Herodes I. (asi 74/73 př. n. l. - 4 př. n. l./1 n. l.), známý také jako Herodes Veliký, byl judským králem v letech 37 až 4 př. n. l. V té době byla Judea klientským státem Říma. Během své 33leté vlády byl Herodes vynikajícím správcem. Nejvíce ho však proslavilo biblické vyprávění o tom, jak zabil betlémské chlapce. Tento masakr neviňátek sice není potvrzen jinými historickými záznamy, ale Herodes skutečně zavraždil nespočet svých rivalů, tchyni, manželku a tři své syny.
Původ a nástup na trůn
Herodes pocházel z idumejské (edomské) rodiny, která byla po násilném zahrnutí do judského státu konvertována k judaismu. Jeho otec Antipater byl vlivným věrným spojencem Říma, což položilo základy Herodovy kariéry. Po vnitřních bojích o vládu nad Judeou a po vojenské podpoře římských oddílů Herodes v roce 37 př. n. l. dobyl Jeruzalém a zpečetil svůj nárok na trůn. Jeho vláda byla možná jen díky římské podpoře a osobním diplomatickým schopnostem – především pak díky umění vyjednávat s mocnými Římany v době občanských válek (Markus Antonius, Octavianus/Augustus).Vláda, správa a velké stavby
Herodes je znám nejen jako krutý vládce, ale i jako rozhodný stavebník a reformátor. Realizoval rozsáhlé veřejné práce, které výrazně změnily tvář Judeje a přilehlých oblastí:- rozsáhlá přestavba Druhého chrámu v Jeruzalémě (tzv. Herodův chrám), která měla zlepšit jeho postavení mezi židovskými elitami;
- stavba přístavního města a umělého přístavu Caesarea Maritima, centrální správní a obchodní středisko;
- pevnosti a paláce jako Masada, Herodium a rozlehlé palácové areály v Jerichu;
- silnice, akvadukty a městské obnovy (Sebaste, Antipatris a další), které posílily hospodářství a komunikaci;
- banka stát – ražba mincí a reorganizace daňového systému.
