařovna Fridrich (Viktorie), a mnoho jejích vnuků, například ruský car Mikuláš a Alexandra, německý císař Vilém II. a budoucí britský král Jiří V. V roce 1896 se zde konala slavnostní svatba.

V roce 1920, dva roky po abdikaci posledního vévody, si místní obyvatelé odhlasovali připojení k Bavorsku. Zatímco ostatní sasko-durynská knížectví byla později po druhé světové válce začleněna do Německé demokratické republiky, Coburg se stal součástí západního Německa.V letech studené války tak město leželo v těsné blízkosti železné opony a ze tří stran bylo obklopeno východoněmeckým územím.

Coburg má typické rysy bývalého hlavního města malých německých států. Nachází se zde řada domů ze 16., 17. a 18. století. Mezi nejvýznamnější památky patří např:

• Ehrenburg, bývalý františkánský klášter postavený v roce 1220, který byl v letech 1543-1549 přestavěn na hrad a obnovován až do 19. století. Vnitřní výzdoba pochází z konce 17. a počátku 18. století.
• Kostel sv. Mořice (14.-16. století) je gotická stavba na půdorysu Hallenkirche se dvěma věžemi. V interiéru, přebudovaném v roce 1701, se nachází pozoruhodná pohřební momentka vévody Jana Kazimíra, 12 m vysoká alabastrová socha s malbou a reliéfy (1595-1598).
• Středověký hrad Veste Coburg, jeden z největších a nejkrásnějších hradů v Německu. V 19. století byl z větší části přestavěn. Má trojitou linii hradeb s četnými věžemi. V roce 1530 zde pobýval Martin Luther. Ve stavbách se dnes nacházejí 3 muzea se zbrojnicemi, galerie umění, výstavy a další zajímavosti.
• Casimirium, elegantní renesanční stavba z roku 1598.
• Gymnasium Caimirianum, které bylo zahájeno v roce 1601.
• Arsenal (1616-1621).
• Státní divadlo Coburg
• Muzeum panenek Coburg
• Palác Callenberg
• Radnice (1414)
• Zámek Rosenau u Coburgu
• Barokní svatyně v bazilice Vierzehnheiligen, 20 km za městem.

Většina obyvatel Coburgu se hlásí k evangelické církvi (luteránství). Dalšími křesťanskými společenstvími jsou baptisté, adventisté sedmého dne, hnutí ICF, svědkové Jehovovi, katolíci, starokatolíci a Novoapoštolská církev a také Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Existují také tři komunity muslimů. Až do 40. let 20. století žila v Coburgu početná židovská komunita. Židé zde žijí již od 14. století. Stará synagoga byla dříve kostelem. Dnes ji využívají starokatolíci. Po reformaci se Coburg stal protestantským. Všichni katolíci byli pronásledováni. V 19. století byla založena nová katolická obec.

Coburg je rozdělen na 15 okresů:

• Město Coburg
• Beiersdorf
• Bertelsdorf
• Cortendorf
• Creidlitz
• Glend
• Ketschendorf
• Löbelstein
• Lützelbuch
• Neu- a Neershof
• Neuses
• Rögen
• Scheuerfeld
• Seidmansdorf
• Wüstenahorn

Více než dvě třetiny obyvatel Coburgu žijí ve městě Coburg.

Mezi spojenými královskými osobami se ukázalo, že spojení jedné osoby s Coburgem ve 20. století bylo obzvláště tragické. Jednalo se o britského krále Charlese Edwarda, vévodu sasko-kobursko-gothajského, který byl zatčen a souzen jako nacista.

Kromě různých členů královské rodiny jsou s Coburgem spjaty i další slavné osobnosti: Hans Berger (absolvent), William Frishmuth (narozen) a Eduard Study (narozen).

V roce 1530 zůstal Martin Luther ve Veste Coburg, aby sledoval jednání na říšském sněmu v Augsburgu. Kázal také v kostele svatého Mořice[1].

V roce 1887 opustil Johann Strauss, král valčíku, Vídeň, když mu římskokatolická církev nedovolila rozvést se s jeho druhou manželkou. Se svou budoucí třetí ženou Adélou se přestěhoval do luteránského Saského Koburku-Gothy, kde prožil posledních 13 let svého života. Byl však pohřben ve Vídni.

V roce 1922 vedl Adolf Hitler několik stovek vojáků šturmoviků na pochod městem a sváděl pouliční bitvy s levičáky. V éře nacismu byl koburský odznak jedním z nejprestižnějších stranických vyznamenání.

Narodil se zde Hans Morgenthau, zakladatel oboru mezinárodních vztahů.

Americká Národní rada pro párky v rohlíku a klobásy tvrdí, že Frankfurt nad Mohanem je tradičně považován za místo vzniku frankfurtského párku. Podle Rady je toto tvrzení sporné a hot dog vytvořil koncem 16. století řezník Johann Georghehner, žijící v Coburgu [2], který si jako první německé město zvolil nacistického starostu.

•  Kanada, Cobourg
•  Itálie, Gais
•  Spojené státy americké, Garden City
•  Velká Británie, Isle of Wight
•  Francie, Niort
•  Belgie, Oudenaarde