Ploutvonožci — tuleni, lachtani, mroži | Přehled a fakta
Objevte ploutvonožce — tuleni, lachtani a mroži: anatomie, chování, potrava, ohrožení a zajímavosti. Přehledná fakta a fotky.
Ploutvonožci jsou skupina mořských savců žijících převážně ve studených a mírných oblastech moří, rozšířená po obou polokoulích. Ploutvonožci patří do řádu masožravců (Carnivora). Hlavní tři čeledi jsou: Odobenidae (mroži), Otariidae (ušatí tuleni, včetně lachtanů a lachtanů) a Phocidae (praví tuleni). Tyto skupiny se liší tvarem těla, způsobem pohybu i způsobem života na souši a ve vodě.
Vzhled a přizpůsobení
Tuleň má štíhlé, sudovité tělo s hladkým pláštěm srsti a podkožní tukovou vrstvou (blubber), která izoluje před chladem, slouží jako energetická rezerva a pomáhá udržovat stálou tělesnou teplotu v chladných vodách. Ploutvonožci mají místo rukou a nohou ploutve; některé druhy mají pohyblivější přední ploutve (ušatí tuleni), jiné táhnou vodou hlavně zadními ploutvemi (praví tuleni). Mají výrazné psí čelisti, velké oči přizpůsobené vidění ve slabém osvětlení a citlivé čichové ústrojí — u většiny druhů se nosní dírky při ponoru uzavírají, aby zabránily vniknutí vody. Mnoho druhů má také výrazné hmatové vousky (vibrissae), které pomáhají najít potravu.
Rozměry a délka života
Velikost ploutvonožců se výrazně liší: od menších druhů s délkou okolo 1,5 metru až po mrože a některé velké lachtany dosahující 3–4 metrů. Délka života je také různá — u menších tuleňů to bývá kolem 20 let, u větších druhů (např. mrožů) může přesahovat 30–40 let.
Potrava a přirození nepřátelé
Ploutvonožci jsou převážně masožraví. Živí se hlavně mořskou potravou, například rybami, chobotnicemi a korýši; konkrétní složení jídelníčku se liší podle druhu a dostupnosti zdrojů. Mají dobře vyvinuté lovecké strategie — někteří loví samostatně, jiní ve skupinách nebo dělají výpady na hejná ryb.
Mezi přirozené predátory patří například lední medvědi v arktických oblastech, různé druhy žraloků a kosatky, které mohou lovit zejména mláďata nebo nemocné jedince.
Množení a vývoj mláďat
Ploutvonožci se páří na břehu nebo na ledě. Samci mnoha druhů si vytvářejí teritorium nebo harém samic; u některých druhů se vyskytuje tzv. opožděná implantace embrya, takže doba březosti se může lišit. Mláďata (pupíci) se rodí pokrytá srstí a jsou obvykle velmi rychle schopna kojit — mléko ploutvonožců je bohaté na tuk, což umožňuje rychlý nárůst hmotnosti. Doba kojení se u jednotlivých druhů liší od několika týdnů až po několik měsíců.
Pohyb a chování
Ve vodě jsou ploutvonožci vynikající plavci: jejich hydrodynamický tvar a silné ploutve umožňují vysokou rychlost a manévrovatelnost. Praví tuleni zpravidla pohání vodu zadními ploutvemi a na souši se plazí, zatímco ušatí tuleni používají přední ploutve k „chůzi“ po souši. Mroži mají navíc výrazné kly (zuby), které používají k obraně, při soubojích a při vyhrabávání otvorů v ledu a při vytahování se na břeh.
Vztah k lidem a ochrana
Tuleni jsou často chováni a cvičeni v zoologických zahradách nebo akváriích, kde se používají pro vzdělávací programy a tréninkové ukázky. Ve Švédsku je však nezákonné cvičit tuleně tak, aby například balancovali s míčem na nose — zákony a pravidla týkající se držení a využívání volně žijících živočichů se liší mezi zeměmi a mnohé státy zavedly přísná pravidla na ochranu zvířat.
Hlavními hrozbami pro ploutvonožce jsou lov (historicky i současně v některých oblastech), ztráta habitatu a změny klimatu (úbytek mořského ledu), nežádoucí zachycení v rybářských sítích, znečištění (např. persistentní organické látky) a narušení populací nemocemi. Mnohé druhy jsou dnes chráněné mezinárodními dohodami (např. CITES) či národní legislativou a řada populací se sleduje v rámci programů ochrany přírody a výzkumu.
Souhrn
- Ploutvonožci zahrnují tuleně, lachtany a mrože a patří k řádu masožravců.
- Jsou silně přizpůsobeni životu ve vodě: mají ploutve, vrstvu izolujícího tuku (blubber) a speciální smyslové orgány.
