Apollo Program insignia

Program Apollo (nebo projekt Apollo) byl projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Cílem bylo vyslat člověka na průzkum Měsíce a bezpečně ho dopravit domů na Zemi. Zahájil jej americký prezident John F. Kennedy v roce 1961. Řekl:

Nyní je čas udělat větší kroky - čas na nový velký americký podnik - čas, aby tento národ převzal jasně vedoucí úlohu v oblasti vesmírných úspěchů, které mohou být v mnoha ohledech klíčem k naší budoucnosti na Zemi.

...Jsem přesvědčen, že tento národ by se měl zavázat k dosažení cíle, kterým je přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi, a to
ještě před koncem tohoto desetiletí. Žádný vesmírný projekt v tomto období nebude pro lidstvo působivější a pro dlouhodobý průzkum vesmíru důležitější; a žádný z nich nebude tak obtížný a nákladný. Celý text

Jedním z důvodů zahájení programu byla skutečnost, že Sovětský svaz byl první zemí, která vyslala člověka do vesmíru. Protože to bylo v době studené války, mnozí v USA si mysleli, že Spojené státy musí být ve výzkumu vesmíru před SSSR napřed.

Vesmírná loď Apollo se skládala z velitelského a servisního modulu a lunárního modulu. Velitelský modul byl vesmírný modul. Lunární modul byl přistávací modul. Tyto kosmické lodě se na cestě k Měsíci spojily. Vesmírné lodě Mercury a Gemini byly velmi malé a stísněné, ale modul Apollo byl mnohem větší. Astronauti se v ní mohli pohybovat a nemuseli zůstávat na svých místech. Lunární modul byl velký i uvnitř. Jedinou částí kosmické lodi Apollo, která se vrátila na Zemi, byla kapsle, lunární modul by se na Měsíci zřítil.

Program Apollo skončil v roce 1975. Poté NASA začala pracovat na programu Space Shuttle, Mezinárodní vesmírné stanici a mnoha projektech bezpilotního průzkumu vesmíru.

O problémech mise Apollo 13 byl natočen film.

Konstrukce, nosič a technické údaje

Hlavními částmi výbavy Apolla byly:

  • Nosná raketa Saturn V – třístupňová raketa vyvinutá firmou NASA pro dopravu velitelského a lunárního modulu na translunární dráhu. Saturn V patří mezi nejsilnější rakety v historii: měla výšku ~110 m a dokázala vynést na nízkou oběžnou dráhu přes 100 tun.
  • Velitelský a servisní modul (CSM) – velitelský modul (Command Module, CM) obsahoval kabinu posádky a tepelně ochranný štít pro návrat; servisní modul (Service Module, SM) obsahoval motor pro korekce dráhy, palivo, elektrickou energii z palivových článků a zásoby.
  • Lunární modul (LM) – dvoustupňový přistávací modul (descent + ascent stage), vyvinutý firmou Grumman, určený k přistání dvou astronautů na Měsíci a k jejich návratu do oběžné dráhy Luna/CSM.

Během letu po dosažení oběžné dráhy Země proběhlo odpojení horního stupně a pak manévry jako translunární injekce (TLI), oddělení CSM a LM, dokování a následné korekce trajektorie, přílet do oběžné dráhy Měsíce a přistání LM na vybraném místě. Návrat zahrnoval oddělení servisního modulu a záchranné zanoření velitelského modulu do atmosféry Země (s mořským přistáním v oceánu).

