Karibská krize

Pozadí

Američané se obávali, že Sovětský svaz rozšíří komunismus nebo socialismus. USA a SSSR byly hlavními stranami studené války, která začala v roce 1945. USA nechtěly, aby se země v Karibiku otevřeně spojila se SSSR. Tím by také ztratila smysl Monroeova doktrína, která bránila mocnostem v Evropě angažovat se v Jižní Americe.

USA se veřejně ztrapnily neúspěšnou invazí v Zátoce sviní v dubnu 1961, kterou za prezidenta Johna F. Kennedyho zahájily jednotky kubánských exulantů vycvičené CIA. Bývalý prezident Dwight D. Eisenhower poté Kennedymu řekl, že "neúspěch Zátoky sviní dodá Sovětům odvahu k něčemu, co by jinak neudělali".

Polovičatá invaze v Zátoce sviní zanechala v sovětském premiérovi Nikitovi Chruščovovi a jeho poradcích dojem, že Kennedy je nerozhodný a, jak napsal jeden sovětský poradce, "příliš mladý, intelektuální, nedostatečně připravený na rozhodování v krizových situacích... příliš inteligentní a příliš slabý".

Koncem roku 1961 zahájil Kennedy řadu tajných operací proti Castrově vládě. Operace byla nazvána Mongoose a byla neúspěšná. V únoru 1962 USA zahájily hospodářské embargo proti Kubě.

V září 1961 se kubánská vláda domnívala, že USA provedou invazi, protože americký Kongres přijal rezoluci, která umožňovala použití vojenské síly v případě ohrožení zájmů USA na Kubě. USA rovněž oznámily vojenské cvičení v Karibiku, které se mělo konat následující měsíc.

Setkání prezidenta Kennedyho s průzkumnými piloty a generálem Curtisem Lemayem

Krize

Castro a sovětský premiér Nikita Chruščov se dohodli na umístění tajných strategických jaderných raket na Kubě pro případ napadení USA. Stejně jako Castro se i Chruščov domníval, že USA brzy napadnou Kubu. Pokud by Kuba přestala být komunistickou zemí, poškodilo by to Chruščovovu pověst ve světě, zejména v LatinskéAmerice. Řekl, že chce Američanům čelit "nejen slovy.... logickou odpovědí byly rakety".

Největší napětí panovalo od 8. října 1962. Dne 14. října průzkumníci Spojených států spatřili na Kubě budované raketové základny. Krize skončila o dva týdny později, 28. října 1962, kdy prezident Spojených států John F. Kennedy a generální tajemník OSN U Thant dosáhli dohody se SSSR o zničení raket na Kubě, pokud budou USA souhlasit s tím, že se vyhnou invazi na Kubu. Chruščov chtěl, aby byly odstraněny rakety Jupiter a Thor v Turecku. USA je odstranily, ale donutily Chruščova, aby to utajil.

Příčiny

Fidel Castro

Na Kubě převzal Fidel Castro 1. ledna 1959 moc po generálu Batistovi. V letech 1952 až 1959 byl Batista na Kubě vojenským diktátorem, velmi pravicovým, s vazbami na mafii a s podporou Eisenhowerovy administrativy. Spojené státy měly o Kubu zájem kvůli mnoha podnikům, které tam měly, přestože země byla diktátorská. Země byly také vojenskými přáteli. Svědčí o tom americká základna v zátoce Guantánamo.

Když se Castro dostal na Kubě k moci, znárodnil americké společnosti na Kubě, což znamená, že jim sebral soukromý majetek a převedl ho do vlastnictví Kuby, která s ním mohla nakládat podle Castrova rozhodnutí. Spojené státy se rozhodly přerušit s Kubou hospodářské vztahy (což znamená, že od ní přestanou nakupovat). Zastavily americkou zahraniční pomoc Kubě a přestaly kupovat kubánský cukr (který byl hlavním vývozním artiklem Kuby). To byla pro Castra katastrofa, protože Amerika kupovala nejvíce kubánského cukru. Rusko však kubánskou ekonomiku zachránilo tím, že kubánský cukr kupovalo za vysoké ceny.

