Prince Rogers Nelson (známější jako Prince) (7. června 1958 – 21. dubna 2016) byl americký hudebník. Narodil se v Minneapolisu ve státě Minnesota.

Raná léta a hudební začátky

Prince vyrůstal v hudební rodině a už od dětství ovládal několik nástrojů — hrál na kytaru, klávesy, baskytaru a bicí. Ve svých raných patnácti letech založil první kapelu a brzy si vybudoval reputaci místního talentu v minneapoliské scéně. Jeho rané nahrávky kombinovaly prvky funku, rocku, soulu a popu, což mu otevřelo cestu k nahrávací smlouvě a prvnímu sólovému albu koncem 70. let.

Hudební styl a vlivy

Prince byl známý tím, že spojoval erotické texty s funk, rockem, soulem, popem a elektronikou. Byl výjimečným multiinstrumentalistou, producentem i aranžérem, jeho tvorba často kombinovala inovativní studiové techniky s výrazným vizuálním a jevištním projevem. Jeho androgynní image a otevřené vyjadřování sexuality měly velký vliv nejen na hudbu, ale i na módu a vystupování jiných umělců.

Kariéra a nejvýznamnější díla

Během své dlouhé kariéry vydal řadu vlivných alb a singlů. Mezi jeho nejslavnější nahrávky patří soundtrack a film Purple Rain (1984), se singly jako „When Doves Cry“, „Let’s Go Crazy“ a „Purple Rain“, které upevnily jeho status světové hvězdy. Další významné desky zahrnují 1999, Sign o' the Times nebo Diamonds and Pearls. Během své kariéry měl desítky hitů a mnoho alb dosáhlo zlatého či platinového statusu.

Prince psal také pro jiné interprety a často objevoval a podporoval nové talenty — byl „propagátorem talentů“ Sheily E. , Carmen Electry, skupiny The Time a Vanity 6. Mnoho písní, které napsal, se proslavilo i v podání jiných umělců (např. „Manic Monday“ pro The Bangles nebo „Nothing Compares 2 U“, kterou proslavila Sinéad O'Connor).

Ocenění a uznání

Prince získal řadu prestižních ocenění včetně sedmi cen Grammy, Zlatého glóbu a Oscara. Časopis Rolling Stone jej zařadil na svém seznamu mezi 100 nejlepších umělců všech dob. V roce 2004 byl uveden do Rokenrolové síně slávy.

Spory s vydavatelstvím a změna jména

Prince vedl dlouhodobé spory se svými nahrávacími společnostmi o kontroverzi vlastnických práv a umělecké svobody. V letech 1993 až 2000 si změnil jméno na glyf (technicky nepojmenovatelný symbol) jako protest proti kontraktu s vydavatelem; protože tento symbol nebylo možné běžně vyslovit, lidé mu začali říkat „Umělec dříve známý jako Prince“. Postoj k autorským právům a kontrole nad vlastní tvorbou se stal důležitou součástí jeho odkazu a inspirací pro další umělce usilující o větší nezávislost.

Paisley Park a pozdní období

Prince založil a vybudoval komplex Paisley Park, kterému dal podobu nahrávacího studia, sídla své produkce a později muzea. Tam také nahrával, cvičil a pořádal koncerty i soukromé akce. I v pozdějších letech pokračoval v koncertování, vydávání nových desek a práci na archivních materiálech.

Úmrtí a následky

Prince zemřel 21. dubna 2016 na předávkování fentanylem ve svém nahrávacím studiu a domě Paisley Park v Chanhassenu v Minnesotě ve věku 57 let. Jeho náhlé úmrtí vyvolalo rozsáhlé reakce fanoušků i kolegů po celém světě — konaly se vzpomínkové akce, televizní a rozhlasové vzpomínky a zvýšený zájem o jeho diskografii a archivní nahrávky.

Dědictví

Prince zanechal bohatý hudební odkaz — byl průkopníkem v prolínání žánrů, exceloval jako skladatel, producent a frontman a ovlivnil mnoho generací hudebníků. Paisley Park se později částečně otevřelo veřejnosti jako muzeum a místo památky, přičemž jeho nahrávky a nevydané materiály jsou nadále zdrojem nových vydání a studiových publikací. Je považován za jednoho z nejvlivnějších a nejvýznamnějších umělců moderní populární hudby.