Songtsen Gampo

Songtsen Gampo se narodil v Gjamě v Meldru, severovýchodně od dnešní Lhasy. Jeho otcem byl jarlungský král Namri Songtsen. V knize Držitel bílého lotosu se píše, že Gampo byl lidskou podobou (inkarnací) Avalokitešvary. Dalajlámové jsou rovněž považováni za lidské podoby Avalokitešvary. V 11. století ho buddhisté začali nazývat cakravartinem a inkarnací Avalokitešvary.

Podle některých dunhuangských dokumentů měl Gampo sestru Sad-mar-kar a mladšího bratra. Jeho mladší bratr byl zrazen a zemřel při požáru po roce 641. Je možné, že mezi jeho sestrou a bratrem došlo k boji.

Matka Songtsen Gampo patřila ke klanu Tsépong (Tibetské anály). Pomáhala sjednotit Tibet. Jmenovala se Driza Tökarma ("žena Bri [jménem] Bílá lebka", Tibetské anály).

Podle tibetské tradice se Songtsen Gampo stal králem ve 13 letech poté, co byl jeho otec kolem roku 618 otráven. Byl 33. králem dynastie Yarlung. Narodil se v roce volů. Yarlungští králové obvykle nastupovali na trůn ve 13 letech. To odpovídá tradici, že yarlungští králové nastupovali na trůn ve 13 letech, kdy byli dost staří na to, aby mohli jezdit na koni. Pokud je to pravda, pak se Gampo mohl narodit v roce volů 605 n. l. Stará tchangská kniha potvrzuje, že "byl ještě nezletilý, když nastoupil na trůn".

Gampovy ženy a děti

Gampo měl šest manželek. Pět z nich je uvedeno v seznamu:

• Pogong Mongza Tricham (Mongza, "žena klanu Mong") byla matkou Gungsong Gungtsen.
• vznešená žena ze Západního Sia, známá jako Minyakza ("manželka ze Západního Sia"),
• vznešená žena z Čang-čungu.
• nepálská princezna Bhrikuti ("velká dáma, nepálská manželka")
• Tchangská princezna Wen-čcheng (文成)

Podle tibetské tradice pomohly tyto dvě poslední ženy přinést do Tibetu buddhismus. Dva velké vlivy na tibetský buddhismus jsou indonéský a chanský buddhismus.

Gampův syn Gungsong Gungtsen zemřel dříve než jeho otec. Na trůn tedy nastoupil Gampův syn Mangsong Mangtsen. Jeho matkou mohla být Wencheng nebo Mangmoje Trikar. Trikar je zmiňována v Genealogii, ve skryté knihovně v jeskyních v Dunhuangu a v Tibetských análech, které uvádějí jména tibetských císařů, jejich matek a jejich rodů.

Některé zdroje hovoří jinak. Když bylo Gungsongovi Gungtsenovi 13 let (dnes 12, protože Tibet používá jiný kalendář), jeho otec Gampo odešel do důchodu, a tak Gungsong vládl pět let. Říká se, že Gungsong se oženil s 'A-žou Mang-mo-rje, když mu bylo třináct, a měli syna Mangsong Mangtsena (r. 650-676 n. l.). Gungsong pak zemřel, když mu bylo 18 let. Jeho otec Gampo se poté znovu ujal trůnu. Gungsong Gungtsen může být pohřben v Donkordě, na místě královských hrobek, nalevo od svého dědečka Namri Songtsena (gNam-ri Srong-btsan). Data těchto událostí jsou velmi nejasná.

Vytvořil abecedu

Songtsen Gampo poslal Thonmiho Sambhotu do Indie, aby vytvořil novou abecedu pro klasickou tibetštinu. Vznikla tak první písemná díla, literatura a ústava.

Přinesl novou kulturu

Přinesl do Tibetu novou kulturu a technologie.

Stará kniha Tang (Jiu Tangshu 旧唐书) uvádí, že v roce 648 zaútočila severoindická armáda na některé tchangské Číňany (včetně Wang Xuanze). Gampo tedy spolu s Nepálci a Tangy pomohl armádu porazit a ochránit Číňany. V roce 649 mu tchangský císař Gaozong, který byl jeho souputníkem a buddhistou, udělil titul Binwang, "Král hostů", nebo Zongwang, "Král pláten", a 3 000 svitků barevného hedvábí. Gaozong dal Gampovi také "vejce bource morušového, hmoždíře a lisy na výrobu vína a dělníky na výrobu papíru a inkoustu".

Nástroje a astrologie byly přivezeny z Tangu a západního Sia, dharma a umění písma z Indie, poklady z Nepálu a od Mongolů, zákony od Ujgurů z turkického kaganátu na severu.

