Vývoj barevného vidění
Vývoj barevného vidění způsobuje, že světlo vnímáme podle jeho vlnové délky. To má zjevné výhody, zejména pomáhá živočichům najít potravu.
Barevné vidění mnoha býložravců jim umožňuje vidět plody nebo (nezralé) listy, které jsou vhodné k jídlu. U kolibříků se podle barvy často poznají konkrétní květy. Barevné vidění využívají také dravci, kterým pomáhá najít kořist.
To vše se týká především zvířat ve dne. Naproti tomu noční savci mají barevné vidění mnohem méně vyvinuté. U nich je místo na sítnici lépe využito větším počtem tyčinek, protože tyčinky lépe sbírají světlo. Barevné rozdíly jsou ve tmě mnohem méně viditelné.
Členovci
Kromě obratlovců mají barevné vidění pouze suchozemští živočichové - členovci. Barevné vidění mají i vodní členovci, například korýši. Stejně jako u obratlovců se liší detaily, ale molekuly, které vykonávají práci - opsiny - jsou velmi podobné.
Obratlovci
U teleostů, plazů a ptáků existují čtyři fotopigmentové opsiny. To naznačuje, že společný předek tetrapodů a amniot (před ~360 miliony let) měl:
"tyčinky a čtyři spektrální třídy čípků, z nichž každá představuje jednu z pěti rodin zrakových pigmentů. Doplněk čtyř spektrálně odlišných tříd čípků propůjčuje těmto druhům potenciál tetrachromatického barevného vidění".
Savci
Naproti tomu savci ztratili většinu svých schopností barevného vidění během dlouhého období v druhohorách, kdy žili jako noční živočichové.
"...u současných eutherických savců se objevují dvě rodiny opsinů čípků a s výjimkou některých primátů žádný z těchto živočichů neodvozuje více než jeden typ fotopigmentu z každé z těchto dvou rodin genů".
Mnoho primátů žije jako denní zvířata a jedna skupina - opice Starého světa - má vyvinuté trichromatické vidění. Z této skupiny opic pocházejí antropoidní lidoopi a lidé, kteří mají také dobré barevné vidění. Tak se stalo, že většina opic a lidí má dobré barevné vidění, ale většina ostatních eutherických savců nikoli: Mají pouze dva opsiny a jsou bichromatičtí.
UV světlo
Ultrafialové světlo se podílí na vnímání barev u mnoha živočichů, zejména u hmyzu.
Barevné vidění s rozlišováním UV záření mají mnozí členovci - kromě obratlovců jediní suchozemští živočichové s touto vlastností.
Ptáci, želvy, ještěři, mnohé ryby a někteří hlodavci mají v sítnici UV receptory. Tito živočichové mohou vidět UV obrazce na květinách a dalších volně žijících rostlinách, které jsou jinak pro lidské oko neviditelné.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co způsobuje, že světlo je vidět podle jeho vlnové délky?
Odpověď: Vývoj barevného vidění způsobuje, že světlo vidíme podle jeho vlnové délky.
Otázka: Jaké jsou výhody barevného vidění?
Odpověď: Výhody barevného vidění spočívají v tom, že pomáhá živočichům najít potravu a také predátoři používají barevné vidění k tomu, aby našli svou kořist.
Otázka: Co umožňuje barevné vidění mnoha býložravcům?
Odpověď: Barevné vidění mnoha býložravců jim umožňuje vidět plody nebo (nezralé) listy, které jsou vhodné k jídlu.
Otázka: Jak kolibříci rozpoznávají konkrétní květy?
Odpověď: Kolibříci poznají konkrétní květy podle barvy.
Otázka: Jakou roli hrají tyčinky v sítnici oka nočních savců?
Odpověď: Tyčinky hrají v sítnici nočních savců lepší roli, protože lépe sbírají světlo a prostor na sítnici je s větším počtem tyčinek lépe využit.
Otázka: Kteří živočichové mají mnohem méně vyvinuté barevné vidění?
Odpověď: Noční savci mají mnohem méně vyvinuté barevné vidění.
Otázka: Jsou barevné rozdíly viditelné ve tmě?
Odpověď: Ne, barevné rozdíly jsou ve tmě mnohem méně viditelné.