Hlavní mise a milníky programu

Program zahrnoval testovací a velitelské lety i přistání. Mezi nejdůležitější patří:

  • Apollo 1 (dříve AS-204) – 27. ledna 1967 došlo během pozemní zkoušky k požáru v velitelském modulu; zahynuli astronauti Gus Grissom, Ed White a Roger B. Chaffee. Tragédie vedla k zásadní přestavbě systémů a zvýšení bezpečnosti.
  • Apollo 7 (1968) – první úspěšný let s posádkou v orbě kolem Země, ověřil velitelský modul a systémy podpory života.
  • Apollo 8 (prosinec 1968) – první let lidí do orbitu Měsíce a první oblet Měsíce; posádka Frank Borman, James Lovell, William Anders pořídila ikonické snímky Země a Měsíce.
  • Apollo 10 (květen 1969) – „generální zkouška“ přistání, kdy lunární modul přistál velmi nízko nad povrchem, ale neprovedl vlastní dotyk s povrchem.
  • Apollo 11 (20. července 1969) – první přistání člověka na Měsíci; Neil Armstrong a Buzz Aldrin vystoupili na povrch, Michael Collins zůstal na orbitě. Armstrongova slova „To je malý krok pro člověka…“ se stala světovým symbolem.
  • Apollo 12–17 (1969–1972) – série přistání a vědeckého průzkumu; Apollo 15–17 měly větší vědecký rozsah včetně lunárních vozítek (roverů). Eugene Cernan z mise Apollo 17 je dosud považován za posledního člověka, který stál na Měsíci (prosinec 1972).
  • Apollo 13 (duben 1970) – neúspěšné přistání kvůli výbuchu v servisním modulu; posádka Jim Lovell, Jack Swigert, Fred Haise se vrátila na Zemi díky improvizovaným opravám a kreativním řešením, mise byla popsaná ve známém filmu.
  • Apollo–Soyuz Test Project (červenec 1975) – poslední let s kosmickou lodí Apollo; historické setkání a společné dokování americké a sovětské lodi v době postupného zmírnění napětí. Tento let uzavřel éru Apolla jako aktivního programu.

Některé plánované lety původně schválené nebyly uskutečněny (např. Apollo 18–20 byly zrušeny kvůli šetření rozpočtu a změně priorit).

Vědecké výsledky a objevy

  • Apollo přinesl na Zemi asi 382 kg měsíčních vzorků (vratných hornin a půdy), které zásadně rozšířily znalosti o původu a geologii Měsíce.
  • Nasazení přístrojů ALSEP (Apollo Lunar Surface Experiments Package) – seismometry, magnetometry, experimenty měřící sluneční vítr a další – poskytlo dlouhodobá data o měsíčním prostředí a vnitřní stavbě Měsíce.
  • Objevy ukázaly, že Měsíc měl v minulosti vulkanickou aktivitu, diferencovaný vnitřek a že některé měsíční horniny (např. anortosit) jsou staré přes 4 miliardy let, což pomohlo datovat události raného Slunečního systému.

Bezpečnost, náklady a dopad

Program Apollo byl technologicky i finančně náročný. Celkové náklady se odhadují na přibližně $25–26 miliard v hodnotách 60. a 70. let (v přepočtu na dnešní hodnoty jde o řád stovek miliard dolarů, podle metodiky úprav inflace). Náklady a politické tlaky spolu s úbytkem veřejného zájmu vedly k postupnému zrušení dalších plánovaných let.

Program výrazně urychlil rozvoj technologií: pokrok v avionice, materiálech, počítačích, telekomunikacích a inženýrských postupech měl mnohá uplatnění mimo letectví a kosmonautiku.

Dědictví Apolla

Apollo ukázal, že komplexy lidské a technické organizace dokážou realizovat velké cíle v extrémních podmínkách. Důsledky programu jsou patrné v:

  • dalším vývoji pilotovaných letů (program Space Shuttle, později Mezinárodní vesmírná stanice),
  • vědeckém poznání Měsíce a raného Slunečního systému,
  • inspiraci pro generace vědců, inženýrů a veřejnosti a v politickém důkazu schopností spojit zdroje při dosažení ambiciózních cílů.

Dnešní návraty k Měsíci v rámci programu Artemis i další plánované mise staví na zkušenostech a datech získaných v době Apolla.

Program Apollo měl své triumfy i tragédie. Přesto zůstává jedním z nejvýznamnějších kapitolu moderních dějin vědy a techniky — nejen kvůli prvnímu přistání člověka na jiném nebeském tělese, ale i kvůli vědeckému poznání a technologickému pokroku, který přinesl.