- Živí se především rybami, hlavonožci a korýši; jejich přirozenými nepřáteli jsou lední medvědi, žraloci a kosatky.
- Mnohé druhy jsou ohrožené nebo citlivé na lidské aktivity a vyžadují ochranu a monitoring.
Tuleň obecný (Phoca vitulina)
Spánek
Ploutvonožci spí ve vodě. Mohou spát i na souši. V obou prostředích hrozí nebezpečí. Přinejmenším na severní polokouli hrozí na souši nebezpečí od ledních medvědů a ve vodě od žraloků. Při spánku ve vodě procházejí zvířata různými fázemi spánku. Během spánku provádějí některé činnosti: občas se vynoří na hladinu, aby se nadechli, a tu a tam na určitou dobu otevřou oko. Podrobnosti se u různých druhů nebo skupin liší. Podobné adaptace se vyskytují i u kytovců, jako jsou delfíni.
Taxonomie
- Čeleď Phocidae (tuleni bezuchí nebo tuleni praví)
- Podčeleď Monachinae
- Kmen Monachini
- Rod Monachus
- Kmen Mirungaini
- Rod Mirounga: Tuleň sloní
- Kmen Lobodontini
- Rod Ommatophoca
- Tuleň Rossův (Ommatophoca rossii)
- Rod Lobodon
- Tuleň krakatice (Lobodon carcinophagus)
- Rod Hydrurga
- Tuleň leopardí (Hydrurga leptonyx)
- Rod Leptonychotes
- Tuleň Weddellův (Leptonychotes weddellii)
- Podčeleď Phocinae
- (umístěno zde)
- Rod Cystophora
- Tuleň kapucínský (Cystophora cristata)
- Rod Erignathus
- Tuleň vousatý (Erignathus barbatus)
- Kmen Phocini
- Rod Histriophoca
- Tuleň stuhový (Histriophoca fasciata)
- Rod Phoca
- Tuleň skvrnitý (Phoca largha)
- Tuleň obecný (Phoca vitulina)
- Tuleň grónský (Phoca groenlandica, dříve Pagophilus groenlandicus)
- Rod Pusa
- Tuleň kroužkovaný (Pusa hispida, dříve Phoca hispida)
- Tuleň kaspický (Pusa caspica, dříve Phoca caspica)
- Tuleň sibiřský (Pusa sibirica, dříve Phoca sibirica)
- Rod Halichoerus
- Tuleň šedý (Halichoerus grypus)
- Čeleď Otariidae (tuleni ušatí)
- Rod Arctocephalus (Tuleni kožešinoví)
- Rod Callorhinus
- Tuleň severní (Callorhinus ursinus)
- Rod Eumetopias
- Lvíček severní (Eumetopias jubatus)
- Rod Neophoca
- Lvíček australský (Neophoca cinerea)
- Rod Otaria
- Lvíček jihoamerický (Otaria flavescens, dříve Otaria byronia)
- Rod Phocarctos
- Lvíček novozélandský (Phocarctos hookeri)
- Rod Zalophus
- Lvíček kalifornský (Zalophus californianus)
- Čeleď Odobenidae (mroži)
- Mrož (Odobenus rosmarus)
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to ploutvonožec?
Odpověď: Ploutvonožec je mořský savec, který žije v polovodním prostředí, jako jsou tuleni a jejich příbuzní.
Otázka: Kolik čeledí tuleňů existuje?
Odpověď: Existují tři čeledi tuleňů: Odobenidae (mroži), Otariidae (lachtani ušatí, včetně lachtanů a lachtanů) a Phocidae (tuleni praví).
Otázka: Jak vypadá tělo tuleně?
Odpověď: Tuleň má štíhlé tělo soudkovitého tvaru, které je dobře přizpůsobeno vodnímu prostředí, v němž tráví většinu života. Mají také ploutve místo rukou, velká objemná těla, psí obličeje a velké oči.
Otázka: Jak ploutvonožci dýchají pod vodou?
Odpověď: Ploutvonožci mají na obličeji nozdry, které se při ponoření pod vodu zavírají, takže mohou zadržet dech na delší dobu.
Otázka: Jakou potravou se ploutvonožci živí?
Odpověď: Ploutvonožci jsou masožraví, což znamená, že jedí pouze maso, například ryby nebo chobotnice, ale ne rostliny.
Otázka: Jsou ploutvonožci ve volné přírodě zranitelní predátory?
Odpověď: Ano, téměř všechny ploutvonožce mohou ve volné přírodě sežrat lední medvědi, žraloci a kosatky.
Otázka: Jsou tuleni cvičeni k předvádění v zoologických zahradách nebo akváriích? Odpověď: Ano, tuleni jsou často cvičeni v zoologických zahradách nebo akváriích, aby předváděli představení. Ve Švédsku je však nezákonné cvičit tuleně, aby balancoval s míčem na nose.
Vyhledávání