Infekce močových cest (UTI) je infekce způsobená bakteriemi v části močových cest. V dolních močových cestách (močový měchýř a močová trubice) se nejčastěji označuje jako prostá cystitida (infekce močového měchýře). V horních močových cestách, kde je postiženo ledvinové parenchym a ledvinná pánvička, se mluví o pyelonefritidě (infekce ledvin). Ve většině případů je hlavním původcem bakterie Escherichia coli. Ve vzácnějších případech jsou původci jiné bakterie, viry nebo plísně.

Příznaky

Příznaky závisí na tom, zda je postižení dolních nebo horních močových cest:

  • Dolní močové cesty (cystitida): bolestivé močení (dysurie), pálení při močení, časté močení nebo nutkání na močení, potřeba močit i v noci, pocit neúplného vyprázdnění měchýře, někdy někdy průtok moči malý nebo moč zakalená či krvavá. (Odkaz na příznaky: příznaky.)
  • Horní močové cesty (pyelonefritida): kromě příznaků cystitidy bývá horečka, třesavka, bolest v boku či v zádech, nevolnost nebo zvracení a celková schvácenost.
  • U starších osob a malých dětí nemusí být příznaky typické — u seniorů může dominuje zmatenost nebo zhoršení celkového stavu, u kojenců a batolat nespecifické příznaky jako horečka, nechutenství nebo podrážděnost.

Příčiny a rizikové faktory

Hlavní příčinou většiny nekomplikovaných UTI je Escherichia coli, která pochází z oblasti střev a přes periuretrální oblast vstoupí do močových cest. Mezi známé rizikové faktory patří:

  • pohlavní styk (pohlavní styk a časté změny partnerů),
  • anatomické nebo funkční abnormality močových cest (včetně močových kamenů),
  • urogenní katétry nebo jiné cévky v močových cestách,
  • diabetes mellitus a oslabená imunita,
  • u žen použití spermicidních antikoncepčních prostředků, postmenopauzální změny (menopauza) s nízkou hladinou estrogenu,
  • rodinná anamnéza opakovaných UTI.

Komplikace

  • Neléčená nebo špatně léčená pyelonefritida může vést k poškození ledvin.
  • Bakteriémie (přítomnost bakterií v krvi) může způsobit těžký systémový zánět a sepse.
  • Opakované infekce mohou zhoršit kvalitu života a vyžadovat preventivní opatření.

Diagnostika

U mladých zdravých žen s typickými příznaky může být diagnóza založena na klinickém vyšetření a anamnéze. V jiných případech se provádějí:

  • mikroutriní testy moči (testovací proužek) a vyšetření močového sedimentu (bakterie, bílé krvinky),
  • kultivace moči pro potvrzení původce a stanovení citlivosti na antibiotika — zvláště důležité při opakovaných infekcích nebo selhání léčby,
  • obrazová vyšetření (ultrazvuk, CT, urografie) mohou být nutná u komplikovaných nebo recidivujících případů,
  • u podezření na šíření do krve nebo u těžkého průběhu hospitalizace — krevní kultury.

Léčba

Nejčastěji se k léčbě používají antibiotika. Volba přípravku a délka léčby závisí na typu infekce (dolní vs. horní), závažnosti a rizikových faktorech. U jednoduchých nekomplikovaných infekcí jsou běžné krátké antibiotické kůry. U komplikovaných infekcí nebo pyelonefritidy je často potřeba delší léčba a někdy i podání intravenózních antibiotik. Důležité body léčby:

  • u jednoduchých močových infekcí je obvyklá krátkodobá antibiotická léčba; u pyelonefritidy a komplikovaných případů se léčba prodlužuje (obvykle 7–14 dnů nebo dle klinického stavu),
  • rezistence vůči některým antibiotikům se zvyšuje, proto je při návratu k symptomům nebo po selhání terapie nutné zvažovat kultivaci moči a změnu léčby,
  • u opakujících se infekcí může lékař doporučit preventivní opatření, mezi která patří dlouhodobá nízkodávková antibiotická profylaxe nebo podávání antibiotika po pohlavním styku,
  • u těžkých průběhů, u neefektivní perorální terapie, u těhotných žen nebo u pacientů s rizikem sepse může být nutné dočasné intravenózní podání antibiotik a hospitalizace.

Prevence

  • dostatečný příjem tekutin a pravidelné vyprázdnění měchýře,
  • vhodná hygienická opatření (včetně utírání směrem zepředu dozadu u žen),
  • vyprázdnění měchýře po pohlavním styku a pití vody po styku,
  • omezení používání spermicidů,
  • u postmenopauzálních žen může lokální estrogenová terapie snížit riziko recidiv,
  • u osob s častými recidivami lze zvážit preventivní nízkodávkové antibiotikum nebo jednorázové podávání po pohlavním styku; alternativně mohou pomoci i některé nefarmakologické přístupy (např. doplňky s brusinkou), i když důkazy jsou smíšené.

Kdy vyhledat lékaře

  • vysoká horečka, bolest v boku nebo zádech, zvracení — podezření na pyelonefritidu,
  • příznaky, které se nezlepšují během 48–72 hodin po začátku léčby,
  • opakující se infekce močových cest,
  • těhotenství, cukrovka, imunosuprese nebo přítomnost močového katétru — u těchto osob je třeba včasné vyšetření a léčba.

Ženy dostávají infekce močových cest častěji než muži — asi polovina žen někdy v životě prodělá UTI, přičemž recidivy jsou běžné. U deseti procent žen se ročně objeví infekce močových cest. Pokud se příznaky nezlepší do dvou až tří dnů od nasazení léčby nebo pokud jsou příznaky těžké, je nutné další vyšetření a úprava terapie.