Spojené království Velké Británie a Irska bylo oficiální označení Spojeného království od 1. ledna 1801 do 12. dubna 1927. Vzniklo sloučením Království Velké Británie (které po unii 1707 spojilo Anglické a Skotské království) a Irského království. Spojení bylo výsledkem tzv. Aktů o unii (Acts of Union 1800), které zrušily samostatný irský parlament a začlenily Irsko do jednotného parlamentního systému ve Westminstru.

Vznik a právní rámec

Akt o unii byl schválen britským a irským parlamentem v reakci na politickou nestabilitu a obavy z francouzské revoluce a irských povstání (zejména povstání z roku 1798). Od 1. ledna 1801 měl nově vzniklý stát společného panovníka i jediný parlament. Irsko získalo zastoupení v britském parlamentu – do Sněmovny reprezentantů (House of Commons) bylo začleněno 100 irských poslanců a do Sněmovny lordů určité zastoupení irských peerů. Unie byla formálně sjednocením království i zákonodárství.

Politika, hospodářství a společenské důsledky

Během 19. století sehrálo Spojené království významnou roli v průmyslové revoluci, růstu impéria a světovém obchodu. Zároveň však vztah mezi Anglií a Irskem provázely hluboké socioekonomické rozdíly a politické napětí. V Irsku měl silný dopad tzv. Velký hladomor (Great Famine) v letech 1845–1849, který způsobil přibližně jedno milion obětí na životech a vedl k masivní emigraci – řady Irů opustily ostrov za prací zejména do Severní Ameriky a Britských kolonií. Hladomor a další faktory prohloubily odpor k unii a posílily národní a autonomní (Home Rule) hnutí.

Cesta k rozdělení a změně názvu

Koncem 19. a počátkem 20. století se otázka irského samosprávného statusu stala klíčovou politickou témou ve Velké Británii. Opakovaně předkládané návrhy na domácí správu (Home Rule) vyvolaly ostré spory. V roce 1916 došlo v Dublinu k povstání, známému jako Velikonoční vzpoura (Easter Rising), a po první světové válce eskaloval ozbrojený konflikt irských republikánů se státní mocí Spojeného království (válka za nezávislost 1919–1921).

Výsledkem byla anglo-irská smlouva z prosince 1921 (Anglo-Irish Treaty), která vedla ke vzniku Irského svobodného státu (Irish Free State) jako dominium spojené s Britským společenstvím národů – formálně vznikl 6. prosince 1922. Součástí ujednání byla i možnost, aby jednotlivá irská hrabství zůstala součástí Spojeného království; šest hrabství na severu ostrova tuto možnost využilo a vytvořilo Severní Irsko (Northern Ireland), které zůstalo v rámci Spojeného království.

Oficiální změna názvu (1927)

Ačkoli de facto byly vztahy po roce 1922 již jiné, oficiální státní název byl upraven až zákonem z roku 1927. Royal and Parliamentary Titles Act 1927 (Zákon o královských a parlamentních titulech) ze 12. dubna 1927 upravil titul panovníka a formálně reflektoval změěnou územní realitu pojmenováním „United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland“ – v češtině tedy Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

Klíčové milníky

  • 1707 – Unie Anglie a Skotska (vznik Království Velké Británie).
  • 1. ledna 1801 – vznik Spojeného království Velké Británie a Irska (Acts of Union 1800).
  • 1845–1849 – Velký hladomor v Irsku, vážné demografické a společenské důsledky.
  • 1916 – Velikonoční vzpoura v Dublinu.
  • 1921–1922 – Anglicko-irská smlouva a vznik Irského svobodného státu (6. 12. 1922).
  • 12. dubna 1927 – formální změna názvu státního útvaru zákonem (Royal and Parliamentary Titles Act 1927).

Spojené království Velké Británie a Irska tedy představuje historické období, kdy byl celek britských ostrovů (s výjimkou některých závislých území) spravován pod jednotnou korunní a parlamentní autoritou. Vývoj v tomto období ovlivnil demografii, hospodářství i politické uspořádání ostrova a má zásadní význam pro pochopení moderní historie Británie a Irska.