Azariášova modlitba a Píseň o třech svatých dětech jsou dvě části, které se v některých biblických knihách nacházejí uvnitř třetí kapitoly knihy Daniel. Tyto oddíly se někdy nazývají Dodatky k Danielovi.
Ve třetí kapitole knihy Daniel babylonský král Nabukadnezar II. postaví sochu ze zlata a nařídí všem, aby se jí klaněli. Někteří Židé žijící v Babylóně jménem Azariáš, Chananiáš a Míšael odmítají sochu uctívat. Král se rozzlobí, a tak je nechá vložit do velké pece, aby je zabil. Před ohněm je ochrání anděl a král se rozhodne je propustit.
Tento příběh je ve všech hebrejských a křesťanských biblích. Římskokatolické, východní a pravoslavné bible mají delší verzi tohoto příběhu.
V delší verzi příběhu je Azariášova modlitba vložena až poté, co jsou tři muži vsazeni do pece, a to od 24. verše. Azarjáš v modlitbě říká, že on i ostatní judský lid (součást starověkého Izraele) zhřešili proti Bohu. Říká, že je jim to líto, a prosí o Boží ochranu.
Píseň o třech svatých dětech je další částí delší verze knihy Daniel. Zpívají ji Azariáš, Chananiáš a Daniel, kteří chválí Boha a chtějí, aby se k nim všichni ostatní připojili v modlitbě.