Latinská hudba: definice, styly, původ a kulturní vlivy

Vliv Evropy, zejména Španělska, na latinskoamerickou hudbu je následující:

1. Hudební notace. Nejenže umožňuje, aby hudbu hrály všechny skupiny, které si to přejí, ale také umožňuje skladatelům vydělávat si na živobytí. To zase povzbuzuje hudebníky, aby si dali tu práci a hudbu zapsali a vydali. Díky vydaným notovým zápisům máme také přehled o hudbě, která se již pravidelně nehraje.
2. Evropské hudební nástroje. Na všech jihoamerických a většině karibských ostrovů je nejrozšířenějším nástrojem španělská kytara. Kromě toho jsou rozšířené i její varianty, jako je kubánská kytara tres a portorická kytara quattro. Dalšími důležitými nástroji jsou kornet (později trubka), klavír, kontrabas, housle a další nástroje.
3. Systematická výuka skladatelů, hudebníků a zpěváků začala v první katedrále na Kubě (v Santiagu de Cuba). Myšlenka systematické výuky se dnes hojně využívá k dosažení jakési jednotnosti, aby kapela mohla nahradit hudebníka jiným, který dokáže hrát na podobné úrovni.

Vliv Afriky pochází především od Jorubů, Dahomeyů a Konžanů z tohoto velkého kontinentu. Jeho význam v latinské zemi se liší podle počtu otroků dovezených do této země. K osvobozování otroků docházelo v různých obdobích od poloviny do konce 19. století. V latinské hudbě byl její vliv

1. Bicí nástroje: většina typů bicích nástrojů, zejména bicí. Na Kubě původně existovalo asi 100 různých typů bubnů. V současnosti se běžně používají pouze tři: conga, bonga a timbales. První dva jsou afrického původu. Dalšími příklady afrických bicích nástrojů jsou clavés a shekeres.
   Ještě větší význam mají bicí nástroje v téměř každé afro-latinské skupině nebo orchestru. Je běžné, že v konjukturu o deseti nebo dvanácti hudebnících hraje polovina z nich na bicí nástroje a že i strunné nástroje jsou spíše drnkací než smyčcové.
2. Volání a odpověď v hudbě i písni je normální. Známý příklad je ve filmu Casablanca mezi Samem a kapelou v písni Knock On Wood:
   CALL: Who's got trouble?
   ODPOVĚĎ: Máme problém!
   CALL: Jak velký problém?
   ODPOVĚĎ: Příliš mnoho problémů!
3. Stejně jako Španělé přinesli katolickou církev, přinesli otroci svá africká náboženství, která se dnes nazývají různě. Slovo santería znamená spojení katolických svatých a afrických duchů, takže například africký duch Babalú je protějškem katolického světce San Lazara. Jorubské náboženství se na Kubě obvykle nazývá regla de ocha, zatímco brazilská verze téhož náboženství se nazývá conbomblé.
   Pro hudbu má význam, že starověká náboženství nebyla jen souborem víry. Byla středobodem života v nejistém světě. Otroci si s sebou ve své mysli
   přinášeli svou víru, své tance, svou hudbu, své nástroje a své obřady. Tam, kde jim to jejich páni dovolili, reprodukovali kulturu, kterou po sobě zanechali. A ta od té doby živí populární hudbu v afro-latinských zemích.

Na západ od And je hudba zřetelně ovlivněna původními indiánskými národy. Panovy dudy a flétny jsou pro Peru charakteristické, stejně jako jejich nejoblíbenější rytmy. V Ekvádoru se vyskytují formy flétny, ale většina hudby je ovlivněna evropským valčíkem (jako pasillo) a různými afro-latinskými styly z Karibiku. V Chile se hraje cueca, která byla zavedena v roce 1824. Byla "nejoblíbenějším chilským vzduchem". Přesto je vliv původních indiánských obyvatel na latinskoamerickou hudbu mnohem méně patrný než vliv evropské a africké hudby. Existují desítky lidových rytmů, které se dochovaly, ale obvykle měly jen malý nebo žádný vliv mimo svou konkrétní lokalitu, zatímco vliv španělských a afrických národů je patrný téměř všude. Dokonce i v argentinském tangu se při slavném tanci používá rytmický prostředek známý jako cinquillo. Jedná se o synkopický rytmus podobný rytmu v kubánské habanera, Synkopa a polyrytmy jsou nezaměnitelnými znaky Afriky. Argentinci mají řadu lidových melodií a rytmů indiánského původu, ale tango je dominantní a ostatní rytmy nikoli.

