Tibetský buddhismus: definice, hlavní tradice a praktiky
Tibetský buddhismus: jasná definice, přehled hlavních tradic a praktík — rituály, meditace, mantra a historie pro lepší pochopení vadžrajány a mahájány v Himálajích.
Tibetský buddhismus (tibetsky: བོད་བརྒྱུད་ནང་བསྟན།; čínsky: 藏传佛教) je buddhistické učení z Tibetu. Je součástí mahájánového buddhismu a je jednou ze tří hlavních větví, které se dodnes praktikují. Dalšími dvěma jsou buddhismus han a théraváda. Nejrozšířenější je v okolí Himálaje, ve střední Asii a na Sibiři.
Zahrnuje všechny buddhistické nauky (neboli „tři vehikly“). Všechny tradice tibetského buddhismu praktikují sliby morální kázně (pratimokša) vozidla naslouchajícího (šrávakajána), sliby univerzálního osvobození a filozofie velkého vozidla (mahájána) a sliby a zvláštní metody vozidla tajné mantry (vadžrajána), často nazývané tantrický buddhismus.
Krátká historie a formování tradice
Tibetský buddhismus se začal formovat v 7.–11. století, kdy do Tibetu přišly první buddhistické nauky z Indie a Číny. Mezi klíčové postavy patří indičtí mistrové a překladatelé, dále významní učitelé jako Padmasambhava (spojený s šířením nauk v 8. století), indický učitel Atíša a pozdější tibetští mistři, kteří systématisovali učení. Od 11. století vznikaly různé školy a rodiny učení, jejichž učení, praxe i klášterní organizace se nadále rozvíjely až do 20. století.
Hlavní tradice
- Nyingma – nejstarší škola (doslova „starobylé“), klade důraz na učení dzogčhen (Velké dokonalosti) a starší tantrické tradice.
- Kagjü – škola linie „přenosu (ústy)“, známá pro meditativní instrukce, mahāmudrā a proslulé postavy jako Marpa, Milarepa a Gampopa.
- Sakja – škola, která vyniká v scholastickém a tantrickém učení; historicky měla významné politické i kulturní role.
- Gelug – reformní škola založená Tsongkhapou v 15.–16. století; zdůrazňuje systematickou studii, monastickou disciplínu a scholastiku; z ní pochází postavení Dalajlámy.
Kromě těchto čtyř je v tibetském kontextu často zmiňováno i bon — původní náboženská tradice Tibetu, která má vlastní rituály a učení a která s buddhismem dlouhodobě koexistovala a vzájemně se ovlivňovala.
Základní praktiky a rituály
- Meditační praxe – sedavá meditace, analytická meditace, práce s dechem a soustředění (šamatha) a pronikání do povahy mysli (vipašjana / mahāmudrā, dzogčhen).
- Dejová jóga a vizualizace – praxe tantry zahrnují vizualizaci božstev, mantry, mandaly a rituální postupy, které mají transformovat percepci a probudit osvícenou energii.
- Mantry a recitace – opakování mahāmanter (např. „Om mani padme hum“) a liturgických textů je běžné jak v klášterech, tak mezi laiky.
- Iniciace (wang či abhišeka) – udělování „přenosů“ nebo posvěcení učitelem, které opravňují studenta k vykonávání určité tantrické praxe.
- Guru-jógová oddanost – vztah žák–učitel (lama) je klíčový; úctu k učiteli a následování přímého přenosu považují za cestu k samotnému pochopení.
- Etika a sliby – od základních morálních pravidel pro laiky až po přísné klášterní sliby a slíbení v rámci tantrických tradic.
- Mind training (lojong) a tonglen – speciální praxe rozvíjející soucit, kdy praktikující „bere na sebe“ utrpení druhých a „dává“ jim štěstí.
- Rituály a obřady – puji (složité ceremonie), obětiny, modlitební mlýnky, modlitební praporky a budování stup (čhörtény) patří ke každodennímu náboženskému životu.
Instituce, role učitele a systém tulku
Kláštery hrají v tibetském buddhismu klíčovou roli jako centra vzdělání, praxe a kulturního uchování. Systém tulku (reinkarnovaných učitelů) je zvláštností tibetské tradice — významné linie mistrů (např. Dalajláma, Pančenláma) jsou znovuzrozeny a formálně rozpoznány, což zajišťuje kontinuitu učení a vedení. Dalajláma má historicky jak duchovní, tak politický význam; od poloviny 20. století je symbolem tibetského exilu a globální tváří tibetské spirituality.
