Písmeno: definice, role v abecedě a rozdíly mezi jazyky
Písmeno: definice, role v abecedě a rozdíly mezi jazyky — přehledné příklady (angličtina vs. španělština), srovnání abeced a výslovnosti.
V jazycích, které používají abecedu, například v angličtině, je každý grafický symbol, který tvoří abecední řadu, písmenem. Písmeno je základní grafém — nejmenší psaná jednotka, která slouží k zápisu jazyka. Při mluvení daného jazyka písmena obvykle reprezentují zvuky, tedy fonémy, nebo kombinace fonémů.
Co je písmeno a jak se liší od fonému
Písmeno je součástí písma (grafický znak), zatímco foném je nejmenší významotvorná zvuková jednotka v mluvené řeči. Mezi těmito pojmy není vždy přímá jednota: v některých jazycích (zejména s pravidelnou pravopisem) odpovídá jedno písmeno zhruba jednomu fonému; v jiných jazycích může být vztah komplikovaný.
Pravidelné a nepravidelné pravopisy (hloubka pravopisu)
Některé jazyky mají tzv. „hladký“ (shallow) pravopis, kde je obvykle jedno písmeno za jeden zvuk. Typickým příkladem je španělština, kde slovo feliz má pět písmen a pět odpovídajících zvuků (fonémů).
Naopak „hluboký“ (deep) pravopis, jako v angličtině, často nepřisuzuje jednomu písmenu jeden foném. Jeden znak může mít v různých slovech více výslovností a naopak více písmen může zapisovat jeden foném. To znesnadňuje čtení a výuku. Například písmeno "a" v angličtině může mít různé výslovnosti:
- a = /æ/ (např. "cat")
- a = /ɑː/ (např. "father")
- a = /eɪ/ (např. "cake")
Ve španělštině se písmeno "a" většinou čte jako jedna hláska /a/ (např. "gato").
Různé typy písem
„Abeceda“ obvykle znamená soubor písmen, kde existují symboly pro samohlásky i souhlásky (např. latinka). Světová písma však zahrnují i další typy:
- Abecedy (alfabety) – latinka (angličtina, francouzština, španělština), cyrilice (ruština aj.), řecké písmo. V abecedách jsou často malé a velké podoby téhož písmene (A a a).
- Abjady – písma, která primárně zaznamenávají souhlásky (např. arabské nebo hebrejské písmo); samohlásky jsou doplňovány diakritikou nebo se vyjadřují jen částečně.
- Abugidy – písma, v nichž jsou základní znaky souhlásky s implicitní samohláskou, kterou lze měnit diakritikou (např. devanágari pro hindštinu).
- Syllabáře – znaky odpovídají skladebním jednotkám (syllabám), např. japonské kana (hiragana, katakana).
- Logografická písma – znaky představují slova nebo významové složky (morfémy), nejznámějším příkladem je čínština, která používá ideogramy/znaky místo abecedy.
Další vlastnosti písmen a abeced
- Velká a malá písmena: V mnoha abecedách existují dvojí tvary (velké/kapitálky a malé), které se používají podle pravidel pravopisu.
- Diakritika a modifikátory: Některé jazyky používají háčky, čárky, kroužky apod. k rozlišení dalších zvuků (např. čeština, francouzština, polština).
- Digrafy a ligatury: Některé zvuky se zapisují dvěma písmeny (např. ch, sh) nebo speciálními spojenými znaky (æ, œ).
- Historie: Mnoho moderních abeced pochází z fonetického písma Féničanů, které se přes Řeky a Římany vyvinulo v latinku a další systémy.
- Jazykové varianty: Tytéž písmeny mohou mít odlišné výslovnosti v různých jazycích; např. písmeno "c" se liší ve výslovnosti v angličtině, češtině či francouzštině.
- Alternativní zápisy: Existují i nespisovné nebo ručně psané varianty písmen, které se mohou výrazně lišit od tištěných tvarů (zejména u některých abeced, např. ručně psaná cyrilice).
Písmena mimo mluvený jazyk
Písmena se často používají i mimo běžné psaní slov: jako symboly v matematice a vědě (např. x, y), jako zkratky (USA), nebo jako číslice v některých systémech (např. řecká písmena v indexaci). Existují také systémy pro zrakově postižené (Braillovo písmo) a prstová abeceda v znakových jazycích, které reprezentují písmena manuálně.
