Vojenské zpravodajství

Historie

V době bitvy u Kadeše v roce 1274 př. n. l. bylo známo, že egyptský faraon Ramses II. měl dvorní špehy. V biblické knize Genesis Josef považoval své bratry za kanaánské špehy.

Čínský generál a stratég Sun Tzu (544 př. n. l. - 496 př. n. l.) psal o důležitosti vojenské rozvědky. Ve své knize Umění války napsal: "Znáš-li sebe i svého nepřítele, můžeš vyhrát sto bitev bez ohrožení." V knize Umění války napsal: "Znáš-li sebe i nepřítele, můžeš vyhrát sto bitev bez ohrožení." Zdůrazňoval důležitost využívání špehů, aby se dozvěděl, jaká je síla nepřítele a co dělá. Napsal také: "Veškeré válčení je založeno na klamání". Měl tím na mysli, že válce se lze dokonce vyhnout, pokud nepříteli podáte dostatek špatných informací. Tomu se také říká kontrarozvědka. Starověký Řím byl při řízení své říše do značné míry závislý na zpravodajských informacích.

Když se velení Potomacké armády ujal generálmajor Joseph Hooker, nařídil plukovníku Georgi H. Sharpovi, aby zřídil zpravodajskou jednotku. V roce 1863 založili Úřad vojenských informací. Informace, které shromažďovali, byly úžasně přesné. Velikost Konfederační armády Severní Virginie vypočítali s přesností na 2 % skutečného počtu. Do konce války věděl Sharpe o armádě Severní Virginie více než mnozí konfederační důstojníci. Jedním z nejlepších zdrojů vojenských informací, které Sharpeova organizace měla, byli otroci, kteří využívali podzemní železnici k útěku z Jihu.

Během první světové války se zpravodajská služba lépe organizovala. Poprvé byla ke sběru zpravodajských informací použita letadla. Pozorovatel létal s pilotem a zakresloval a mapoval bojiště. Rovněž fotografovali zpravodajské cíle a počítali vojáky. Operátoři na odposlouchávacích stanicích podávali zprávy o nepřátelské komunikaci.

Klima

Před 20. stoletím nebyly k dispozici přesné informace o počasí. Vojenští plánovači neměli k dispozici žádné údaje o klimatu cílové oblasti. V mnoha případech neměli ani přesné mapy oblasti. Když v roce 1941 nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, neměli žádné informace o tom, jak kruté jsou ruské zimy. Neměli ani přesné mapy silnic. Mezi říjnem 1941 a dubnem 1942 ztratili Němci 100 000 až 112 000 vojáků na následky omrzlin. To jsou dvě třetiny počtu vojáků, kteří padli v boji nebo byli nezvěstní.

Terén

Obecná znalost terénu byla pro vojenské zpravodajství vždy důležitá. Faktory prostředí však někdy zůstávaly bez povšimnutí. V bitvě u Agincourtu bylo hlavním faktorem anglického vítězství bahno. Extrémně bahnitý terén zpomaloval Francouze a činil z nich snadnou kořist pro anglické lučištníky. V 17. a 18. století kvartýrmistři armád kromě zásobování také prováděli průzkum terénu a plánovali trasy, kterými se armáda vydá. K jednomu z prvních významných zlepšení v získávání vědeckých poznatků o terénu došlo během rusko-japonské války (1904-1905). Rusové využili geologů k podrobnému průzkumu Koreje. Využívali také geology, aby jim radili při budování opevnění.

Malá nebo žádná znalost terénu se ukázala být nákladnou v mnoha bitvách v historii. Během války v Tichomoří za druhé světové války neměly americké jednotky dostatečné znalosti o terénu mnoha tichomořských ostrovů, na kterých bojovaly. Po válce uzavřel Armádní sbor Spojených států smlouvu s Geologickou službou Spojených států, aby poskytla podrobné geologické informace o obsazených ostrovech.

Moderní vojenské zpravodajství

Vedle shromažďování zpravodajských informací o jiných zemích je hlavním zájmem vojenského zpravodajství také terorismus. Shromažďování zpravodajských informací zkoumáním komunikačních signálů je běžnou činností vojenského zpravodajství. Od roku 2005 vojenské a další zpravodajské služby monitorují také internet.

V některých zemích 21. století vojenské zpravodajství konkuruje civilním zpravodajským službám. Vojenské a civilní zpravodajství mají často odlišné cíle a úkoly. Obě shromažďují vlastní zpravodajské informace a ne vždy si je vyměňují. Nové metody sběru zpravodajských informací, jako jsou videozáznamy, satelity, průzkumná letadla a bezpilotní letouny, produkují obrovské množství nezpracovaných dat. K analýze těchto dat za účelem získání informací se používá umělá inteligence.