Zavedl buddhismus

Gampo přinesl tibetskému lidu buddhismus. Za jeho vlády se začaly překládat buddhistické texty ze sanskrtu do tibetštiny.

Kolem roku 627 porazil Sumpy v severovýchodním Tibetu (Tibetské anály [OTA] l. 2).

Možná si podmanil Čankajšek (okolí severní Indie, západní Tibet), nebo se tak stalo až po jeho smrti. Ve Staré knize Tchangů se píše, že v roce 634 se mu Jang-tungové (Čang-čungové) a různé národy Čchiangů "zcela podřídili".

Poté sjednotil Jang-tung, porazil kmen Azha (Tuyuhun) a následně si podmanil další dva čchiangské kmeny, než začal ohrožovat Songčou s armádou čítající více než 200 000 mužů.

Podmanil si tchangské kmeny (které později v roce 942 vytvořily Západní Sia), kmeny Bailang a Qiang. Bailangové žili západně od Tangutů a východně od Domi. Tchangové jim předtím vládli od roku 624.

Nepálská princezna Bhrikuti

Stará kniha Tang říká: Naling Deva byl králem 泥婆羅 Nepálu (království Licchavi) zemřel. Král zemřel a poté se vlády ujal Naling Dévův strýc. "Tibeťané mu [Naling Dévovi] poskytli útočiště a znovu ho dosadili na trůn [v roce 641]; tak se stal poddaným Tibetu."

Tibeťané odcestovali do Nepálu a Naling Deva byl šťastný. Pak Tibeťany napadl severoindický král Harša. Naling Deva tedy pomohl Tibetu porazit Haršovu armádu. Gampo se pak oženil s princeznou Bhrikuti, dcerou Naling Dévy.

Tang princezna Wencheng

V Jiu Tangshu se píše, že Gampo vyslal první vyslanectví z Tibetu do Tangu v roce 634 n. l. Jednalo se o "tributní misi", při níž Tibet předal Tchangům dary. Tchangskému císaři daroval zlato a hedvábí a na oplátku požádal o sňatek s tchangskou princeznou (heqin). Tchang odmítl. Proto v letech 637 a 638 zaútočil na Songčou (součást Tangu). Pak se však vzdal a omluvil se. Znovu požádal o manželku a tentokrát Tang souhlasil. A tak si vzal Wen-čcheng, neteř tchangského císaře Tchaj-cunga. Mezi čínskou říší Tchang a Tibetem tak zavládl mír.

Obě manželky Wen-čcheng a Bhrikuti jsou považovány za Taru, bohyni soucitu a ženu Čenreziga:

"Dolma nebo Drolma (sanskrtsky Tara). Pod tímto jménem jsou uctívány obě manželky císaře Srong-btsan gambo. Čínská princezna se nazývá Dol-kar, z 'bílé Dolmy', a nepálská princezna Dol-jang, neboli 'zelená Dolma'. K té druhé se ženy modlí za plodnost."

Gampo pro Wen-čcheng postavil město a palác jen pro ni.

"Protože se princezně nelíbilo, že si malují obličeje na červeno, nařídil Lungstán (Songtsen Gampo) svým lidem, aby s tímto zvykem přestali, a už se to nedělá. Odhodil také plsť a kůže, oblékl brokát a hedvábí a postupně kopíroval čínskou civilizaci. Posílal také děti svých náčelníků a bohatých mužů, aby žádali o přijetí do národní školy, kde by se vyučovali klasikům, a zval učené učence z Číny, aby sestavovali jeho oficiální zprávy pro císaře."

Hájil Xuanze za Čínu

Čínský mnich Süan-cang navštívil Haršu. Harša pak poslal do Číny několik lidí. Čína pak poslala Wanga Süanze a několik dalších lidí zpět. Cestovali přes Tibet. Jejich cesta je zapsána ve věcech v severní Indii (Rádžgir a Bódhgája).

Ardžuna pak Haršu svrhl. V roce 648 se Wang Süan-c' vydal na druhou cestu, ale Ardžuna se k němu zachoval špatně. Tibeťané a Nepálci tedy Ardžunu porazili.

V roce 649 proto čínský císař Tchang Gaozong odměnil Gampa titulem krále Sin-chaj-jünu (Himálajská náhorní plošina, Čína).

Gampo zemřel v roce 649. V roce 650 vyslal tchangský císař vyslance s "dopisem smutku a soustrasti". Gampoova hrobka se nachází v údolí Čchongjás nedaleko Jalungu, je 13 m vysoká a 130 m dlouhá.