Královská komise
Ve státech, které jsou součástí Commonwealthu, je královská komise významným vládním veřejným šetřením důležitého problému. Uskutečnily se ve Spojeném království, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Keni a Saúdské Arábii. V Hongkongu, Irsku a Jihoafrické republice se nazývají vyšetřovací komise nebo vyšetřovací komise.
Královský komisař má mnoho pravomocí, více než soudce, ale ty jsou omezeny "mandátem" komise. Komisi zřizuje hlava státu (panovník nebo jeho zástupce v podobě generálního guvernéra nebo guvernéra) na doporučení vlády. V praxi - na rozdíl od jiných forem vyšetřování - jakmile komise zahájí činnost, vláda ji nemůže zastavit. Z tohoto důvodu vlády obvykle velmi pečlivě formulují zadávací podmínky a zpravidla do nich zahrnují datum, do kterého musí komise skončit.
Královské komise jsou svolávány, aby se zabývaly velmi důležitými a obvykle kontroverzními záležitostmi. Může se jednat například o vládní strukturu, zacházení s menšinami, události, které vzbudily obavy veřejnosti, nebo ekonomické otázky.
Mnoho královských komisí trvá mnoho let a často na jejich závěry reaguje jiná vláda. V Austrálii - a zejména v Novém Jižním Walesu - se královské komise zabývaly vyšetřováním korupce v policii a státní správě a organizovaným zločinem. Využívaly pravomoci královského komisaře, aby donutily mocné, ale zkorumpované veřejné činitele říci pravdu.
Královské komise obvykle vede jedna nebo více významných osobností. Vzhledem k jejich právním pravomocem jsou komisaři často vysloužilí vyšší soudci.
Královské komise obvykle zkoumají problémy, konzultují je s odborníky z vlády i mimo ni a také s veřejností. Mohou předvolávat svědky pod přísahou, nabízet odškodnění, zabavovat dokumenty a další důkazy (někdy včetně těch, které jsou běžně chráněny, např. utajované informace), pořádat neveřejná slyšení a mohou přinutit všechny vládní úředníky, aby komisi pomáhali.
Výsledky královských komisí jsou často zveřejňovány v rozsáhlých zprávách obsahujících politická doporučení. Často mají dlouhé a složité názvy, například "Královská komise pro zjištění, zda došlo ke korupčnímu nebo trestnému jednání některého z příslušníků západoaustralské policie". Z tohoto důvodu jsou běžně známé pod jménem hlavního komisaře. Tyto zprávy jsou často poměrně důležité a vláda některá nebo všechna doporučení promítne do zákona. Práce některých komisí byla vládou téměř zcela ignorována. V jiných případech, kdy komisař nedodržel zadání, byla práce komise zastavena nadřízeným soudem.
Členové Královské komise pro erozi pobřeží a zalesňování, 1906-1911, Sir (John) Benjamin Stone
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to královská komise?
Odpověď: Královská komise je významné vládní veřejné vyšetřování důležitého problému, které se konalo v zemích Commonwealthu, jako je Spojené království, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Keňa a Saúdská Arábie. V jiných zemích se nazývají vyšetřovací komise nebo vyšetřovací komise.
Otázka: Kdo vytváří komisi?
Odpověď: Komisi zřizuje hlava státu (panovník nebo jeho zástupce v podobě generálního guvernéra nebo guvernéra) na základě doporučení vlády.
Otázka: Jaké pravomoci má královský komisař?
Odpověď: Královský komisař má více pravomocí než soudce, ale ty jsou omezeny "mandátem" stanoveným vládou pro danou komisi.
Otázka: Jaký typ záležitostí královské komise obvykle vyšetřují?
Odpověď: Královské komise jsou obvykle svolávány, aby se zabývaly velmi důležitými a často kontroverzními záležitostmi, jako je struktura vlády, zacházení s menšinami, události, které vzbudily obavy veřejnosti, nebo ekonomické otázky.
Otázka: Jak dlouho obvykle královské komise trvají?
Odpověď: Mnohé královské komise mohou trvat mnoho let a není neobvyklé, že na jejich závěry musí reagovat různé vlády.
Otázka: Existují nějaké příklady, kdy vlády ignorovaly doporučení komise?
Odpověď: Ano, někdy vlády doporučení komise zcela ignorují, jindy mohou některá nebo všechna doporučení promítnout do zákona.
Otázka: Kdo obvykle řídí královskou komisi?
Odpověď: Obecně platí, že královské komise řídí jedna nebo více významných osobností, kterými bývají často vysloužilí vyšší soudci vzhledem k jejich právním pravomocem.
