Přehled

Acefalgická migréna, někdy označovaná jako „tichá migréna“, je forma migrény, při níž chybí typická bolest hlavy. Název acefalgická doslovně znamená „bez bolesti hlavy“. Místo pulzující nebo jinak intenzivní cefalgie dominují přechodné neurologické fenomény známé jako aura, které mohou být rušivé, ale nejsou provázeny bolestí. Tento typ migrény se často objevuje později v životě než jiné formy – obvyklý počátek bývá po 40. roce věku – a v některých studiích je relativně častější u mužů než u žen.

Příznaky a průběh

Hlavními projevy acefalgické migrény jsou symptomy aurálního typu. Aura představuje přechodné poruchy funkce části mozku a může zahrnovat:

  • vizuální poruchy: blikající světla, záblesky, ztráty zorného pole (skotom), deformace obrazu;
  • čidlové obtíže: brnění nebo necitlivost v obličeji či končetinách;
  • řečové poruchy: potíže s nalezením slov nebo dočasná neschopnost mluvit;
  • zřídka i závrať, dysfunkce motoriky či poruchy vědomí.

Tyto projevy jsou obvykle přechodné a trvají od několika minut do jedné hodiny, ale mohou být i delší. Aura sama o sobě je definována jako soubor neurologických příznaků, které se objevují před nebo místo bolestí hlavy; v acefalgické migréně proto může být jediným výrazným symptomem aura.

Příčiny a patofyziologie

Přesné mechanismy nejsou zcela objasněny. Předpokládá se, že základ tvoří přechodná dysfunkce mozkové kůry a následné šíření elektrické vlny známé jako cortical spreading depression, které dočasně mění funkci neuronů a cévního zásobení v postižené oblasti. Genetické faktory, cévní a metabolické stavy i spouštěče životního stylu (stres, změny spánku, některé potraviny) mohou ovlivnit frekvenci a intenzitu atak.

Diagnóza a diferenciální diagnóza

Diagnóza je založena na popisu příznaků a vyloučení jiných závažných příčin. Důležité je odlišit acefalgickou migrénu od:

  • tranzitorní ischemické ataky (TIA) a cévní mozkové příhody – zejména u náhlého začátku nebo u starších pacientů;
  • epileptických záchvatů s vizuálními nebo senzitivními příznaky;
  • očních onemocnění (retinální příčiny zhoršení vidění) či intoxikací a lékových nežádoucích účinků.

Opakovaná nebo známkám podobná cévním příhodám vyžadují další vyšetření (neurologické vyšetření, zobrazování mozku, někdy vyšetření cév). První nebo netypické epizody by měly být konzultovány s lékařem.

Léčba a péče

Terapie se přizpůsobuje frekvenci a závažnosti atak. U jednorázových nebo vzácných aur stačí edukace, úprava spouštěčů a symptomatická péče. Při častých či těžkých epizodách lze uvažovat o profylaktické léčbě: běžně užívané jsou některé beta‑blokátory, antiepileptika a antidepresiva, které snižují četnost migrénových atak. Léky určené hlavně k potlačení bolesti migrény (např. triptany) mají omezený přímý účinek na samotnou auru.

Vždy je nutné individuální posouzení rizik (např. cévních faktorů) a v některých případech akutní vyšetření k vyloučení ischemie. Preventivní opatření zahrnují pravidelný režim spánku, vyhýbání se známým spouštěčům a řízení kardiovaskulárních rizik.

Význam a prognóza

Acefalgická migréna obvykle nepřechází do závažného trvalého postižení, avšak opakované ataky mohou výrazně snížit kvalitu života a pracovních výkonů. Důležité je korektní rozpoznání a odlišení od potenciálně nebezpečných stavů. Pacienti s nově vzniklými nebo neobvyklými neurologickými příznaky by měli vyhledat lékařské vyšetření.