Římský senát byl nejdéle fungující institucí ve starověkém Římě. Jeho počátky spadají do prvních let existence města, které bylo údajně založeno v roce 753 př. n. l. Přežil krále, Římskou republiku (509 př. n. l. - 27 př. n. l.), Římské císařství (27 př. n. l. - 395 n. l. a pád Západořímské říše (395-476 n. l.).

Senát vznikl jako poradní sbor starších. Slovo "senát" pochází ze slova "senex", což znamená "stařec". Senát dosáhl svého vrcholu ve střední republice, kdy byl nejmocnějším orgánem v Římě. Senát ztratil velkou část své moci v prvním období císařství, známém jako principát.

Po Diokleciánovi, kdy se centrum vlády přesunulo z Říma, se senát stal pouze městským orgánem. Vliv staré myšlenky však přetrval a Konstantin II. zřídil senát v Konstantinopoli.