Epilepsie

Různé formy

Existuje mnoho různých forem záchvatů a také mnoho různých forem epilepsie. Většinu forem epilepsie nelze vyléčit. Ve většině případů mohou léky usnadnit život těm, kteří jí trpí. Ve velmi málo případech (které se obtížně léčí) může pomoci chirurgický zákrok. V některých případech může pomoci pouze konzumace speciálních věcí (tzv. dieta). Byla vyvinuta speciální dieta; nazývá se ketogenní dieta. Když byla vyvinuta, používala se hlavně k léčbě některých dětí s epilepsií, než byly k dispozici kvalitní léky. Dnes se používá k léčbě některých případů, kde léky zřejmě nepomáhají.

Některé formy onemocnění po určité době vymizí, vyskytují se například pouze v dětství. Epilepsie není jedno onemocnění. Spíše označuje řadu zdravotních problémů, které se projevují stejným způsobem.

Výskyt

Toto onemocnění je velmi časté; na celém světě trpí epilepsií přibližně jedno procento lidí (65 milionů). Téměř osmdesát procent všech případů se vyskytuje v rozvojových zemích. Epilepsie se stává častější s přibývajícím věkem. V rozvinutých zemích se nové případy objevují nejčastěji u kojenců a starších lidí. V rozvojovém světě je to u starších dětí a mladých dospělých. Do osmdesáti let věku dostane nevyprovokovaný záchvat pět až deset procent všech lidí. Pravděpodobnost druhého záchvatu se pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti procenty.

Společné věci

Tento stav má mnoho podob, ale obecně platí následující:

• Lidé mohou dostat svalové záchvaty nebo křeče.
• Lidé ztrácejí kontrolu nad svým tělem. Může dojít k uvolnění výkalů. Při stání nebo chůzi mohou spadnout na zem a zranit se.
• Lidé mohou upadnout do bezvědomí.
• Postižení si obvykle nejsou vědomi probíhajícího záchvatu. Lidé si nemusí pamatovat nebo vědět, co se jim stalo.
• V některých případech mohou lidé vycítit, že se záchvat blíží. Tento zvláštní pocit se nazývá aura. Poté si lidé mohou pamatovat auru, ale ne samotný záchvat.
• Většina záchvatů trvá jen krátce, výjimkou je tzv. status epilepticus (dlouhý záchvat trvající více než pět minut).
• Během záchvatu nefungují reflexy a člověk může přestat dýchat.
• Lidé jsou po záchvatu unavení. Mohou být zmatení.
• Lidé trpící epilepsií nejsou duševně nemocní.

Léčba

Tento stav je velmi častý a byl podroben mnoha studiím. Na mnoho forem epilepsie existují léky, které postiženým zlepšují život. Lékaři říkají, že někdo má epilepsii, pouze pokud měl alespoň dva záchvaty, u kterých nelze zjistit bezprostřední příčinu. Existují také záchvaty, které nejsou způsobeny epilepsií.

Ve většině případů je epilepsie způsobena jizvami v mozku. Některé formy onemocnění jsou způsobeny genetickými poruchami, které se mohou přenášet z rodičů na děti. Velmi často je skutečnou příčinou epileptického záchvatu nedostatek spánku, příliš mnoho alkoholu nebo jiné věci, které způsobují stres.

V mnoha zemích světa platí pro osoby s epilepsií zvláštní pravidla. Než mohou řídit auto, musí být nějakou dobu bez záchvatu. Musí také užívat léky na léčbu své nemoci. V mnoha zemích nesmí tito lidé řídit autobusy, taxíky nebo nákladní automobily.

Problémy

Lidé s epileptickým záchvatem se potýkají s řadou problémů. Mezi nejčastější patří:

• Během záchvatu se poranili. To zahrnuje zlomeniny kostí a zranění způsobená kousnutím nebo nárazem do předmětu.
• Během záchvatu způsobí nehodu. Patří sem pád ze žebříku, autonehoda a utonutí při plavání.
• V některých případech lidé přestanou dýchat. V takových případech dojde k poškození mozku, pokud záchvat trvá delší dobu nebo je takových záchvatů více za sebou.
• Během záchvatu se v mozku uvolňují neurotransmitery. Pokud je jejich koncentrace příliš vysoká, mozek se poškodí.

Rizikové faktory

V mnoha případech může rizikové chování vyvolat záchvaty. Mezi tyto rizikové faktory patří

• Stres
• Nedostatek spánku
• Alkohol a jiné drogy

V mnoha případech může člověk, který se dokáže vyrovnat se stresem, dostatečně spí a nepije příliš mnoho alkoholu, snížit riziko záchvatu.

Slavní lidé s epilepsií