Nikita Chruščov

Castro se obrátil na SSSR, velmoc. Podepsal smlouvu s Nikitou Chruščovem, tehdejším ruským předsedou. Podle smlouvy měl SSSR kupovat 1 milion tun kubánského cukru ročně výměnou za Castrovu komunistickou podporu; 2. prosince 1961 se prohlásil za marxistu-leninistu.

Chruščov chtěl Kubě pomoci z těchto důvodů:

• Chtěl komunistický stát v blízkosti Spojených států;
• Chtěl vyzkoušet nového amerického prezidenta Johna F. Kennedyho;
• Chtěl získat šanci dostat americké raketové základny z Turecka, které bylo blízko Ruska.

Zátoka sviní

Castro se chtěl cítit v bezpečí před Spojenými státy. Věděl, že pokud by došlo k druhému útoku ze strany Spojených států, Kuba by mohla prohrát a on by byl odstaven od moci. Castro požádal Chruščova o vybudování raketových základen na Kubě, aby se mohl bránit proti případné americké hrozbě. SSSR s tím souhlasil a začal na Kubě budovat raketová stanoviště. Tyto rakety mohly zasáhnout kterékoli větší město ve Spojených státech.

Když se Kennedy 16. října dozvěděl o raketových základnách a vyslal špionážní letoun U-2 amerického námořnictva, aby pořídil snímky Kuby, uviděl raketové základny a pomyslel si to nejhorší: Kuba se chystá zaútočit na Spojené státy.

Fidel Castro

Kennedyho možnosti

Když se USA dozvěděly o raketových základnách, byly rozzlobené. Kennedyho poradci si nemysleli, že rakety jsou připraveny, když poprvé viděli obrázky, ale domnívali se, že budou připraveny za méně než dva týdny (podle toho se jmenuje film i kniha, nazvaná 13 dní).

Kennedy musel jednat rychle. Zpočátku nevěděl, co může dělat. Možnosti nebyly jasné, a tak založil EXCOMM (Výkonný výbor Rady národní bezpečnosti), aby mu poskytl nějaké možnosti:

Možnosti	Klady	Nevýhody
Nedělejte nic	Vyhýbá se bezprostřední válce	Kennedy by před SSSR a zbytkem světa vypadal slabě. Ponechává aktivní jaderné rakety v těsné blízkosti USA.
Útok	Zničil by většinu raketových základen.	Zemřelo by mnoho vojáků a Kuba by mohla odpálit jaderné rakety na USA, zabít miliony lidí a vyvolat tak válku mezi USA a SSSR.
Diplomatický tlak	Vyhnul by se válce a mohl by přesvědčit SSSR, aby rakety odstranil.	SSSR by se pravděpodobně nevzdal a mohl by skončit tím, že by vypadal silnější než USA a jejich spojenci.
Blokáda	Žádné oběti. Ztížilo by to SSSR posílání vojenského vybavení (např. raket) a dalších dodávek.	Raketová stanoviště, která již na Kubě byla, by tam stále byla. Blokáda je také válečným aktem a mohla by zahájit skutečnou válku proti SSSR.

20. října se Kennedy rozhodl blokovat Kubu, aby zastavil všechny lodě, které tam plují, místo aby poslechl své poradce, kteří chtěli zaútočit.

Chruščovovy možnosti

První lodě SSSR dorazily k blokádě 25. října a americké námořnictvo jim zabránilo dosáhnout Kuby.

