Matoušovo evangelium říká, že mágové (obvykle překládaní jako "mudrci", ale zde pravděpodobně znamenají "astronom" nebo "astrolog") přišli na Herodův dvůr v Jeruzalémě a oznámili králi hvězdu, která předznamenala narození židovského krále:
Když se Ježíš narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu přišli do Jeruzaléma a ptali se: "Kde je ten, který se narodil jako židovský král?" "V Jeruzalémě," odpověděli jim. Viděli jsme totiž jeho hvězdu na východě [nebo při jejím východu] a přišli jsme se mu poklonit. Když to uslyšel král Herodes, byl znepokojen a s ním celý Jeruzalém. Když shromáždil všechny velekněze a zákoníky lidu, vyptával se jich (ptal se), kde se má Kristus narodit.
Herodes byl "znepokojen" - ne kvůli hvězdě, ale protože se narodil "židovský král". Pochopil, že to znamená Mesiáše. Mesiáš byl vůdcem židovského národa a mluvilo se o něm ve starozákonních proroctvích. Zeptal se tedy svých pomocníků, kde se Mesiáš narodí. Ti mu odpověděli, že Mesiáš se narodí v Betlémě, v místě, kde se narodil král David, a vzpomněli si na slova proroka Micheáše. Král to sdělil mágům.
Když Herodes tajně svolal mudrce, zjistil od nich, v kolik hodin se hvězda objevila. Poslal je do Betléma a řekl jim: "Jděte a pečlivě hledejte to Dítě, a až ho najdete, přineste mi zprávu, abych se mu mohl přijít poklonit i já. Když uslyšeli krále, odešli (odešli); a hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až přišla a stanula nad místem, kde bylo Dítě. Když tu hvězdu uviděli, zaradovali se s nesmírně (velmi) velkou radostí.
Matouš naznačuje, že mágové podle hvězdy poznali, že "židovský král" se narodil ještě předtím, než vstoupili do Jeruzaléma. Jako dar dali Ježíšovi zlato, kadidlo a myrhu. Mágům bylo ve snu řečeno, aby se nevraceli do Jeruzaléma. Proto "odešli do své země jinou cestou". Když Herodes zjistil, že byl oklamán, nařídil zabít všechny děti mužského pohlaví v Betlémě, kterým byly dva roky nebo méně. Josef byl ve snu varován, aby utekl. Odvedl svou rodinu do Egypta, aby byl v bezpečí. Evangelium spojuje útěk s veršem ze Starého zákona, který je vnímán jako proroctví: "Z Egypta jsem povolal svého syna." Starozákonní verš vyprávěl o tom, jak Hebrejci pod vedením Mojžíše odešli z Egypta. Z tohoto důvodu se zdá, že citát naznačuje, že Matouš se domníval, že Ježíšův život byl podobný příběhu židovského národa. Judea mohla symbolizovat Egypt a Herodes představoval faraona. Po Herodově smrti Bůh povolal Josefa a jeho rodinu zpět z Egypta a oni se usadili v galilejském Nazaretu.