Texty, překlady a jazyk
Tibetský buddhismus má rozsáhlou písemnou tradici. Hlavní kanonické sbírky jsou Kangyur (přeložené slova Buddhy) a Tengyur (komentáře a díla indických mistrů). Během staletí vznikly rozsáhlé překladatelské snahy z páličtiny a sanskrtu do tibetštiny, které vytvořily bohatý filosofický a rituální repertoár. Tibetský jazyk se tak stal nositelem učení a kulturní identity.
Kultura, umění a materiální projevy
Tibetský buddhismus se projevil v bohatém umění: thangky (náboženské malby), sochy, mandaly, rituální nástroje a architektura klášterů a stup. Tyto artefakty nejsou jen estetické; slouží jako pomůcky pro vizualizaci, rituál a uctívání a zároveň uchovávají symboliku a nauku.
Současnost a rozšíření do světa
Po politických změnách v polovině 20. století došlo k exilu mnoha tibetských učenců a praktiků, což vedlo k rozšíření tibetského buddhismu v Indii, Nepálu, západní Evropě, Severní Americe a jinde. Moderní zájemci oceňují zejména meditační a psychologické aspekty učení, praxi soucitu a bohatou filozofickou tradici. Současné výzvy zahrnují zachování jazykové a kulturní tradice, etické problémy spojené s autoritou učitelů a adaptaci praxe do sekulárních kontextů.
Pro koho je tibetský buddhismus určen
Tibetský buddhismus nabízí cesty pro klášterní komunitu i laiky. Praktiky mohou být velmi přístupné (modlitby, recitace, lojong) i velmi hluboké a esoterické (pokročilé tantrické přenosy vyžadující iniciaci). Důraz na soucit, etiku a introspektivní praxi činí tuto tradici přitažlivou pro široké spektrum lidí, od hledajících duchovního vedení po zájemce o meditaci a psychologii mysli.
Krátké shrnutí: Tibetský buddhismus je bohatá a mnohovrstevnatá tradice mahájány s výrazným tantrickým prvkem, která kombinuje filozofii, meditaci, rituál a umění. Je organizován do několika hlavních škol, má silnou klášterní kulturu a nadále ovlivňuje duchovní i kulturní život nejen v Tibetu a Himálaji, ale i celosvětově.
Historie
V 7. století se Songtsen Gampo oženil se dvěma buddhisty: Tchangská princezna Wen-čcheng a nepálská princezna Bhrikuti. Pomáhaly šířit buddhistické učení do Tibetu. Buddhismus se spojil s místním náboženstvím bön v Čang-čungu a vytvořil nový druh buddhismu: Tibetský buddhismus. Tibeťané také začali překládat texty ze sanskrtu a čínštiny a začali psát některé vlastní texty. V 8. století, kdy byl tibetským králem Trisong Detsen, přinesl indický učitel Padmasambhava další buddhismus. Ten také napsal řadu důležitých textů. []
V 11. století tibetský buddhismus silně ovlivnil národy střední Asie, Mongolska a Mandžuska. Velmi populární byl za mongolské dynastie Jüan a mandžuské dynastie Čching v Číně.
Školy tibetského buddhismu
Tibetský buddhismus má čtyři hlavní školy. Dvě z těchto škol považují za důležitější praxi a dvě za důležitější scholastiku (studium filozofie). Tyto čtyři školy jsou:
- Ňingma, Starověcí, nejstarší a původní řád založený Padmasambhavou. Tato škola patří k tradici praxe.
- Kagjü, ústní linie, má jednu hlavní podsekci (Dagpo Kagjü) a jednu menší podsekci (Šangpa Kagjü). Tato škola patří k tradici praxe.
- Sakja, Šedá země, v čele s Trizinem Sakja, který založil Khon Konchog Gyalpo, žák velkého překladatele Drokmi Lotsawy. Tato škola patří k učenecké tradici.
