Delfíni
Delfíni jsou savci z řádu kytovců. Patří mezi ozubené velryby. Obecně patří mezi menší velryby. Většina žije ve slané vodě oceánů, ale někteří žijí v řekách - existují delfíni oceánští a delfíni říční. Delfíni jsou dlouzí od 1,5 metru do 4 metrů, ale největší delfín, kosatka (neboli orca), může být dlouhý až 8 metrů.
Název delfín pochází ze starořeckého δελφίς (delphis), což znamená "s dělohou", protože byl nejprve považován za rybu s dělohou. Nyní se ví, že je to savec, a to docela inteligentní savec. Delfíni dýchají vzduch. Delfíní nos je na vrcholu hlavy, takže delfín může snadno dýchat na vodní hladině. Kůže delfína nemá šupiny. Je měkká a hladká. Je však velmi pevná, což je dáno tím, kolik mají svalů. Delfíni používají k vyhledávání potravy echolokaci.
Delfín skákavý , nejznámější druh delfína.
Vzhled
Kůže delfína skákavého je šedá, hladká a gumovitá.
Sociální plavci
Delfíni plavou v "hejnech"; velmi velké hejno se nazývá stádo. Jsou velmi společenští a vzájemně si pomáhají v boji proti predátorům. Delfíni se tímto způsobem brání žralokům. Velké žraloky dokážou zabít tak, že do nich znovu a znovu narážejí čenichem a hlavou. Starají se o mláďata, když matky musí opustit svá mláďata, aby si ulovily potravu. Mláďata potřebují dýchat častěji než dospělí a potrava se může nacházet ve větších hloubkách.
Sídliště
Tři ze čtyř druhů delfínů říčních žijí ve sladkovodních řekách. Delfín laplatský žije v ústích mořských řek a v oceánu. Znečištění vody a ztráta životního prostředí ohrožují některé delfíny, zejména ty, kteří žijí v řekách a ústích řek.
Spánek
Delfíni nespí běžným způsobem. Mají dvě strany mozku, které používají ke spánku. Jedna strana spí, zatímco druhá strana zůstává vzhůru. Během spánku mají jedno oko otevřené, aby mohli sledovat predátory. Delfíni také při spánku plavou v kruzích s otevřeným vnějším okem, aby si dávali pozor na nebezpečí.
Delfíni (a další kytovci) spí ve vodě. Nebezpečí hrozí od žraloků. Během spánku ve vodě procházejí zvířata různými fázemi spánku. Během spánku provádějí některé činnosti: občas se vynoří na hladinu, aby se nadechli, a většinu času mají otevřené oko. Podrobnosti se u různých druhů nebo skupin liší. Zřejmou funkcí tohoto chování je detekce predátorů. Podobné adaptace se vyskytují i u ploutvonožců, jako jsou tuleni.
Smysly
Mozek delfína se velikostí a vývojem podobá lidskému mozku. Delfíni mají přiměřený zrak. Mohou pozorovat věci ve vodě a vidí i barvy. Vidí také na tmavých místech.
Delfíni mají lepší sluch než zrak. Za očima jsou malé otvory, které jsou delfíníma ušima. Delfíni mohou pod vodou slyšet zvuk. Velmi dobře poznají směr zvuku.
Delfíni a lidé
Mytologie
Delfíni hrají v lidské kultuře již dlouho významnou roli. Delfíni se často vyskytují v řecké mytologii a existuje mnoho mincí ze starověkého Řecka, na kterých je zobrazen muž, chlapec nebo božstvo jedoucí na hřbetě delfína. Staří Řekové delfíny vítali; spatřit delfíny plující v závěsu za lodí bylo považováno za dobré znamení. V hinduistické mytologii je delfín říční spojen s Gangou, božstvem řeky Gangy.
Kuchyně
Delfíní maso se konzumuje v několika zemích včetně [Japonska] a Peru (kde se mu říká chancho marino neboli "mořské vepřové"). Nejznámějším a nejkontroverznějším příkladem může být Japonsko, ale konzumace delfínů není tak běžná.
Terapie delfíny
Terapie delfíny se někdy používá u lidí s mentálním nebo fyzickým postižením. Zahrnuje kontakt s vycvičenými delfíny. Neexistuje shoda o tom, zda je tato léčba lepší než běžná léčba. Vědci pokračují ve studiu delfíní terapie.
Freska Delfíni, asi 1600 př. n. l., z Knóssu na Krétě.
Talíř delfíního sašimi.
Taxonomie
Delfíni oceánští (Delphinidae)
Několik příkladů:
- Rod Delphinus
- Delfín obecný (Delphinus delphis)
- Rod Tursiops
- Delfín skákavý (Tursiops truncatus)
- Rod Orcinus
- Kosatka (Orcinus orca)
- Rod Feresa
- Kosatka malá Feresa attenuata
- Rod Pseudorca
- Kosatka dravá Pseudorca crassidens
- Rod Globicephala
- Plejtvák dlouhoploutvý Globicephala melas
- Plejtvák krátkoploutvý Globicephala macrorhynchus
- Rod Peponocephala
- Velrybamelounová Peponocephala electra
Delfíni říční
- Delfín říční amazonský (Inia geoffrensis)
- Delfín říční čínský (Lipotes vexillifer) (pravděpodobně vyhynulý)
- Delfín La Plata (Pontoporia blainvillei)
- Jihoasijský říční delfín Platanista gangetica
- Delfín říční indický (Platanista gangetica minor)
- Delfín říční (Platanista gangetica gangetica)
Otázky a odpovědi
Otázka: Co jsou to delfíni?
Odpověď: Delfíni patří mezi ozubené velryby, ale patří mezi menší velryby.
Otázka: Kde žije většina delfínů?
Odpověď: Většina delfínů žije ve slané vodě oceánů, ale někteří žijí i v řekách.
Otázka: Jaké jsou velikosti delfínů?
Odpověď: Delfíni jsou dlouzí od 1,5 metru do 4 metrů, ale největší delfín, kosatka dravá, může být dlouhý až 8 metrů.
Otázka: Žijí delfíni ve skupinách?
Odpověď: Ano, všichni delfíni žijí ve skupinách, kterým se říká "tlupy".
Otázka: Čím se delfíni živí?
Odpověď: Delfíni se živí rybami a honí je ve skupinách, aby jich snědli co nejvíce.
Otázka: Proč jsou delfíni hrozbou pro žraloky?
Odpověď: Delfíni si mohou navzájem pomáhat v boji proti predátorům a mohou zabíjet velké žraloky tím, že do nich opakovaně narážejí čenichem a hlavou.
Otázka: Co delfíny ohrožuje?
Odpověď: Znečištění vody a ztráta životního prostředí ohrožují některé delfíny, zejména ty, kteří žijí v řekách a ústích řek.
