Program Apollo

Apollo Program insignia

Program Apollo (nebo projekt Apollo) byl projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Cílem bylo vyslat člověka na průzkum Měsíce a bezpečně ho dopravit domů na Zemi. Zahájil jej americký prezident John F. Kennedy v roce 1961. Řekl:

Nyní je čas udělat větší kroky - čas na nový velký americký podnik - čas, aby tento národ převzal jasně vedoucí úlohu v oblasti vesmírných úspěchů, které mohou být v mnoha ohledech klíčem k naší budoucnosti na Zemi.

...Jsem přesvědčen, že tento národ by se měl zavázat k dosažení cíle, kterým je přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi, a to
ještě před koncem tohoto desetiletí. Žádný vesmírný projekt v tomto období nebude pro lidstvo působivější a pro dlouhodobý průzkum vesmíru důležitější; a žádný z nich nebude tak obtížný a nákladný. Celý text

Jedním z důvodů zahájení programu byla skutečnost, že Sovětský svaz byl první zemí, která vyslala člověka do vesmíru. Protože to bylo v době studené války, mnozí v USA si mysleli, že Spojené státy musí být ve výzkumu vesmíru před SSSR napřed.

Vesmírná loď Apollo se skládala z velitelského a servisního modulu a lunárního modulu. Velitelský modul byl vesmírný modul. Lunární modul byl přistávací modul. Tyto kosmické lodě se na cestě k Měsíci spojily. Vesmírné lodě Mercury a Gemini byly velmi malé a stísněné, ale modul Apollo byl mnohem větší. Astronauti se v ní mohli pohybovat a nemuseli zůstávat na svých místech. Lunární modul byl velký i uvnitř. Jedinou částí kosmické lodi Apollo, která se vrátila na Zemi, byla kapsle, lunární modul by se na Měsíci zřítil.

Program Apollo skončil v roce 1975. Poté NASA začala pracovat na programu Space Shuttle, Mezinárodní vesmírné stanici a mnoha projektech bezpilotního průzkumu vesmíru.

O problémech mise Apollo 13 byl natočen film.

Mise

V září 1967 přišel Owen Maynard z Manned Spacecraft Center v texaském Houstonu s návrhem série misí Apollo, které měly vést k přistání člověka na Měsíci. Existovalo sedm typů misí, z nichž každá testovala specifický soubor součástí a úkolů. Každý krok by musel být úspěšně dokončen, než by mohl začít další typ mise. Jednalo se o tyto mise:

A - Vývoj bezpilotního Saturnu V a velitelského/služebního modulu (CSM) (Apollo 4, Apollo 6)
B - Vývoj bezpilotního lunárního modulu (LM) (Apollo 5)
C - Vyhodnocení CSM s posádkou na nízké oběžné dráze Země (Apollo 7)
D - Vývoj CSM a LM na nízké oběžné dráze Země (původně plánováno pro Apollo 8; letělo jako Apollo 9)
E - provoz CSM a LM s posádkou, cvičná lunární mise na střední oběžnou dráhu Země s apogeem 4600 mil (7400 km), která však nikdy neproběhla.
F - Operace CSM a LM s posádkou na oběžné dráze Měsíce, "generální zkouška" na první přistání (Apollo 10).
G - První přistání na Měsíci s lidskou posádkou (Apollo 11)

První lunární modul s posádkou, LM-3, nebyl připraven na start Apolla 8 v prosinci 1968. Mise letěla jako lunární orbitální mise s využitím pouze CSM. Mise E byla zrušena.

Po prvním přistání by následovaly pokročilejší lunární mise:

H - přesná přistání s až dvoudenním pobytem na Měsíci, se dvěma lunárními mimovozidlovými aktivitami nebo "procházkami po Měsíci" (Apollo 12, Apollo 13 (plánované), Apollo 14).
I - dlouhodobé průzkumy CSM na oběžné dráze Měsíce pomocí vědeckého přístrojového modulu umístěného v prázdném prostoru servisního modulu. Ty byly přidány do misí J.
J - delší třídenní pobyty pomocí prodlouženého LM se třemi LEVA a lunárním roverem (Apollo 15, Apollo 16, Apollo 17). Apollo 18 až 20 by byly mise J. Apollo 15 byla původně mise H, ale byla změněna na J, protože program byl zkrácen.

Lety Apollo

Lety Apolla vynesly do vesmíru rakety Saturn I a V.

Odšroubované

AS-101 byla vypuštěna 28. května 1964. Let byl určen k testování velitelského modulu.
AS-102 byla vypuštěna 18. září 1964. Cílem letu bylo otestovat velitelský modul.
AS-103 byla vypuštěna 16. února 1965. Cílem letu bylo otestovat velitelský modul. Vynesl také družici Pegasus.
AS-104 byla vypuštěna 25. května 1965. Cílem letu bylo otestovat velitelský modul. Vynesl také družici Pegasus.
AS-105 byla vypuštěna 30. července 1965. Cílem letu bylo otestovat velitelský modul. Vynesl také družici Pegasus.
AS-201 byla vypuštěna 26. února 1966. Cílem letu bylo otestovat velitelský modul.
AS-202 byla vypuštěna 25. srpna 1966. Cílem letu bylo otestovat velitelský modul.
Apollo 4 odstartovalo 9. listopadu 1967. Cílem letu bylo otestovat velitelský modul.
Apollo 5 odstartovalo 22. ledna 1968. Cílem letu bylo otestovat lunární modul.
Apollo 6 odstartovalo 4. dubna 1968. Jednalo se o poslední let, při kterém byly prověřeny všechny systémy.

