Kancelář
Kancelář je obvykle místnost nebo jiný prostor, kde se vykonává administrativní práce. Může se také jednat o pozici v rámci organizace, ke které se vážou konkrétní povinnosti. Například kancelář pokladníka. Kancelář je designový fenomén. Může to být malá kancelář, například lavička v rohu velmi malé firmy. Může to být také cokoli až po velké budovy plné kanceláří. V moderním užití se kanceláří obvykle rozumí místo, kde jsou zaměstnáni pracovníci s bílými límečky.
Kancelář starosty
Jako pracoviště
Muži vykonávali administrativní práci po mnoho staletí. Není však jasné, kdy se místnost, kde se vytvářely papíry, začala považovat za kancelář. V nejstarších evropských dějinách to mohla být místnost v paláci, kde se pro krále vedlo nějaké účetnictví. Byly známy i dřívější formy vedení záznamů, které však nebyly omezeny na jednu místnost nebo místnosti. Například ve starověké Číně se k evidenci věcí používaly uzlíky na provázku. "Kancelář" zapisovatele však nebyla místnost, ale místo, kde musel být, aby mohl něco spočítat.
V raném středověku mělo mnoho klášterů skriptorium. Bylo to místo, kde se psaly a opisovaly texty všeho druhu. Veškerá práce se prováděla ručně. To může být vlastně jedno z prvních využití místnosti jako kanceláře. Ve vrcholném středověku (1000-1300) vznikla středověká kancelář. Zde se obvykle psala většina vládních dopisů a opisovaly se zde zákony ve správě království.
Vyhrazené kancelářské prostory
S rozvojem velkých a složitých organizací v 18. století vznikly první skutečné kancelářské prostory. S rozvojem průmyslové revoluce v 18. a 19. století došlo k výraznému rozvoji bankovnictví, železnice, pojišťovnictví, maloobchodu, ropného průmyslu a telegrafie. Bylo zapotřebí velkého počtu úředníků. V důsledku toho bylo pro tyto činnosti zapotřebí více kancelářských prostor. Studie času a pohybu, kterou ve výrobě poprvé představil F. W. Taylor, vedla ke vzniku "moderního efektivního stolu" s plochou deskou a zásuvkami pod ní. Ten byl navržen tak, aby umožňoval vedoucím pracovníkům snadný přehled o dělnících. V polovině 20. století se však ukázalo, že kanceláře mají různé stupně soukromí. Postupně se vyvinul systém kójí.
Hlavním účelem kanceláře je podporovat její obyvatele při výkonu jejich práce. Pracovní prostory v kanceláři se obvykle používají k běžným kancelářským činnostem, jako je čtení, psaní a práce s počítačem. Jsou zde také zasedací místnosti, salonky a prostory pro podpůrné činnosti, jako je kopírování a archivace. Některé kanceláře mají také kuchyňku, kde si pracovníci mohou připravovat obědy. Existuje mnoho různých způsobů uspořádání prostoru v kanceláři, a i když se liší podle funkce, ještě důležitější mohou být manažerské módy a kultura konkrétních společností.
Ačkoli lze kanceláře vybudovat téměř na jakémkoli místě a v téměř jakékoli budově, některé moderní požadavky na kanceláře to ztěžují, například požadavky na osvětlení, sítě a zabezpečení. Primárním účelem kancelářské budovy je poskytnout pracovní místo a pracovní prostředí především administrativním a manažerským pracovníkům. Tito pracovníci obvykle obývají stanovené prostory v kancelářské budově a obvykle mají v těchto prostorách k dispozici stoly, počítače a další vybavení, které mohou potřebovat.
