Sixtinská kaple

Sixtinská kaple je velká kaple ve Vatikánském paláci, kde sídlí papež . Kapli postavil v letech 1473-1481 Giovanni dei Dolci pro papeže Sixta IV.

Sixtinská kaple je vlastní kaplí papeže. Používá se pro významné mše a obřady. Když papež zemře, v Sixtinské kapli se schází kolegium kardinálů, aby zvolilo nového papeže.

Sixtinská kaple je proslulá freskami renesančního malíře Michelangela.

Obdélníková budova uprostřed obrázku je Sixtinská kaple.

Architektura a malby

Sixtinská kaple je cihlová budova ve tvaru obdélníku. Zvenku je prostá, bez výzdoby a velkých dveří. U vrcholu má průchod pro vojáky. Na dvou bočních stěnách má šest obloukových oken a zakřivený strop zvaný soudkovitá klenba.

Vnitřek kaple je bohatě zdobený. Podlaha je z barevného mramoru. Spodní části stěn jsou vymalovány tak, aby vypadaly jako zlaté a stříbrné látky.

Další výzdobou kaple jsou obrazy, které vyprávějí příběhy, jež mají lidem pomoci pochopit Ježíše Krista a římskokatolickou církev.

Ve střední části stěn je 12 velkých maleb, tzv. fresek, které vytvořili slavní umělci v roce 1481. Umělci se jmenovali Domenico Ghirlandaio, Sandro Botticelli, Perugino, Cosimo Rosselli, Pinturicchio, Benedetto Ghirlandaio, Luca Signorelli a Bartolomeo della Gatta. Fresky zobrazují příběhy z Bible. Na severní straně se jedná o příběhy z Mojžíšova života. Na jižní straně jsou o životě Ježíše.

Nad patry, v blízkosti oken, jsou namalovány obrazy papežů.

Obraz na stěně kaple, na němž Ježíš předává klíče od nebe svatému Petrovi, od Perugina.

Strop Sixtinské kaple namaloval Michelangelo.

Michelangelův nejslavnější obraz je Bůh tvořící Adama.

Poslední soud od Michelangela.

Strop Sixtinské kaple

Strop je nejznámější částí Sixtinské kaple a chodí se na něj dívat tisíce návštěvníků. V roce 1505 požádal papež Julius II. Michelangela, aby strop vymaloval. Michelangelo byl slavný sochař. Malířem být nechtěl. O tři roky později souhlasil, že strop namaluje. Pracoval v letech 1508 až 1511, stál na vysoké plošině s rukama nataženýma nad hlavou. (Ačkoli si někteří lidé myslí, že si při malování lehl, není to pravda.) Protože maloval na mokrou omítku, byl tu strašný zápach a horko. O tom, jak mu bylo špatně, napsal báseň.

Podél středu stropu je namalováno devět obrazů, které vyprávějí příběhy z knihy Genesis ve Starém zákoně Bible. Příběhy začínají třemi obrazy, na nichž Bůh stvořil světlo, Zemi, Slunce a Měsíc a moře a oblohu.

Další tři obrázky vyprávějí příběh prvního muže a ženy, Adama a Evy. Na prvním obrázku Bůh právě stvořil Adama. Natáhne k němu ruku a dotkne se jeho prstu, aby mu dal Život.

Na dalším obrázku Adam spí a Bůh stvoří z jednoho Adamova žebra Evu.

Na třetím obrázku jsou dvě scény. Adam a Eva jsou ďáblem oklamáni, aby jedli ovoce ze stromu, o kterém jim bylo řečeno, že se ho nemají dotýkat. Ve druhé scéně je anděl vyhání z Boží zahrady Eden. Tento příběh vypráví o tom, jak přišel na svět hřích.

Poslední tři obrázky jsou o Noemově arše. Vyprávějí o smutném a hříšném světě. Kvůli lidskému hříchu a nevlídnosti Bůh sešle potopu. Pouze Noe a jeho rodina se zachrání na velké lodi, kterou postaví. Když potopa skončí, postaví oltář a zabijí ovci jako oběť Bohu. Pak ale Noe vypěstuje vinnou révu, vyrobí víno a opije se. Jeden z jeho synů vidí Noeho ležet nahého a vysměje se svému otci. Noe se stydí a svého syna prokleje. Tyto příběhy ukazují, jak se lidé stále chovají špatně, i když dostanou druhou šanci.

Michelangelo namaloval po celé stěně dvanáct velkých postav moudrých mužů a žen. Byli to proroci a sibyly, kteří lidem zvěstovali, že Bůh pošle Ježíše Krista, aby je zachránil před hříchem.

Na stropě je také namalováno 20 krásných mladých mužů zvaných ignudi. Nikdo s jistotou neví, co jsou zač, ale možná jsou to andělé.

Když byl strop konečně odkryt, všichni žasli. Giorgio Vasari, který sepsal Michelangelův životní příběh, říká, že každý den přicházely stovky lidí, aby zíraly a zíraly.

Poslední soud

Michelangelo se rád vrátil ke svému sochařství. V roce 1537 mu však papež Pavel III. nařídil namalovat další velkou fresku. Tentokrát byla na stěně nad oltářem. Dokončena byla v roce 1541.

Michelangelo namaloval obraz Poslední soud, na němž Ježíš soudí lidi na Zemi a některé posílá do pekla, zatímco jiné přijímají do nebe svatí. Většinu postav namaloval nahých. To některé kněze v církvi velmi rozzlobilo. Zaplatili jinému umělci, aby Panně Marii a mnoha dalším postavám namaloval šaty.