Co je Dalajláma: definice, historie a význam v tibetském buddhismu
Co je Dalajláma: srozumitelná definice, historie a význam v tibetském buddhismu — od počátků po současného 14. dalajlámu Tändzina Gjatso. Čtěte víc.
Dalajláma /ˈdɑːlaɪ ˈlɑːmə/ je náboženskou osobností tibetského buddhismu a zároveň jeho nejvyšším duchovním učitelem školy Gelugpa. Titul označuje tradičně učitele, kterému se připisuje řada znovuzrození (tzv. tulku). Nový dalajlama je považován za znovuzrozeného předchozího držitele titulu; linie je historicky sledována až ke Gendun Drupovi, narozenému roku 1391. Čtrnáctým a současným dalajlamou je Tenzin Gyatso, často v češtině uváděný i jako Jeho Svatost Tändzin Gjatso.
Význam a role
Dalajláma plní především duchovní funkci: přednáší učení buddhismu, vede rituály, uděluje instrukce mnichům i laikům a je symbolem tibetské identity. Během dějin měl tento úřad i význam politický — spojoval náboženskou autoritu s řízením země. Po ztrátě přímé moci v polovině 20. století se role dalajlámy změnila především na mezinárodně uznávaného představitele tibetské exilové komunity a hlasitele nenásilí a lidských práv.
Původ titulu a historický vývoj
Název „dalajláma“ vznikl spojením mongolského slova „dalai“ (oceán) a tibetského „lama“ (učitel, mistr). První oficiální používání zůstalo vázáno na širší kontakty mezi Mongoly a Tibetem v 16. století: titul byl poprvé udělen mongolským vládcem Altan Chanem třetímu dalajlamovi, Sonamovi Gyatsovi, v 16. století. V 17. století získal politickou moc pátý dalajláma (Ngawang Lobsang Gyatso), který v roce 1642 založil vládu Ganden Phodrang a ujal se svrchovanosti nad většinou Tibetu. V roce 1653 pak byla jeho pozice posílena i formálními vztahy s panovníkem čínské dynastie Čching, což přispělo k mezinárodnímu uznání jeho autority.
Politická funkce a exil
Od 17. století až do roku 1959 stál dalajláma v čele tibetské vlády. Jako sídla využíval palác Potala (zimní rezidence) a palác Norbulingka (letní rezidence) ve Lhase v Tibetu. Po vzestupu čínské kontroly nad Tibetem v polovině 20. století a po nepokojích v roce 1959 byl čtrnáctý dalajlama nucen uprchnout a usídlit se v exilu v indické oblasti indické Dharamsaly, kde sídlí tibetská exilová vláda (Tibetan Government-in-Exile) a centra tibetské kultury. Od té doby dalajláma vykonává především duchovní, kulturní a diplomatickou roli.
Hledání znovuzrození (tulku)
Proces nalezení nového dalajlamy vychází z tibetské tradice tulku: po smrti držitele se vysoké duchovní autority (mnichovští mistři, regresní komise, někdy i Pančenlama) řídí podle indicií — vizí, proroctví, znamení na místě úmrtí, a podle schopnosti dítěte rozpoznat osobní předměty zesnulého — aby určili jeho reinkarnaci. Tento proces je složitý, rituálně a politicky významný a v moderní době se stal předmětem mezinárodního zájmu i sporů.
Současnost, mezinárodní vliv a spory
Čtrnáctý dalajlama je známý jako zastánce nenásilí, dialogu mezi náboženstvími, a za své úsilí o pokojné řešení tibetské otázky obdržel v roce 1989 Nobelovu cenu míru. Prosazuje tzv. „Střední cestu“ (Middle Way Approach), což je návrh na širokou autonomii Tibetu v rámci Číny namísto úplné nezávislosti. Z hlediska čínské vlády je však dalajláma kontroverzní postavou: Peking ho často obviňuje z podporování separatismu a o záležitosti znovuzrození dalajlamy se snaží uplatňovat státní kontrolu. V posledních letech dalajláma sám naznačil možnost, že by mohl rozhodnout o tom, že se nebude znovu rodit, anebo že jeho následovník bude identifikován mimo oblast řízenou čínskými úřady.
Kulturní a náboženský dopad
Dalajláma sehrál klíčovou roli v zachování tibetské kultury, náboženské tradice a vzdělání pro tibetský exil. Jeho mezinárodní aktivity zahrnují přednášky o buddhistické filozofii, dialogy se západní vědou (např. mindfulness a neurověda), a šíření tibetského buddhismu v celosvětovém měřítku.
Dalajláma tak zůstává nejen duchovním symbolem Tibetu, ale i významnou postavou mezinárodního dialogu o lidských právech, náboženství a míru.
Dalajláma s biskupem Desmondem Tutu, 2005
Palác Potala
Moderní dějiny
13. dalajlama Thubten Gjatso vyhnal ze země všechny čínské civilisty a zavedl řadu opatření k modernizaci Tibetu. Patřila k nim opatření na omezení nadměrných požadavků na rolníky a daňových úniků šlechty, zřízení nezávislé policie, zrušení trestu smrti, rozšíření světského školství a zavedení elektřiny v celém městě Lhasa ve 20. letech 20. století. Thubten Gyatso zemřel v roce 1933.Čtrnáctý dalajlama byl oficiálně uveden na trůn až 17. listopadu 1950, během invaze Čínské lidové republiky do Tibetu (1950-1951). V obavách o svůj život uprchl 14. dalajlama do Indie, kde od té doby vede exilovou vládu. S cílem zahájit partyzánské operace proti Číňanům financovala Ústřední zpravodajská služba v 60. letech dalajlámu částkou 1,7 milionu dolarů ročně. V roce 2001 se vzdal absolutní moci nad vládou ve prospěch voleného parlamentu složeného z vybraných tibetských exulantů. Jeho původním cílem byla úplná nezávislost Tibetu, ale koncem 80. let místo toho usiloval o autonomii na vysoké úrovni. Stále usiluje o větší autonomii vůči Číně, i když Dolma Gyari, místopředseda exilového parlamentu, prohlásil: "Pokud střední cesta v krátké době selže, budeme nuceni zvolit úplnou nezávislost nebo sebeurčení podle Charty OSN".
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo je současný dalajláma?
Odpověď: Současným dalajlamou je Jeho Svatost Tändzin Gjatso.
Otázka: Co znamená "dalaj"?
Odpověď: "Dalaj" pochází z mongolštiny a znamená "oceán".
Otázka: Co znamená "lama"?
Odpověď: "Lama" pochází z tibetštiny a znamená "nejvyšší princip".
Otázka: Kdy byl titul dalajláma poprvé schválen?
Odpověď: V roce 1653, za dynastie Čching, byl tento titul čínským císařem poprvé povolen dalajlámovi V. V roce 1653 byl tento titul poprvé povolen dalajlámovi V.
Otázka: Kde dalajlámové pobývali v zimě?
Odpověď: V zimě dalajlámové pobývali v paláci Potala.
Otázka: Kde žili v létě?
Odpověď: V létě žili v paláci Norbulingka.
Otázka: Proč musel v roce 1959 utéct z Tibetu?
A:: Dalajlama musel v roce 1959 uprchnout z Tibetu do indické Dharamsaly.
Vyhledávání