U Thant (1909–1974): barmský diplomat a třetí generální tajemník OSN
U Thant (1909–1974) — barmský diplomat a třetí generální tajemník OSN (1961–1971), klíčová postava studené války a prosazování mezinárodního míru.
U Thant (22. ledna 1909 - 25. listopadu 1974) byl barmský diplomat a třetí generální tajemník OSN v letech 1961-1971. Byl zvolen poté, co jeho předchůdce Dag Hammarskjöld zahynul v září 1961 při leteckém neštěstí.
"U" je v barmštině slovo, které se přibližně rovná slovu "Mister". "Thant" bylo jeho jediné jméno. V barmštině byl znám jako Pantanaw U Thant. Jeho rodným městem je Pantanaw, takže to znamená "pan Thant z Pantanaw".
Mládí, vzdělání a raná kariéra
U Thant se narodil 22. ledna 1909 v Pantanaw v tehdejší Britské Barmě. Studoval na University of Rangoon, kde získal vzdělání v oblasti humanitních věd. Po studiích pracoval jako učitel a později jako úředník v oblasti školství; postupně se vypracoval až na významné funkce v koloniální i poválečné administrativě Barmy. Ve státní správě se věnoval především otázkám vzdělávání a kulturní politiky, což mu zajistilo dobrou pověst efektivního a nenápadného organizátora.
Diplomatická dráha až k OSN
V 50. letech 20. století vstoupil U Thant do diplomacie. V roce 1957 byl jmenován stálým zástupcem Barmy při Organizaci spojených národů v New Yorku. V této funkci získal zkušenosti s procedurami OSN a navázal kontakty s delegacemi rozličných států, zejména s představiteli zemí hnutí nezávislých a rozvojových zemí.
Generální tajemník OSN (1961–1971)
Po tragické smrti Daga Hammarskjölda v září 1961 byl U Thant nejprve jmenován dočasným generálním tajemníkem a později zvolen do úřadu na dokončení mandátu. Stal se prvním generálním tajemníkem z Asie a vůbec prvním neevropským držitelem této funkce.
Jeho období v čele OSN bylo poznamenáno řadou mezinárodních krizí a rozšiřováním mandátů mírových operací. Mezi klíčové oblasti, jimiž se zabýval, patřily:
- Kubánská raketová krize (1962) – U Thant sehrál významnou zprostředkovatelskou roli tím, že usiloval o klid a komunikaci mezi stranami a podporoval diplomatická řešení, která pomohla snížit napětí mezi USA a Sovětským svazem.
- Kongo a mírové operace – v době jeho působení pokračovaly a byly rozvíjeny mise OSN v Kongu (ONUC) a jiné operace, jejichž cílem bylo stabilizovat konfliktní oblasti a podpořit přechod k míru.
- Podpora dekolonizace a rozvojových zemí – U Thant byl vnímán jako přítel nově nezávislých států; prosazoval větší pozornost OSN vůči hospodářskému a sociálnímu rozvoji a technické pomoci.
- Diplomacie v dalších konfliktech – usiloval o zmírnění napětí v různých oblastech, včetně Blízkého východu, jihovýchodní Asie a Jižní Asie (například otázky spojené s Indie a Pákistánem).
U Thant byl známý svým nenápadným, pracovitým a neokázalým stylem vedení. Upřednostňoval pragmatická řešení, důkladné zajištění funkčnosti sekretariátu a diplomatické vyjednávání před veřejnou rétorikou. V roce 1966 byl znovu zvolen na pětileté období, které skončilo v prosinci 1971.
Po skončení funkce a smrt
Po odchodu z funkce generálního tajemníka se U Thant vrátil do Barmy (dnešního Myanmaru). Pokračoval v zájmu o vzdělání a kulturní aktivity. Zemřel 25. listopadu 1974 v Rangúnu. Jeho úmrtí vyvolalo v Barmě silnou veřejnou odezvu; způsob, jakým byla organizována jeho pohřební ceremonie, vedl k protestním akcím studentských skupin a dalším politickým napětím, které měly lokální i mezinárodní rezonanci.
Dědictví
U Thant je vnímán jako představitel klidné, profesionální a neutrální diplomacie v období studené války. Podporoval posílení mírových misí OSN, technické a rozvojové programy a aktivní úlohu Organizace spojených národů při řešení mezinárodních konfliktů. Jeho skromný styl a důraz na praktická řešení zanechaly stopu v historii OSN, zejména v očích mnoha rozvojových zemí, které ho považovaly za zastánce jejich zájmů.
