Církev adventistů sedmého dne je protestantská křesťanská skupina, která se od jiných denominací odlišuje především důrazem na zachovávání sedmého dne v týdnu — soboty — jako dne odpočinku a uctívání Boha. V adventistickém chápání Bible tento den odpovídá bibličtějšímu pojmu "sobota" (srov. Gn 2,1-3). Zkratka "SDA" se sice používá, ale církev preferuje název "adventisté sedmého dne".

Vznik a historie

Církev adventistů sedmého dne vznikla z milleritského hnutí ve Spojených státech v polovině 19. století. Millerité byli následovníci Williama Millera, který kázal brzký druhý příchod (Ježíše) na zemi. Po událostech, které následovaly po očekávaném datu návratu Krista, se skupiny z tohoto hnutí reorganizovaly a v roce 1863 byla formálně založena Církev adventistů sedmého dne.

Základní učení

Náboženské učení církve je v řadě bodů blízké evangelickým názorům — zahrnuje víru v Trojici i v autoritu Bible (biblická neomylnost v adventistickém pojetí). Současně má církev několik učení, která ji odlišují:

  • Vyšetřující soud: doktrína, podle níž před druhým příchodem probíhá v nebi duchovní přezkum životů věřících (tzv. vyšetřující soud), jež vychází z interpretace událostí souvisejících s mileritským hnutím.
  • Stav mrtvých: adventisté učí o stavu bezvědomí mrtvých — po smrti člověk "spí" až do vzkříšení při Kristově příchodu; neexistuje věčné vědomé utrpení duše v ohni.
  • Osud bezbožných: bezbožní budou podle této nauky nakonec zničeni (tzv. anihilační pojetí spravedlnosti), nikoli věčně trpět v nesmírném věčném mukařství.
  • Eschatologie: důraz na blízký advent (příchod) Kristův a na přípravu věřících.

Sobota (Sabát) a bohoslužba

Sobota (od pátečního západu slunce do sobotního západu slunce) je podle adventistů dnem odpočinku a zbožného shromáždění. V praxi to obvykle znamená účast na sobotních bohoslužbách v dopoledních hodinách, studium Bible a společenské či charitativní aktivity, které neruší uctívání. Adventisté se snaží vyhýbat běžné práci a komerční činnosti v tomto čase a soustředit se na obnovu těla a ducha, rodinné vztahy a službu bližním.

Zdraví a životní styl

Církev je známá svým silným poselstvím o zdraví. Adventisté věří, že péče o tělo pomáhá lidem lépe rozumět Božímu slovu, činit moudrá rozhodnutí a sloužit Bohu i bližním. Mezi praktiky, které církev obvykle doporučuje nebo podporuje, patří:

  • vyhýbání se kouření, alkoholu a jiným návykovým nebo škodlivým látkám;
  • zdravá výživa — mnoho adventistů preferuje vegetariánskou nebo veganskou stravu; tradičně se vyhýbají masu z prasat, některým druhům ryb a dalším živočichům, které Bible označuje za nečisté;
  • pravidelné cvičení, pobyt na čerstvém vzduchu, dostatek odpočinku a pitný režim;
  • zdravotnická prevence a vzdělávání, provoz nemocnic a léčeben založených adventistickou tradicí.

Tyto principy přispěly i k mezinárodní pozornosti – v roce 2005 byl časopisem National Geographic zmíněn Loma Linda v Kalifornii (s výrazným zastoupením adventistů) jako jedna z tzv. "modrých zón", kde se lidé dožívají vyššího věku než průměr.

Společenská a institucní činnost

Církev podporuje náboženskou svobodu, angažuje se v oblasti vzdělávání a zdravotnictví a má konzervativnější kulturní postoje ve srovnání s některými liberálnějšími denominacemi. Na celosvětové úrovni je Církev adventistů sedmého dne řízena Generální konferencí; nadnárodní správu doplňují divize, svazové konference (union conferences) a místní konference. Církev působí ve více než 200 zemích a územích, je etnicky a kulturně rozmanitá a provozuje mnoho škol, vysokých škol, nemocnic, klinik a vydavatelství. Mezinárodně známou humanitární institucí je Adventistická agentura pro rozvoj a pomoc (ADRA).

Ellen G. White

Mezi zakladateli a formativními osobnostmi církve v 19. století byla i Ellen G. Whiteová. Napsala rozsáhlou literaturu (včetně duchovních zpráv a praktických rad), kterou mnoho adventistů považuje za důležitý zdroj inspirace a poučení. Whiteová tvrdila, že obdržela vize od Boha, zejména o otázkách konce světa, duchovního života a praktické pietě. Její spisy mají v církvi silný vliv, přestože oficiální učení klade nejvyšší autoritu na Bibli.

Současnost

Církev působí celosvětově a má přibližně 18,5 milionu členů. Je aktivní v misijní činnosti, vzdělávání a poskytování zdravotní péče a humanitární pomoci v různých částech světa.

Různé pohledy na jídlo a svobodu křesťana

V rámci širšího křesťanstva existují rozdílné výklady ohledně stravování. Někteří křesťané interpretují Nový zákon tak, že Ježíšova oběť "učinila vše nové" a tedy že nejsou biblicky závazné potravní předpisy Starého zákona; podle tohoto pohledu lze jíst "cokoli". Adventisté však kladou důraz na principy zdraví a často volí stravu omezenější na základě biblických i zdravotních důvodů. V praxi tak existuje v církvi i rozmanitost — od těch, kdo jedí maso včetně masa vhodných druhů, až po vegetariány a vegany.