Praktické dopady pro čtení a výuku
Pro žáky a cizince je snazší naučit se číst jazyky s pravidelnou jednovztahovou ortografií (písmeno ↔ zvuk). Ve jazycích s nepravidelným pravopisem je důležitá výuka slovní zásoby, výslovnosti a historických pravidel pravopisu. Znalost rozdílu mezi písmem (grafémy) a zvukem (fonémy) pomáhá pochopit, proč stejné písmeno zní různě nebo proč stejný zvuk může být psán různě.
V abecedě používající latinku, kterou používají angličtina, francouzština, španělština a mnoho dalších jazyků, existují malé i velké tvary písmen. Písmena latinky jsou následující: ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ

Vytištěná stránka s různými abecedami, písmy a velikostmi. Tato je z roku 1728
Typy dopisů
Různé skripty
V současné době existuje přibližně dvacet šest abeced, z nichž nejrozšířenější jsou arabská, cyrilice a latinka. O následujících abecedách, abjadách a jednotlivých písmenech pojednávají související články. Každá z nich představuje jiné písmo:
Asámská abeceda: অ, আ, ই, ঈ, উ, ঊ, ঋ, এ, ঐ, ও, ঔ, ক, খ, গ, ঘ, ঙ, চ, ছ, জ, ঝ, ঞ, ট, ঠ, ড, ঢ, ণ, ত, থ, দ, ধ, ন, প, ফ, ব, ভ, ম, য, ৰ, ল, ৱ, শ, ষ, স, হ, ড়, ঢ়, য়, ৎ, ং, ঃ, ঁ.
Arabská abeceda: (abecedně zprava doleva) ﺍ, ﺏ, ﺕ, ﺙ, ﺝ, ﺡ, ﺥ, ﺩ, ﺫ, ﺭ, ﺯ, ﺱ, ﺵ, ﺹ, ﺽ, ﻁ, ﻅ, ﻉ, ﻍ, ﻑ, ﻕ, ﻙ, ﻝ, ﻡ, ﻥ, هـ, ﻭ, ﻱ.
Arménská abeceda: Ա, Բ, Գ, Դ, Ե, Զ, Է, Ը, Թ, Ժ, Ի, Լ, Խ, Ծ, Կ, Հ, Ձ, Ղ, Ճ, Մ, Յ, Ն, Շ, Ո, Չ, Պ, Ջ, Ռ, Ս, Վ, Տ, Ր, Ց, Ւ, Փ, Ք, Օ, Ֆ.
Syrská abeceda: (abecedně zprava doleva) ܐ, ܒ, ܓ, ܕ, ܗ, ܘ, ܙ, ܚ, ܛ, ܝ, ܟܟ, ܠ, ܡܡ, ܢܢ, ܣ, ܥ, ܦ, ܨ, ܩ, ܪ, ܫ, ܬ.
Cyrilice: V TOMTO PŘÍPADĚ SE JEDNÁ O NÁSLEDUJÍCÍ PÍSMENA: А, Б, В, Г, Д, Е, Ж, З, И, І, К, Л, М, Н, О, П, Р, С, Т, У, Ф, Х, Ц, Ч, Ш, Щ, Ъ, Ы, Ь, Ю, Я.
Gruzínské písmo: Ა, Ბ, Გ, Დ, Ე, Ვ, Ზ, Თ, Ი, Კ, ლ, მ, ნ, ო, პ, ჟ, რ, ს, ტ, უ, ფ, ქ, ღ, ყ, შ, ჩ, ც, ძ, წ, ჭ, ხ, ჯ, ჰ.
Řecká abeceda: Α, Β, Γ, Δ, Ε, Ζ, Η, Θ, Ι, Κ, Λ, Μ, Ν, Ξ, Ο, Π, Ρ, Σ, Τ, Υ, Φ, Χ, Ψ, Ω.
Hebrejská abeceda: (abecedně zprava doleva) א, ב, ג, ד, ה, ו, ז, ח, ט, י, כ, ל, מ, נ, ס, ע, פ, צ, ק, ר, ש, ת.
Latinská abeceda: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z.