Nikita Chruščov poslal 26. října Kennedymu dopis. Kennedyho poradci prohlásili, že dopis vypadá, jako by ho napsal sám Chruščov, a ne jeho oficiální pisatelé, kteří by ho psali normálně. Řekli také, že se zdálo, že jej napsal člověk, který byl ve stresu. Robert McNamara v článku nazvaném "Čtyřicet let po 13 dnech" citoval část Chruščovova dopisu:

“	Všichni potřebují mír; jak kapitalisté, pokud neztratili rozum, tak ještě více komunisté. Válka je naším nepřítelem a pohromou pro všechny lidi. Pokud by válka skutečně vypukla, pak není v našich silách ji zastavit, neboť taková je logika války. Zúčastnil jsem se dvou válek a vím, že válka končí teprve tehdy, když se převalí přes města a vesnice a všude rozsévá smrt a zkázu. Rád bych, abyste souhlasili s tím, že nelze ustupovat tlakům, je třeba je ovládat. Pokud lidé neprojeví moudrost, pak v konečném důsledku dojde ke střetu jako slepí krtci a pak začne vzájemné vyhlazování. Pokud jste neztratil sebekontrolu, pak bychom, pane prezidente, my i vy neměli nyní tahat za konec provazu, na kterém jste uvázal válečný uzel, protože čím více budeme my dva tahat, tím pevněji bude uzel uvázán. A může nastat okamžik, kdy bude tento uzel uvázán tak pevně, že ani ten, kdo jej uvázal, nebude mít sílu jej rozvázat. A pak bude nutné ten uzel rozetnout. A co to bude znamenat, to vám nemusím vysvětlovat, protože sami dokonale chápete, jakými strašnými silami naše země disponují. Nejenže uvolníme síly, které táhnou za konec provazu, ale chopíme se prostředků, abychom ten uzel rozvázali. Jsme na to připraveni.	”
-Nikita Chruščov

Chruščov prohlašoval, že raketové základny odstraní, pokud prezident Kennedy slíbí, že nenapadne Kubu. Invaze na Kubu by Chruščova znemožnila a mohla by také vést k jaderné válce. To byla reakce, kterou Kennedy chtěl.

Hned následující den byl Kennedymu z Ruska zaslán druhý dopis. Tento dopis vypadal oficiálněji než ten první. Také v něm stálo, že USA musí stáhnout své jaderné rakety z Turecka, pokud chtějí, aby Rusko stáhlo své rakety z Kuby. To by byl spravedlivý obchod, protože americké rakety v Turecku byly dostatečně blízko Ruska, aby dosáhly do většiny důležitých měst, a Kuba byla dostatečně blízko USA, aby ruské rakety dosáhly do většiny důležitých amerických měst. Problémem pro Kennedyho bylo, že nemohl veřejně souhlasit s odstraněním amerických raket z Turecka, protože Turecko by pak nebylo chráněno a nebylo by spokojeno.

Dalším problémem bylo, že Kennedy a jeho poradci nevěděli, zda je Chruščov stále u moci. Domnívali se, že někdo v ruské vládě mohl Chruščova svrhnout. Mysleli si to proto, že druhý dopis se od prvního výrazně lišil. Kennedy se rozhodl poslat Chruščovovi tajnou zprávu, že rakety z Turecka odstraní za několik měsíců, pokud o tom neřeknou veřejnosti. Kennedy pak Chruščovovi poslal oficiální dopis, v němž souhlasil s podmínkami prvního dopisu a o druhém se nezmínil.

Chruščov s tajnou zprávou souhlasil.

1. listopadu byla raketová stanoviště odstraněna a problémy skončily.

Chruščovovy cíle v krizi měly různé výsledky:

1. Komunistická země měla blíže ke Spojeným státům. Kuba vyšla z krize jako komunistická země.
2. Kennedy byl v krizi zatlačen. Nakonec byla pro ukončení krize důležitá jeho touha po míru.
3. Raketové základny v Turecku byly odstraněny, ale ne tak, jak si Chruščov přál.

Spojené státy považovaly Kennedyho za hrdinu, který bojoval proti komunismu a zvítězil.