Bohuslav Martinů
Bohuslav Martinů (narozen 8. prosince 1890, Polička, Čechy; zemřel 28. srpna 1959, Liestal, Švýcarsko) byl český hudební skladatel. Napsal obrovské množství hudby, včetně šesti symfonií, 15 oper, 14 baletních partitur a mnoha orchestrálních, komorních, vokálních a instrumentálních děl. Jeho hudba je často inspirována jeho rodnou zemí.
Portrét Bohuslava Martinů se směje, U.S.A. Darien 1943 obrázek: Centrum Bohuslava Martinů v Poličce
Jeho život
Martinů se narodil ve věži městského kostela, kde strávil prvních sedm let svého života, daleko od zbytku světa. Když byl dost velký na to, aby mohl chodit do školy, musel každý den zdolat 193 schodů dolů na ulici. Začal chodit na hodiny houslí k místnímu krejčímu. Byl velmi plachý, protože byl zvyklý být sám s rodinou ve věži, ale dělal dobré pokroky a v roce 1905 měl svůj první houslový recitál.
Martinů začal brzy skládat hudbu a nic jiného ho příliš nezajímalo. Chodil na pražskou konzervatoř studovat hru na housle, ale raději chodil do divadla a četl. V roce 1909 přestoupil na varhanickou školu, ale nepracoval a byl ze školy vyloučen.
Bojům v první světové válce se vyhnul skládáním. Po válce se stal členem České filharmonie, kde hrál druhé housle.
V roce 1923 se přestěhoval do Paříže, kde zůstal 17 let. Byl velmi chudý. Chodil na hodiny k Albertu Rousselovi a brzy se stal známým skladatelem. V roce 1931 se oženil a jeho žena tvrdě pracovala, aby vydělala peníze a on se mohl věnovat komponování. Jako inspiraci pro svou hudbu rád využíval české lidové pověsti a literaturu.
V roce 1940 musel opustit Paříž, aby unikl před nacisty. Několik měsíců žil na černo, často přespával na nádražích. V březnu 1941 se mu s manželkou podařilo dostat do New Yorku.
Život ve Spojených státech pro něj byl těžký. Nemluvil anglicky a lidé tam neznali jeho hudbu. Všechny své partitury nechal za sebou. Přesto tvrdě pracoval a slavný dirigent Sergej Kusevický ho požádal, aby napsal symfonii. Jeho hudba zněla stále velmi česky. Po druhé světové válce se velmi chtěl vrátit do své země, ale komunistická vláda mu to znemožnila. Ošklivě upadl a trvalo mu několik let, než se pořádně zotavil. Učil na Princetonské univerzitě, pak odešel na odpočinek do Nice ve Francii. Zemřel v Basileji na rakovinu.
Jeho hudba
Bohuslav Martinů napsal mnoho hudby. Rád seděl a psal hudbu. Jakmile skladbu dokončil, nikdy se příliš nezajímal o to, zda ji někdo provede nebo co se s ní stane. Výsledkem je, že některé jeho skladby jsou velmi dobré, ale některé méně zajímavé. Jedno z jeho posledních děl se jmenuje Řecké pašije a využívá řeckou lidovou melodiku a církevní zpěv. Nikdy se nenechal ovlivnit americkou hudbou, dával přednost modům, lidovým nápěvům, dudáckým tónům a horskému volání své rodné země. Jeho hudbu lze často označit za neoklasicistní.
