Imunita (biologie)

Imunologie je vědní obor, který zkoumá strukturu a funkci imunitního systému. Vychází z medicíny a raných studií o příčinách vzniku imunity vůči nemocem.

Nejstarší známá zmínka o imunitě pochází z roku 430 př. n. l. z doby aténského moru. Thukydides zaznamenal, že lidé, kteří se uzdravili z předchozího záchvatu nemoci, mohli ošetřovat nemocné, aniž by se podruhé nakazili.

V 18. století prováděl Pierre-Louis de Maupertuis pokusy se štířím jedem a zjistil, že někteří psi a myši jsou vůči tomuto jedu imunní.

Tato a další pozorování získané imunity později využil Louis Pasteur při vývoji očkování a své zárodečné teorienemocí. Pasteurova teorie byla v přímém rozporu se soudobými teoriemi nemocí, jako byla teorie miasmatu.

Teprve důkazy Roberta Kocha z roku 1891, za které mu byla v roce 1905 udělena Nobelova cena, potvrdily, že mikroorganismy jsou příčinou infekčních onemocnění. Viry byly potvrzeny jako lidské patogeny v roce 1901, kdy Walter Reed objevil virus žluté zimnice.

Koncem 19. století učinila imunologie díky rychlému vývoji velký pokrok ve studiu humorální imunity (protilátky) a buněčné imunity (T-buňky a dendritické buňky).

Zvláště významná byla práce Paula Ehrlicha, který navrhl teorii postranních řetězců, aby vysvětlil specifičnost reakce antigen-protilátka; jeho přínos k pochopení humorální imunity byl oceněn udělením Nobelovy ceny v roce 1908, která byla udělena společně se zakladatelem buněčné imunologie Elie Mechnikovem.