Posádka

Apollo 1 se 27. ledna 1967 během předletové přípravy vznítilo a tři astronauti Edward White, Gus Grissom a Roger Chaffee zahynuli.
Apollo 7 odstartovalo 11. října 1968. Jednalo se o první let s posádkou ve složení Wally Schirra, Donn Eisele a Walter Cunningham. Při letu, který několik dní obíhal kolem Země, byl testován velitelský modul.
Apollo 8 odstartovalo 21. prosince 1968. Posádka ve složení Frank Borman, Jim Lovell a William Anders se jako první astronauti dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
Apollo 9 odstartovalo 9. března 1969. Posádka ve složení James McDivitt, David Scott a Russell Schweickart testovala lunární modul na oběžné dráze kolem Země a nacvičovala dokování s velitelským modulem.
Apollo 10 odstartovalo 18. května 1969. Jednalo se o první kompletní raketu Apollo nesoucí veškeré vybavení. Posádka ve složení Thomas Stafford, John Young a Eugene Cernan studovala na oběžné dráze kolem Měsíce možná místa přistání.
Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969. Byla to první kosmická loď, která 20. července 1969 přistála na Měsíci s astronauty Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem. Michael Collins řídil velitelský modul, který zůstal na oběžné dráze kolem Měsíce.
Apollo12 odstartovalo 14. listopadu 1969. Posádka Pete Conrad a Alan Bean byla druhým týmem, který 19. listopadu 1969 přistál na Měsíci. Sbírali měsíční horniny a zkoumali sondu Surveyor 3, která přistála na Měsíci v roce 1967. Richard Gordon zůstal ve velitelském modulu.
Apollo 13 odstartovalo 11. dubna 1970. Výbuch v jedné z kyslíkových nádrží málem způsobil smrt tří astronautů, Jima Lovella, Jacka Swigerta a Freda Haise. Po nouzové opravě se jim podařilo bezpečně vrátit na Zemi.
Apollo 14 odstartovalo 31. ledna 1971. 5. února 1971 se astronauti Alan Shepard a Edgar Mitchell stali třetí skupinou, která přistála na Měsíci. Sbírali horniny a prováděli experimenty, zatímco Stuart Roosa zůstal na oběžné dráze ve velitelském modulu.
Apollo 15 odstartovalo 26. července 1971. Pokračovalo ve sběru dat a experimentech z předchozích přistání. David Scott a James Irwin přistáli na Měsíci 30. července 1971, zatímco Alfred Worden zůstal na oběžné dráze.
Apollo 16 odstartovalo 16. dubna 1972. John Young a Charles Duke přistáli na Měsíci 21. dubna 1972, zatímco Ken Mattingly zůstal na oběžné dráze.
Apollo 17 odstartovalo 7. prosince 1972. Jednalo se o poslední návštěvu Měsíce, přistání se uskutečnilo 11. prosince 1972 a jako první se na Měsíc vydal vědec Harrison Schmitt s astronautem Eugenem Cernanem. Ronald Evans zůstal na oběžné dráze.
Skylab 2 byl vypuštěn 25. května 1973. První posádku vesmírné stanice Skylab tvořili Pete Conrad, Paul Weitz a Joseph Kerwin.
Skylab 3 byl vypuštěn 28. července 1973. Posádku vesmírné stanice Skylab tvořili Alan Bean, Jack Lousma a Owen Garriott.
Skylab 4 byl vypuštěn 16. listopadu 1973. Gerald Carr, William Pogue a Edward Gibson byli poslední posádkou vesmírné stanice Skylab.
Raketa Apollo-Sojuz odstartovala 15. července 1975. Byla to poslední mise programu Apollo.

Buzz Aldrin (na snímku) vstoupil na Měsíc s Neilem Armstrongem v rámci mise Apollo 11 20.-21. července 1969.

Související stránky

Otázky a odpovědi

Otázka: Co byl program Apollo?

Odpověď: Program Apollo (neboli projekt Apollo) byl projektem Národního úřadu pro letectví a vesmír Spojených států amerických (NASA). Jeho cílem bylo vyslat člověka na průzkum Měsíce a bezpečně ho dopravit domů na Zemi.

Otázka: Kdo zahájil program Apollo?

Odpověď: Program Apollo zahájil americký prezident John F. Kennedy v roce 1961.

Otázka: Proč USA zahájily program Apollo?

Odpověď: Jedním z důvodů, proč USA zahájily program Apollo, byla skutečnost, že Sovětský svaz byl první zemí, která vyslala člověka do vesmíru, a tak si mnozí v USA mysleli, že je musí ve výzkumu vesmíru během studené války předběhnout.

Otázka: Jaké byly některé součásti kosmické lodi Apollo?

Odpověď: Kosmická loď Apollo se skládala z velitelského a servisního modulu a lunárního modulu. Velitelský modul byl vesmírný modul a lunární modul byl přistávací modul, který se na cestě k Měsíci připojil.

Otázka: Jak velké byly kosmické lodě Mercury a Gemini ve srovnání s modulem Apollo?

Odpověď: Vesmírné lodě Mercury a Gemini byly velmi malé a stísněné, ale kapsle Apollo byla mnohem větší a umožňovala astronautům pohybovat se, místo aby museli zůstat na svých místech.

Otázka: Co se stalo po roce 1975, kdy NASA ukončila práci na projektu Apollo?

Odpověď: Po roce 1975, kdy NASA ukončila práci na projektu Apollos, začala pracovat na dalších projektech, jako je program raketoplánů, Mezinárodní vesmírná stanice a mnoho projektů bezpilotního průzkumu vesmíru.

Otázka: Byl o jedné misi z tohoto projektu natočen nějaký film?

Odpověď: Ano, o problémech, které se staly během jedné mise z tohoto projektu, byl natočen film s názvem "Apollo 13".