- Gelug, Cesta ctnosti, známá také jako Žluté klobouky, jejíž duchovní hlavou je Ganden Tripa a světskou hlavou dalajlama, který byl vládcem Tibetu od poloviny 17. do poloviny 20. století. Tato škola patří k učenecké tradici.
| Nyingma | Kagju | Sakja | Gelug | Jonang |
| Starý překlad | Nový překlad | Nový překlad | Nový překlad | Nový překlad |
| Vyvinutý v 8. století | Předal Marpa v 11. století. Dagpo Kagjü založil ve 12. století Gampopa. | Klášter Sakja byl založen v roce 1073. | Vznik kláštera Ganden se datuje do roku 1409. | Pochází z 12. století |
| Red Hat | Red Hat | Red Hat | Žlutý klobouk | Red Hat |
| Klade důraz na dzogčhen a jeho texty | Zdůrazňuje Mahámudru a šest dharmy Naropy. | upřednostňují Hévadžra tantru jako základ svého systému Lamdre. | Zaměřuje se na Guhjásamádža tantru, čakrasamvára tantru a kalačakra tantru. | Zaměřuje se na Kálačakra tantru a Ratnagotravibhágu |
| Klíčovými představiteli linie jsou Šántarakšita, Garab Dordže, Vimalamitra, Padmasambhava a Longčhenpa. | Klíčovými představiteli linie jsou Maitripáda, Naropa, Tilopa, Marpa, Milarepa a Gampopa. | Klíčovými postavami linie jsou Naropa a Ratnākarašanti, zakladatel Drogmi, Khon Konchog Gyalpo, Sakya Pandita a Gorampa. | Klíčovými představiteli linie jsou Atisa, jeho žák Dromtön, zakladatel Gelugu Je Tsongkhapa a dalajlámové. | Klíčovými představiteli linie jsou Jumo Mikyo Dordže, Dolpopa a Taranatha. |
Učení
Mezi učení tibetského buddhismu patří mahámudra, šest jóg Naropy a dzogčhen.
Jazyk
Klasická tibetština je hlavním jazykem Tibeťanů. Texty však byly přeloženy také do mongolštiny, mandžuského jazyka a čínštiny.
Kláštery (bohoslužebná místa)
Mnišství bylo základem buddhismu v Tibetu. V Tibetu existovalo více než 6 000 klášterů, avšak téměř všechny byly zničeny čínskými Rudými gardami během kulturní revoluce. Většina významných klášterů byla alespoň částečně obnovena, zatímco mnoho dalších zůstalo v troskách.
Klášter Lamayuru.
Dnes
Dnes je tibetský buddhismus rozšířen po celém východním světě s výjimkou jihovýchodní Asie. Praktikuje se na Tibetské náhorní plošině, v Nepálu, Bhútánu, Mongolsku, Kalmykii, na Sibiři, ruském Dálném východě, v severovýchodní Číně a Arunáčalpradéši. Je státním náboženstvím Bhútánu. V indických oblastech Sikkim, Ladakh, Himáčalpradéš a Západní Bengálsko žije také velké množství tibetských buddhistů. Existují také komunity v jižní Indii.
Tibetský buddhismus se rozšířil na Západ a do celého světa. Mezi známé osobnosti, které se mu věnují, patří Brandon Boyd, Richard Gere, Adam Yauch, Jet Li, Jackie Chan, Sharon Stone, Allen Ginsberg, Philip Glass, Mike Barson a Steven Seagal.
Související stránky
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to tibetský buddhismus?
Odpověď: Tibetský buddhismus je odnož mahájánového buddhismu, která pochází z Tibetu a je jednou ze tří hlavních větví, které se dodnes praktikují.
Otázka: Které další dvě hlavní větve buddhismu se dodnes praktikují?
Odpověď: Další dvě hlavní větve buddhismu, které se dodnes praktikují, jsou buddhismus han a théraváda.
Otázka: Kde je tibetský buddhismus nejrozšířenější?
Odpověď: Tibetský buddhismus je nejrozšířenější v oblasti Himálaje, střední Asie a Sibiře.
Otázka: Co zahrnuje tibetský buddhismus?
Odpověď: Tibetský buddhismus zahrnuje všechna buddhistická učení, známá také jako "tři vehikly".
Otázka: Které sliby praktikují všechny tradice tibetského buddhismu?
Odpověď: Všechny tradice tibetského buddhismu praktikují sliby morální kázně (pratimokša) vozidla naslouchajícího (šrávakajána), sliby univerzálního osvobození a filozofie velkého vozidla (mahájána) a sliby a zvláštní metody vozidla tajné mantry (vadžrajána).
Otázka: Co je to vozidlo šrávakajána?
Odpověď: Vozidlo šrávakajána je vozidlo posluchače, které se zaměřuje na individuální osvobození od utrpení.
Otázka: Co je vozidlo vadžrajány?
Odpověď: Vozidlo vadžrajány je vozidlo tajných manter, které zahrnuje používání zvláštních metod a slibů k dosažení osvícení.
Vyhledávání