Sasko-kobursko-gothajské vévodství
Vévodství Sasko-Koburské a Gótské (německy Sachsen-Coburg und Gotha) bylo duální monarchií v Německu. To znamená, že jeden panovník vládl dvěma zemím, v tomto případě vévodstvím Coburg a Gotha. "Saské" znamená saské, protože existovalo mnoho malých zemí, ale všem vládli příslušníci saského královského rodu. Obvykle se saským královským rodem rozumí panovníci Saského království. V ostatních zemích vládl rod Wettinů (Wettin je příjmení rodu).
Královský rod Sasko-Kobursko a Gotha vznikl v roce 1826. Jedna dynastie rodu Wettinů (vévodové Sasko-Gothajsko-Altenburští) vymřela, protože už neměla mužské potomky, kteří by mohli dědit.
Zbývající členové rodiny si mezi sebou rozdělili různé pozemky. Vévoda Sasko-Kobursko-Saalfeldský se vzdal Saalfeldu a místo něj získal vévodství Gotha. Saalfeld se stal součástí Sasko-Meiningenského knížectví, které získalo také Hildburghausen, když se vévoda Sasko-Hildburghausenský stal vévodou Sasko-Altenburským.
12. listopadu 1826 se Ernst III. ze Sasko-Koburku-Saalfeldu stal Ernstem I. vévodou sasko-koburským a gótským, vévodou jülichským (Juelich), klevským a bergským, také engernským a vestfálským, knížetem lichtenberským, landkrabím v Durynsku, markrabětem míšeňským (Meißen), hennerberským, hrabětem markovým a ravensburským, pánem na Ravensteinu a Tonně.
Ernst měl dva syny. Jeho mladší syn Albert se oženil se svou sestřenicí, britskou královnou Viktorií. Sasko-Kobursko a Gótsko se stalo názvem královského rodu Spojeného království od roku 1901 do roku 1917 (vláda Eduarda VII.), kdy byl název změněn na Windsor z důvodu nenávisti ke všemu německému v první světové válce.
Erb rodu Sasko-Kobursko-Gothajského
Vévodství v Německu
Ernst I. zemřel v roce 1844 a jeho starší syn a nástupce Ernst II. vládl až do své smrti v roce 1893. Protože byl bezdětný, přešel trůn vévodství na mužské potomky Ernstova zesnulého bratra Alberta prince-konzora, manžela královny Viktorie. Vévodství však nechtělo být připojeno k Velké Británii, a tak jejich ústavy bránily králi a následníkovi Velké Británie stát se vévodou, pokud existují jiní způsobilí mužští dědicové. Proto po Eduardovi, princi z Walesu, přišel na řadu jeho další bratr Alfréd, vévoda z Edinburghu. Alfrédův jediný syn, který se rovněž jmenoval Alfréd, spáchal v roce 1899 sebevraždu, takže když vévoda Alfréd v roce 1900 zemřel, nastoupil na jeho místo synovec Charles Edward, vévoda z Albany, šestnáctiletý syn nejmladšího syna královny Viktorie, Leopolda. (Vévoda Arthur z Connaughtu a jeho syn se nechtěli stát vévody, a tak se vzdali (vzdali se) svého práva na nástupnictví). Nový vévoda začal používat německou verzi svého jména a vládl jako vévoda Carl Eduard. Až do dosažení plnoletosti v roce 1905 působil jako regent dědičný princ z Hohenlohe-Langenburgu, Carl Eduard si ponechal britský titul vévoda z Albany, ale protože v první světové válce bojoval na straně Německa, byl mu v roce 1919 britský titul odebrán.
Karel Eduard vládl až do 18. listopadu 1918, kdy ho během německé revoluce sesadila dělnická a vojenská rada v Gothě. Obě vévodství se stala samostatnými státy, ale brzy se připojila k větším státům. Sasko-Kobursko se stalo součástí Bavorska a Sasko-Gotsko se v roce 1920 v rámci Výmarské republiky spojilo s dalšími malými státy a vytvořilo nový stát Durynsko.