Lydia Mendoza (1916-2007), zpěvačka mexického původu, se stala první hispánkou amerického původu, která nahrála píseň ve španělštině (1928). Nahrávání hudby Hispánci bylo na počátku 20. století vzácné. V 60. letech 20. století byly v té době nejpopulárnějšími formami latinskoamerické hudby hudba tejano (na jihu Spojených států, v Mexiku), španělský folk (ve Španělsku), salsa (v Portoriku), cumbia (v Jižní Americe) a bachata (v Dominikánské republice).

V 70. letech 20. století se bolero stalo v Portoriku populárním hudebním žánrem. Jedním z jeho významných hudebníků se stal portorický zpěvák Hector Lavoe. Ve Spojených státech nebyla španělština příliš oblíbená a mnoho Hispánců bylo kvůli ní diskriminováno. Z tohoto důvodu dávalo mnoho dětí a mladých lidí přednost anglické hudbě, například rock and rollu, a snažilo se mimo domov nemluvit španělsky. V 80. letech 20. století začala být populární latinskoamerická hudba. Americký hudební časopis Billboard přidal několik kategorií latinskoamerické hudby. Patří mezi ně Top Latin Albums, Regional Mexican Albums, Tropical Albums a žebříček Latin Pop Albums. Díky tomu se o nahrávání latinskoamerické hudby začaly zajímat mladší generace. Koncem 80. let se však nejoblíbenějším žánrem latinskoamerické hudby stal freestyle. Freestylová hudba byla zřídkakdy nahrávána ve španělštině. Důvodem byla tehdejší nepopularita mluvit španělsky.

V 90. letech se v tomto desetiletí stali populárními umělci Selena, Gloria Estefan, Luis Miguel a Thalía. Díky nim se latinskoamerická hudba a nahrávání latinskoamerické hudby staly populární pro malé děti i dospělé. Selena se stala nejpopulárnější latinskoamerickou umělkyní Spojených států v roce 1995, kdy byla ve svých 23 letech zavražděna. Stala se první a jedinou latinskoamerickou umělkyní, jejíž album obsahující převážně španělskou hudbu dosáhlo vrcholu v žebříčku Billboard200. V době své smrti konkurovala Michaelu Jacksonovi a Janet Jacksonové s albem Dreaming of You (1995), kterého se v prvním roce prodalo 3 000 000 kusů. V polovině a na konci 90. let se stali populárními Enrique Iglesias, Shakira, Marc Anthony, Ricky Martin a Jennifer Lopez.

V roce 2000 začal prodej latinskoamerické hudby klesat. Hudba Tejano začala být nepopulární, ačkoli se Selena, "královna hudby Tejano", stala v roce 1999 podle časopisu Billboard "nejlepší latinskoamerickou umělkyní desetiletí". Shakira, Ricky Martin a Jennifer Lopezová se nadále stávali populárnějšími a jejich singly a alba se umisťovaly na prvních místech v žebříčku Billboard 200. Marc Anthony, Aventura, Don Omar a Enrique Iglesias zůstali na latinskoamerické scéně populární. V roce 2010 se v této dekádě stali populárními Prince Royce, Pitbull, Romeo Santos a Wisin & Yandel. Jennifer Lopez, Ricky Martin a Shakira přešli do anglické hudby s některými španělskými nahrávkami. V roce 2010 se stala populární hudba bachata díky Prince Royceovi a Romeo Santosovi. Zatímco reggaeton od poloviny roku 2000 nadále dominoval rádiím s latinskoamerickou hudbou. Od roku 2012 zůstává Selena nejprodávanější latinskoamerickou umělkyní s 60 000 000 prodanými kopiemi po celém světě. Na druhém místě je Jennifer Lopez s 55 000 000 prodanými kopiemi po celém světě.