Hlavní faktické údaje:
- Datum narození: 22. ledna 1909
- Datum úmrtí: 25. listopadu 1974
- Funkce: generální tajemník OSN 1961–1971
- Původ: Pantanaw, Barm a (později) Myanmar
Státní zaměstnanec
Když se U Nu stal premiérem nově nezávislé Barmy, požádal Thanta, aby se k němu připojil v Rangúnu, a v roce 1948 ho jmenoval ředitelem rozhlasu. V následujícím roce byl jmenován tajemníkem barmské vlády na ministerstvu informací. V letech 1951 až 1957 byl Thant tajemníkem předsedy vlády. Zúčastnil se také řady mezinárodních konferencí a byl tajemníkem prvního asijsko-afrického summitu v roce 1955 v indonéském Bandungu, který stál u zrodu Hnutí nezúčastněných zemí.
V letech 1957-1961 byl stálým zástupcem Barmy při OSN a aktivně se zapojil do jednání o nezávislosti Alžírska. V roce 1960 mu barmská vláda udělila titul Maha Thray Sithu jako veliteli řádu Pyidaungsu Sithu Thingaha (obdoba rytířského řádu).
Generální tajemník OSN
Thant začal vykonávat funkci zastupujícího generálního tajemníka od 3. listopadu 1961, kdy byl na doporučení Rady bezpečnosti jednomyslně jmenován Valným shromážděním na místo Daga Hammarskjölda. Generálním tajemníkem byl pak jednomyslně jmenován Valným shromážděním 30. listopadu 1962 na funkční období končící 3. listopadu 1966. Během tohoto prvního funkčního období se mu dostalo velkého uznání za jeho roli při zažehnání kubánské krize a za ukončení občanské války v Kongu.
U Thant byl 2. prosince 1966 na základě jednomyslného doporučení Rady bezpečnosti jmenován Valným shromážděním na druhé funkční období generálním tajemníkem OSN. Jeho funkční období trvalo do 31. prosince 1971, kdy odešel do důchodu. Během svého působení ve funkci dohlížel na vstup desítek nových asijských a afrických států do OSN a byl rozhodným odpůrcem apartheidu v Jihoafrické republice. Založil také mnoho rozvojových a environmentálních agentur, fondů a programů OSN, včetně Rozvojového programu OSN (UNDP), Univerzity OSN, UNCTAD, UNITAR a Programu OSN pro životní prostředí.
Vedl také mnoho úspěšných, i když dnes již značně zapomenutých mírových snah, například v Jemenu v roce 1962 a v Bahrajnu v roce 1968. V obou případech by válka vyvolala širší regionální konflikt a právě Thantovo tiché zprostředkování válce zabránilo.
Na rozdíl od svých dvou předchůdců odešel Thant do důchodu po deseti letech, kdy si rozuměl se všemi velmocemi. V roce 1961, kdy byl jmenován poprvé, se Sovětský svaz snažil prosadit trojku generálních tajemníků, tedy tři generální tajemníky, z nichž by každý zastupoval blok studené války, což by v OSN zachovalo rovnost mezi velmocemi. V roce 1966, kdy byl Thant znovu jmenován, všechny velké mocnosti v jednomyslném hlasování Rady bezpečnosti potvrdily význam funkce generálního tajemníka a jeho dobrých služeb, což bylo jasným oceněním Thantovy práce.
Během jeho působení ve funkci generálního tajemníka došlo k šestidenní válce mezi arabskými zeměmi a Izraelem, k Pražskému jaru a následné sovětské invazi do Československa a k indicko-pákistánské válce v roce 1971, která vedla ke vzniku Bangladéše.
V USA a Izraeli byl hojně kritizován za to, že v roce 1967 na žádost egyptského prezidenta Násira souhlasil se stažením jednotek OSN ze Sinaje. U Thant se snažil Násira přesvědčit, aby nevedl válku s Izraelem, a na poslední chvíli přiletěl do Káhiry, aby se pokusil o mír.
Jeho kdysi dobré vztahy s americkou vládou se rychle zhoršily, když veřejně kritizoval americké vedení války ve Vietnamu. Jeho tajné pokusy o přímá mírová jednání mezi Washingtonem a Hanojí byly nakonec Johnsonovou vládou odmítnuty.