Hlavními městy Sasko-Koburska a Gothy byly Coburg a Gotha. V roce 1914 byla rozloha a počet obyvatel obou vévodství následující:
| Vévodství | Oblast | Obyvatelstvo |
| Sachsen-Coburg | 1 415 km2 (546,3 mil čtverečních) | 74818 |
| Sachsen-Gotha | 562 km2 (217,0 mil čtverečních) | 182359 |
| Celkem | 1 977 km2 (763,3 mil čtverečních) | 257177 |
Sasko-Kobursko a Gotha bylo jedinou evropskou zemí, která jmenovala diplomatického konzula v Konfederovaných státech amerických. Konzul byl jmenován Ernst Raven, konzul ve státě Texas. Když Raven 20. července 1861 požádal vládu Konfederace o diplomatické exequatur (povolení působit jako konzul), bylo mu vyhověno.
Dům
Další členové rodu se stali králi Belgie a Bulharska a sňatky uzavřeli téměř se všemi ostatními evropskými královskými rody. Více než 50 let poté, co se Bulharsko stalo republikou, se král Simeon vrátil do Bulharska a byl zvolen předsedou vlády. Po první světové válce přestali belgičtí králové používat jméno Sasko-Kobursko a Gótsko, ale nikdy se oficiálně nepřejmenovali. Právní jméno bulharského krále Simeona zní Simeon Borisov Sakskoburggotski.
Vévodství Sasko-Koburské a Gothajské přestalo být nezávislé v roce 1918, kdy se Německo stalo republikou. Poslednímu vládnoucímu vévodovi Carlu Eduardovi byly odebrány britské tituly za podporu Německa v první světové válce, zemřel v roce 1954.
Gotha se stala součástí nové spolkové země Durynsko a Coburg se připojil k Bavorsku.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Sasko-Koburské a Gothajské vévodství?
Odpověď: Vévodství Sasko-Koburské a Gothajské bylo duální monarchií v Německu, což znamená, že jeden panovník vládl dvěma zemím - vévodstvím Coburg a Gotha.
Otázka: Co znamená "Saxe"?
Odpověď: "Saxe" znamená saský, protože existovalo mnoho malých zemí, ale všem vládli příslušníci saského královského rodu. Obvykle se jedná o panovníky Saského království.
Otázka: Kdo byl Ernst I., vévoda sasko-koburský a gótský?
Odpověď: Ernst I. vévoda sasko-koburský a gótský byl Ernst III. z rodu Wettinů (vévodů sasko-gothajsko-altenburských). Vévodou se stal 12. listopadu 1826, mezi jeho tituly patřily: vévoda jülichský (Juelich), cleveský a bergský, engernský a vestfálský, kníže lichtenberský, landkrabě durynský, markrabě míšeňský (Meißen), hrabě Hennerberg, hrabě Mark Ravensburg, pán Ravenstein Tonna.
Otázka: S kým se oženil jeho syn Albert?
Odpověď: Jeho syn Albert se oženil se svou sestřenicí, britskou královnou Viktorií.
Otázka: Jak došlo ke změně jména na Windsor za první světové války?
Odpověď: Jméno se změnilo na Windsor během první světové války kvůli nenávisti ke všemu německému v tomto období.
Otázka: Proč se Saalfeld stal součástí jiné země?
Odpověď: Saalfeld se stal součástí jiné země, protože jeho předchozí panovník neměl žádné mužské potomky, kteří by ho zdědili, a tak připadl jinému rodu, který si mezi sebou rozdělil své pozemky - Saalfeld se tak stal součástí Sasko-Meiningenu, který získal také Hildburghausen, když se jeho bývalý panovník stal vévodou nebo Sasko-Altenburskem.
