Migréna

Typy

Migréna s aurou

• Acefalgická migréna, nazývaná také tichá migréna, je druh migrény s aurou, ale bez bolesti hlavy. Tento typ migrény obvykle začíná někdy ve středním věku, tedy po 40. roce života, a s přibývajícím věkem se stává častějším. Na rozdíl od jiných migrén mají acefalgickou migrénu častěji muži než ženy.
• Migréna bazilárního typu je typ migrény s aurou, která způsobuje bolest hlavy obvykle v týlní oblasti mozku s neurologickými příznaky, které pravděpodobně vycházejí z mozkového kmene, týlní kůry a mozečku a/nebo postihují obě mozkové hemisféry současně. U většiny lidí, kteří mají migrénu bazilárního typu, se vyskytuje také migréna s aurou bez bazilárních příznaků. Tento typ migrény se obvykle častěji vyskytuje u osob mladších 20 let a u mladých žen.
• Familiární hemiplegická migréna (FHM) je typ migrény s aurou, která může způsobit ochrnutí jedné strany těla. Když migréna ustane, může se člověk opět normálně pohybovat.
• U sítnicové migrény dochází opakovaně ke ztrátě zraku na jednom oku, která může nastat před bolestí hlavy nebo během ní. Lidé, kteří trpí sítnicovou migrénou, mají obvykle v anamnéze některý z dalších častějších typů migrény.

Migréna bez aury

• Menstruační migréna neboli katameniální migréna je typ migrény, která se vyskytuje perimenstruačně, tedy v době menstruace během měsíčního menstruačního cyklu ženy. Menstruační migréna je obvykle migréna bez aury, ale někdy se vyskytuje menstruační migréna s aurou. Asi 7-14 % žen má migrénu výhradně v době menstruace. Ty jsou považovány za pravé menstruační migrény. Většina migreniček zažívá záchvaty migrény po celou dobu menstruačního cyklu, přičemž jejich počet se zvyšuje perimenstruačně. Tyto záchvaty se označují jako migréna související s menstruací nebo menstruačně vyvolaná migréna. Jak pravé menstruační migrény, tak migrény související s menstruací se řadí do kategorie menstruační migrény.

• Úloha estrogenu

Estrogen je hormon, který se většinou tvoří ve vaječnících. Existují tři typy estrogenů: estron, estradiol a estriol. U žen, které trpí migrénou, to obvykle souvisí s jejich menstruačním cyklem. Asi 60 % žen má tyto migrény spojené s menstruací nebo menstruací a předpokládá se, že hlavním spouštěčem je snížená hladina cirkulujících estrogenů, tj. množství estrogenů v těle, konkrétně estradiolu. V některých případech může migrénu vyvolat kolísání (stoupání a klesání) množství cirkulujících hladin estrogenů, tj. nejen příliš málo, ale někdy i příliš mnoho estrogenů může vyvolat migrénu.

Dětské periodické syndromy

Dětské periodické syndromy jsou skupinou migrenózních syndromů, kterými mohou trpět děti. Pokud má dítě jeden z těchto dětských periodických syndromů, je větší pravděpodobnost, že v dospělosti dostane jeden z dalších, častějších typů migrény.

Břišní migréna je druh migrény, který způsobuje velmi silnou bolest v oblasti břicha, obvykle kolem "pupku", což je tzv. periumbilikální oblast. Břišní migréna obvykle postihuje děti přibližně od 7 let, ale může postihnout i mladší a starší děti a někdy může postihnout i dospělé.

Benigní paroxyzmální závratě v dětství (zkráceně BPVC): (to znamená neškodné závratě, které se opakují a objevují se náhle) je zdravotní stav, který se vyskytuje u dětí obvykle od dvou do pěti let; často vymizí do osmi let věku. BPVC způsobuje závratě.

Syndrom cyklického zvracení (CVS) je onemocnění, jehož hlavními příznaky jsou nevolnost a opakované zvracení. CVS se častěji vyskytuje u dětí, ale může se objevit v jakémkoli věku.

Chronická vs. epizodická migréna

O epizodické migréně (EM) hovoříme tehdy, když má člověk příznaky migrény 14 a méně dní v jednom měsíci, zatímco o chronické migréně (CM) tehdy, když má člověk příznaky migrény 15 a více dní v jednom měsíci. Ve srovnání s osobami s epizodickou migrénou měly osoby s CM menší pravděpodobnost, že budou mít zaměstnání na plný úvazek, a bylo u nich vyšší riziko invalidity související s bolestí hlavy. U osob s CM je téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou trpět úzkostí, chronickou bolestí a/nebo depresí; mají také o 40 % vyšší pravděpodobnost výskytu srdečních onemocnění a anginy pectoris a o 70 % vyšší pravděpodobnost výskytu mozkové mrtvice.