Thant se zájmem sledoval zprávy o neidentifikovaných létajících objektech; v roce 1967 zařídil, aby americký atmosférický fyzik Dr. James E. McDonald promluvil před skupinou OSN pro vesmírné záležitosti o UFO.
23. ledna 1971 U Thant kategoricky oznámil, že se "za žádných okolností" nebude ucházet o třetí funkční období generálního tajemníka. Rada bezpečnosti OSN byla dlouhé týdny na mrtvém bodě při hledání nástupce, než se nakonec 21. prosince 1971 - v den Waldheimových 53. narozenin - a pouhých deset dní před koncem U Thantova druhého funkčního období rozhodla, že jeho nástupcem ve funkci generálního tajemníka bude Kurt Waldheim.
Ve svém projevu na rozloučenou před Valným shromážděním OSN generální tajemník U Thant prohlásil, že při odchodu z funkce pociťuje "velkou úlevu hraničící s osvobozením". V úvodníku zveřejněném kolem 27. prosince 1971, v němž U Thanta chválil, deník The New York Times uvedl, že "moudré rady tohoto oddaného muže míru budou potřebné i po jeho odchodu do důchodu". Úvodník nesl název "Osvobození U Thanta".
Smrt
U Thant zemřel 25. listopadu 1974 v New Yorku na rakovinu plic. V té době už v Barmě vládla vojenská junta, která mu odmítla udělit jakékoli pocty. Tehdejší barmský prezident Ne Win záviděl U Thantovi jeho mezinárodní postavení a úctu, kterou mu barmské obyvatelstvo projevovalo. Ne Winovi také vadily U Thantovy úzké vazby na demokratickou vládu U Nua, kterou Ne Win svrhl státním převratem 2. března 1962. Ne Win nařídil, aby byl U Thant pohřben bez jakékoli oficiální účasti nebo obřadu.
Z newyorského sídla OSN bylo U Thantovo tělo letecky přepraveno zpět do Rangúnu, ale při příletu rakve nebyla na letišti přítomna žádná čestná stráž ani vysoce postavení úředníci.
V den U Thantova pohřbu 5. prosince 1974 se v ulicích Rangúnu sešly desetitisíce lidí, aby vzdaly poslední poctu svému významnému krajanovi, jehož rakev byla několik hodin před plánovaným pohřbem vystavena na závodišti Kyaikasan v Rangúnu.
U Thantovu rakev pak unesla skupina studentů těsně předtím, než měla být pohřbena na obyčejném hřbitově v Rangúnu. Demonstrující studenti pohřbili U Thanta na bývalém pozemku Svazu studentů Rangúnské univerzity (RUSU), který Ne Win 8. července 1962 nechal zničit dynamitem.
V období od 5. do 11. prosince 1974 postavili studenti na půdě RUSU dočasné mauzoleum pro U Thanta a pronesli protivládní projevy. V časných ranních hodinách 11. prosince 1974 vtrhly do areálu vládní jednotky, zabily několik studentů střežících provizorní mauzoleum, odstranily U Thantovu rakev a znovu ji pohřbily u paty pagody Šwedagon, kde leží dodnes.
Když se lidé dozvěděli o vtrhnutí do areálu Rangúnské univerzity a násilném odnesení U Thantovy rakve, v ulicích Rangúnu se vzbouřilo mnoho lidí. V Rangúnu a okolních metropolitních oblastech bylo vyhlášeno stanné právo. To, co vešlo ve známost jako U Thantova krize - protesty studentů proti špatnému zacházení s U Thantem ze strany Ne Winovy vlády - bylo barmskou vládou potlačeno.
V roce 1978 vyšly v americkém nakladatelství Doubleday U Thantovy paměti Pohled z OSN.
U Thantova hrobka, Shwedagon Pagoda Road, Yangon
Pojmenováno po něm
- Mírová cena U Thanta se uděluje jednotlivcům nebo organizacím za zásluhy o světový mír.
- V malajském Kuala Lumpuru je po něm pojmenována silnice na velvyslanectví Jalan U Thant.
- Je po něm pojmenován malý ostrov na East River, který se nachází přímo naproti sídlu OSN na Manhattanu.
- Čestná přednáška U Thanta se pravidelně koná v sídle Univerzity OSN (UNU) v japonském Tokiu.
Vyhledávání