Hangul: ㄱ ㄲ ㄴ ㄷ ㄸ ㄹ ㅁ ㅂ ㅃ ㅅ ㅆ ㅇ ㅈ ㅉ ㅊ ㅋ ㅌ ㅍ ㅎ ㅏ ㅐ ㅑ ㅒ ㅓ ㅔ ㅕ ㅖ ㅗ ㅘ ㅙ ㅚ ㅛ ㅜ ㅝ ㅞ ㅟ ㅠ ㅡ ㅢ ㅣ
Bopomofo: ㄅ ㄆ ㄇ ㄈ ㄉ ㄊ ㄋ ㄌ ㄍ ㄎ ㄏ ㄐ ㄑ ㄒ ㄓ ㄔ ㄕ ㄖ ㄗ ㄘ ㄙ ㄚ ㄛ ㄜ ㄝ ㄞ ㄟ ㄠ ㄡ ㄢ ㄣ ㄤ ㄥ ㄦ ㄧ ㄨ ㄩ ㄭ
Ogham: ᚁ ᚂ ᚃ ᚄ ᚅ ᚆ ᚇ ᚈ ᚉ ᚊ ᚋ ᚌ ᚍ ᚎ ᚏ ᚐ ᚑ ᚒ ᚓ ᚔ ᚕ ᚖ ᚗ ᚘ ᚙ ᚚ ᚛ ᚜
Ethiopic ሀ ለ ሐ መ ሠ ረ ሰ ቀ በ ተ ኀ ነ አ ከ ወ ዐ ዘ የ ደ ገ ጠ ጰ ጸ ፀ ፈ ፐ
Tifinagh (amazonská abeceda) : ⴰ, ⴱ, ⵛ, ⴷ, ⴹ, ⴻ, ⴼ, ⴳ, ⴳⵯ, ⵀ, ⵃ, ⵉ, ⵊ, ⴽ, ⴽⵯ, ⵍ, ⵎ, ⵏ, ⵓ, ⵄ, ⵖ, ⵅ, ⵇ, ⵔ, ⵕ, ⵙ, ⵚ, ⵜ, ⵟ, ⵡ, ⵢ, ⵣ, ⵥ.
Mezinárodní fonetická abeceda - používá se k vyjádření přesné výslovnosti.
Další systémy psaní a jejich písmena naleznete v Seznamu systémů psaní.
_(14763332785).jpg)
Americká ruční abeceda, příklad písmen v prstokladu.

Kruhy s řeckou, cyrilickou a latinskou abecedou, které mají mnoho stejných písmen, i když se používají pro různé výslovnosti.
Související stránky
- Souhláska
- Samohlásky
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to abeceda?
Odpověď: Abeceda je soubor symbolů, obvykle písmen, které představují zvuky jazyka, když se jimi mluví.
Otázka: Jak to, že některé jazyky nepoužívají písmena pro psaní?
Odpověď: Některé jazyky, například čínština, používají k psaní místo písmen "ideogramy".
Otázka: Jaká je nejmenší část písma v angličtině a mnoha dalších jazycích?
Odpověď: Nejmenší částí písma v angličtině a mnoha dalších jazycích je písmeno. Z písmen se skládají slova.
Otázka: Je ve srovnání s angličtinou snadné nebo obtížné číst španělsky?
Odpověď: Číst španělsky je snazší než anglicky, protože ve španělštině je obvykle jedno písmeno pro jeden zvuk (nebo foném), zatímco v angličtině může být pro stejný zvuk použito několik různých písmen nebo jedno písmeno může být použito pro různé zvuky v různých slovech.
Otázka: Jakou abecedu používá angličtina, francouzština a španělština?
Odpověď: Angličtina, francouzština a španělština používají pro psaní latinku.
Otázka: Jsou v latince pro každý zvuk dvě různá písmena?
Odpověď: Ano, v latinské abecedě jsou často dvě různá písmena pro každý zvuk - velká a malá verze každého písmene.
Otázka: Má cyrilice pro každý zvuk pouze jedno písmeno? Odpověď: Ano, s výjimkou ručně psané cyrilice, která má značně tvarově odlišné (a obvykle nerozpoznatelné) velké písmeno od jeho malého protějšku; cyrilice má obecně pouze jedno písmeno pro každou hlásku.
Vyhledávání