Přibližně 7,68 % všech případů migrény tvoří chronická migréna a přibližně 1 % lidí ve Spojených státech trpí CM, přičemž vyšší výskyt je u žen, lidí středního věku a v domácnostech s nejnižším ročním příjmem. (The American Migraine Prevalence and Prevention Study)

Břišní migréna způsobuje silnou bolest břicha,.


Takto vypadá normální lidský mozek, kdybyste se dívali dolů na temeno hlavy. (pohled shora) Jsou zde dvě strany, kterým se říká hemisféry. U většiny migrenózních bolestí hlavy je bolest jednostranná, což znamená, že je v jedné hemisféře. V tomto případě v levé hemisféře.

Aura

Aura (z řeckého slova pro vánek) je slovo, které se používá k popisu série neurologických příznaků, které mohou začít před epileptickým záchvatem nebo migrénou. Asi 15 % lidí, kteří mají migrénu, bude mít druh s aurou. Mezi příznaky mohou patřit zrakové problémy, jako jsou skotomy (krátkodobá ztráta zraku, vidění klikatých čar nebo plovoucích skvrn apod.), závratě, zvonění v uších (tinnitus) a problémy s mluvením.

Skotom (z řeckého slova pro tmu: skotos): slepá skvrna nebo oblast se sníženým viděním obklopená normálním zorným polem, tj.: Člověk vidí normálně, kromě místa, kde je skotom. Skotomy mohou postihovat jedno nebo obě oči a mohou být buď absolutní, kdy v oblasti skotomu není nic vidět, nebo relativní s určitou schopností vidět v oblasti skotomu.

Skotomy mohou mít také různé vzory a tvary, například skotom opevnění; nazývá se opevnění, protože vypadá jako obrys staré pevnosti. Skotomy mohou začínat jako malé a pak se zvětšovat, přesouvat se do různých částí zorného pole a mohou také vypadat jako blikající světla.

Rizikové faktory a spouštěče

V medicíně je faktorem látka, stav nebo činnost, případně jejich nedostatek, který zvyšuje pravděpodobnost, že nastane určitý výsledek nebo stav. Pokud zvyšuje pravděpodobnost výskytu něčeho nezdravého, jedná se o rizikový faktor. Spouštěcí faktor nebo zkráceně "spouštěč" je faktor, který může vyvolat určitou činnost nebo příznaky a/nebo symptomy zdravotního stavu.

Rizikové faktory

• Pohlaví: U žen je třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu migrény než u mužů.
• Rodinná anamnéza: V rodinné anamnéze je větší pravděpodobnost, že člověk bude mít migrénu, pokud ji měl některý z jeho rodičů. Mezinárodní konsorcium pro bolesti hlavy (International Headache Consortium) tvoří lékaři z mnoha různých zemí, kteří studují bolesti hlavy a jejich příčiny. Zjistili čtyři genetické odchylky - jedná se o rozdíly v genech osob -, které jsou rizikovými faktory pro migrénu bez aury u lidí, kteří tyto odchylky mají. U dvou z těchto genetických variací již bylo prokázáno, že hrají roli u migrény s aurou.
• Hormonální změny
• Obezita: ukázalo se, že je rizikovým faktorem chronické migrény, nikoli epizodické migrény.

Spouštěče

• Stravovací návyky: hladovění, dehydratace nebo vynechávání jídla.
• Strava: Je to výsledek přirozeného odbourávání aminokyseliny tyrosinu, který se nachází v některých potravinách. Tyramin obsahují různé potraviny, např. zrající sýry, uzené ryby, některé druhy piva. Předpokládá se, že tyramin jako spouštěč migrény působí na méně než 10 % lidí s migrénou.

Diagnóza

K diagnostice migrény neexistují žádné specifické testy, ale lékař může použít různé testy, aby vyloučil jiné příčiny příznaků. Diagnóza migrény je klinická diagnóza, což znamená, že je založena na anamnéze, kterou člověk sdělí lékaři. Anamnéza pro možnou diagnózu migrény, kterou lze nazvat anamnézou bolesti hlavy, obsahuje informace, jako např:

• Má někdo další v rodině této osoby zdravotní problémy. Pokud ano, jaké?
• Jaké všechny příznaky máte?
• V jakém věku se příznaky objevily poprvé?
• Jak často se bolesti hlavy a/nebo jiné příznaky objevují?
• Jak dlouho příznaky trvají?
• Kde je ta bolest? Jednostranná: buď levá, nebo pravá strana hlavy - oboustranná: levá i pravá strana hlavy

Diferenciální diagnózy

Diferenciální diagnózy jsou různé zdravotní poruchy, které mohou způsobovat stejné příznaky. Než lékař stanoví konečnou diagnózu, což znamená, že si je jistý, jaká zdravotní porucha je příčinou potíží, zamyslí se nad tím, jaké další zdravotní potíže mají stejné nebo téměř stejné příznaky, a ujistí se, že se nejedná o jednu z nich.

