Hypertermie je vysoká tělesná teplota. Dochází k ní, když člověk není schopen kontrolovat svou tělesnou teplotu. Může k tomu dojít z mnoha důvodů, jako je velmi horké počasí, horečka a některé léky nebo nelegální drogy.

Lékaři definují hypertermii jako tělesnou teplotu vyšší než 101 stupňů Fahrenheita. (Průměrná teplota lidského těla je přibližně 98,6 stupňů Fahrenheita.) Když člověk dostane hypertermii, může dojít k úrazům způsobeným teplem, kdy vysoká tělesná teplota poškozuje tělo.

Existují tři formy úrazů z horka způsobených hypertermií: křeče z horka (nejméně závažné), vyčerpání z horka a úpal (nejzávažnější).

Příznaky podle závažnosti

  • Křeče z horka: bolestivé svalové křeče, nejčastěji v lýtkách nebo břiše; obvykle bez poruch vědomí; člověk je často stále schopný pít a komunikovat.
  • Vyčerpání z horka: slabost, závratě, pocení, chladná a vlhká pokožka, bledost, nevolnost nebo zvracení, rychlý tep, bolesti hlavy, mdloba nebo omdlení; tělesná teplota může být zvýšená, ale obvykle pod úrovní úpalu.
  • Úpal (heatstroke): život ohrožující stav s vysokou tělesnou teplotou (často ≥ 40 °C / 104 °F), suchá nebo naopak velmi intenzivně pocenící kůže, zmatenost, ztráta vědomí, křeče, velmi rychlý nebo slabý puls, zrychlené dýchání; hrozí selhání orgánů.

Příčiny a rizikové faktory

Hypertermie nastává, když tělo nedokáže odvést přebytečné teplo nebo když se vnitřní termoregulace poruší. Hlavní příčiny jsou:

  • vysoké okolní teploty a vlhkost (např. vlny veder),
  • fyzická námaha ve vysokých teplotách (pracovníci venku, sportovci),
  • nedostatečný příjem tekutin a dehydratace,
  • nesprávné oblečení nebo příliš velká izolace těla,
  • některé léky a nelegální drogy, které ovlivňují termoregulaci (např. anticholinergika, některá psychofarmaka, sympatomimetika),
  • u chorob spojených s poruchou termoregulace (např. neurologická onemocnění),
  • specifické stavy jako je maligní hypertermie po anestezii nebo neuroleptický maligní syndrom.

Mezi nejvíce ohrožené patří starší osoby, malé děti, lidé s chronickými onemocněními (srdce, plic, ledviny), obézní, alkoholici, a ti, kteří užívají léky ovlivňující pocení nebo krevní oběh.

První pomoc při podezření na hypertermii

Rychlé a správné kroky mohou zachránit život. Postupujte podle níže uvedených doporučení podle závažnosti stavu:

Při křečích z horka:

  • Uložte postiženého do stínu nebo chladného prostředí.
  • Nechte ho odpočinout a protáhnout postižené svaly.
  • Nechte pít chladné nesycené nápoje (pokud je při vědomí) a doplňovat elektrolyty (např. iontový nápoj).

Při vyčerpání z horka:

  • Přemístěte postiženého do stínu nebo chladné místnosti.
  • Uvolněte těsné oblečení, položte ho a zvedněte nohy.
  • Ochlaďte chladnými obklady nebo větráním, nechte pít pomalu chladné tekutiny.
  • Pokud se stav nezlepšuje do 30 minut nebo se zhoršuje, vyhledejte lékařskou pomoc.

Při podezření na úpal (heatstroke):

  • Volat neprodleně záchrannou službu (112 nebo lokální číslo tísňového volání).
  • Neodkládejte ochlazování — začněte okamžitě. Ideální je ochlazování ledovou koupelí (např. u sportovního úpalu), pokud je to možné bezpečně provést; jinak aplikujte studenou vodu a větrejte, používejte ledové obklady v oblasti podpaží, třísel, krku a na hlavě.
  • Pokud je postižený při vědomí, podávejte malé doušky studené vody; u osob v bezvědomí nedávejte nic do úst.
  • Monitorujte dýchání a vědomí; v případě zástavy dýchaní nebo oběhu zahajte resuscitaci (KPR).

Lékařská péče a léčba

V nemocnici mohou provést měření tělesné teploty jádra (rektálně), krevní testy, monitorování vitálních funkcí a podpůrné ošetření oběhu a funkcí orgánů. U těžkých forem (úpal) je často nutné intenzivní lůžkové ošetření, chlazení, infuze tekutin, korekce elektrolytů a léčba komplikací jako jsou křeče nebo selhání ledvin.

Prevence

  • Vyhýbat se nadměrné námaze v době veder; plánovat práce a sporty do chladnějších částí dne.
  • Pít dostatek tekutin (voda, iontové roztoky) i před pocitem žízně, vyhýbat se alkoholickým a silně kofeinovým nápojům během vysokých teplot.
  • Nosíte volné, světlé a prodyšné oblečení, používat pokrývku hlavy a sluneční brýle.
  • Aklimatizace: postupné zvýšení fyzické zátěže při vysokých teplotách v průběhu dní až týdnů.
  • Kontrolovat a pomáhat starším lidem, dětem a osobám se zdravotními potížemi během vln veder.

Rozdíl mezi horečkou a hypertermií

Horečka je řízené zvýšení tělesné teploty kvůli nastavení vyšší teplotní referenční hodnoty v hypotalamu, obvykle při infekci; tělo aktivně zvyšuje teplotu (zimnice, třesavka) a antipyretika (např. paracetamol) mohou pomoci. Hypertermie je naopak přehřátí, kdy tělo nedokáže odvést teplo; není primárně řízená centrálně a antipyretika obvykle nepomáhají. U některých stavů (např. maligní hypertermie) je potřebná specifická léčba.

Kdy vyhledat lékaře

  • Pokud tělesná teplota stoupne nad 40 °C (104 °F) nebo pokud je osoba zmatená, má záchvaty, je v bezvědomí či má potíže s dýcháním.
  • Pokud únavové příznaky z horka neustupují po ochlazení a doplnění tekutin.
  • U malé děti, starších lidí nebo osob s chronickými nemocemi při jakýchkoli závažnějších příznacích.

Rychlá reakce, správné ochlazení a doplnění tekutin jsou klíčové k prevenci závažných následků hypertermie. Při vážných příznacích neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.