• Nádor mozku
• Clusterová bolest hlavy
• Sinusitida
• Mrtvice
• Subarachnoidální krvácení
• Bolesti hlavy způsobené napětím
• Cévní patologie: onemocnění, která ovlivňují cévní systém, jako je arteriovenózní malformace.

Jednoduchá anglická verze dotazníku pro hodnocení postižení migrénou

Poruchy, které se často vyskytují při migréně

Často se stává, že v důsledku jednoho zdravotního stavu se u člověka zvýší pravděpodobnost, že bude mít i jednu nebo více dalších zdravotních nebo psychiatrických poruch. Tyto další poruchy se nazývají "komorbidní poruchy" nebo "komorbidity". S migrénou jsou spojeny různé komorbidní zdravotní a psychiatrické poruchy. Léčba a prognóza (zda se onemocnění v průběhu času zlepší, zhorší nebo zůstane stejné) migrény jsou ovlivněny komorbidními poruchami, které mohou být přítomny, a/nebo pravděpodobností výskytu komorbidních poruch.

Astma

Raynaudova choroba: je porucha krevního oběhu, při níž se zužují menší tepny, které zásobují krví končetiny - nejčastěji ruce, ale může postihnout i prsty na nohou, špičku nosu a uši - a snižuje se tak průtok krve. To způsobuje, že končetiny jsou necitlivé a chladnější než tělesná teplota. Může být vyvolána působením stresu a chladu.

Epilepsie

Fibromyalgie

Komorbidní psychiatrické stavy

Velká depresivní porucha

Úzkost

Bipolární porucha

Osoba, která trpí migrénou, má vyšší riziko, že bude mít jednu nebo více dalších zdravotních a/nebo psychiatrických poruch; tyto další poruchy jsou komorbidní s migrénou. Schéma ukazuje některé z hlavních komorbidit.

Komplikace migrény

V medicíně se komplikací rozumí problém, který vznikne v důsledku zákroku (např. operace), léčby (např. léky) nebo nemoci (např. migréna).

• Chronická migréna
• Status migréna je termín, který se používá pro označení těžkého záchvatu migrény, který trvá déle než 72 hodin v kuse.
• Přetrvávající aura bez mrtvice
• Migrenózní mrtvice
• Záchvaty vyvolané migrénou

Epidemiologie

V medicíně se epidemiologie zabývá tím, co způsobuje nemoci a zdravotní stavy, jak často se vyskytují, kde se vyskytují a u koho se vyskytují.

Migréna je častější u chlapců než u dívek, a to až do začátku puberty, kdy dívky začínají mít migrénu častěji než chlapci. V pozdějším období dospívání mají dívky migrény téměř dvakrát častěji než chlapci. Počet lidí, kteří trpí migrénou, je nejvyšší ve věku 25 až 55 let u mužů i u žen, poté se riziko migrény snižuje s přibývajícím věkem.

65-75 % dospělých trpících migrénou tvoří ženy a z nich přibližně dvě třetiny trpí menstruační migrénou. Migrény se častěji vyskytují u lidí, kteří vydělávají méně peněz, což může mít různé důvody, například stres.

Přibližně dvě třetiny migrén jsou migrény bez aury a zbývající třetina případů je migréna s aurou.

Sloupcový graf znázorňující četnost výskytu bolestí hlavy a migrény u mužů a žen starších 18 let ve Spojených státech. (CDC,2004)

Historie

Příznaky, které napodobují migrénu, byly zaznamenány v různých kulturách v průběhu psané historie. První známá zmínka byla nalezena na klínopisných tabulkách z Babylonie z let 2000-1880 př. n. l. Léčbu migrény lze nalézt v Ebersově papyru, staroegyptském lékařském textu pojmenovaném po Georgu Ebersovi, německém egyptologovi, který je objevil. Ve starověkém textu datovaném do roku 1552 př. n. l. se o migréně hovoří jako o "utrpení v polovině hlavy".

Další lék na utrpení v polovině hlavy. Lebka sumce smažená v oleji. Pomažte si jím hlavu. -Ebersův papyrus, 1552 př. n. l.

Starořecký lékař Aretaeus z Kappadokie popsal typ bolesti hlavy, kterou nazval heterokrania, a která je považována za popis migrény.