Amonit

Evoluce

Amoniti se poprvé objevili na počátku devonu. Vyvinuli se z malého, rovného bactridiana, který byl raným nautiloidem. Rychle se vyvinuly do různých tvarů a velikostí, včetně některých ve tvaru vlásenek. Během svého vývoje čelili amoniti nejméně čtyřem katastrofickým událostem, které nakonec vedly k jejich vyhynutí. K první události došlo ve svrchním devonu a k druhé na konci permu (před 250 miliony let), kdy vymírání P/Tr přežily pouze dvě linie. Druhy, které přežily, se šířily a prosperovaly po celou dobu triasového perodu. Na konci tohoto období (před 206 miliony let) čelili opět téměř vymírání, kdy přežil pouze jeden rod. Tato událost znamenala konec triasu a začátek jury, během níž počet druhů amonitů opět vzrostl. K poslední katastrofě došlo na konci křídy, kdy byly všechny druhy vyhubeny a amoniti vyhynuli.

Mladí amoniti žili v planktonu u mořské hladiny. Během růstu se živili převážně malými mláďaty. Díky tomu byli obzvláště zranitelní při jakékoli události, která narušila planktonovou zónu.

Život

Amoniti začínali svůj život jako drobní planktonní tvorové o průměru menším než 1 mm. Ve svém dětství byli zranitelní vůči útokům jiných predátorů, včetně mosasaurů a ryb. Jejich krunýř však poskytoval měkkým částem určitou ochranu. O existenci pohlavního dimorfismu s většími samicemi a menšími samci se hodně diskutovalo.^p244 Tato otázka je stále otevřená, ale přinejmenším u některých druhů se nacházejí naleziště se dvěma velikostmi a bez mezičlánků.

Jak skořápka rostla, zadní prostory byly uzavřeny polopropustnou membránou. Středem každé přepážky procházela jediná trubice, tzv. sifon, která komory spojovala. Živočich tak mohl podle potřeby přidávat nebo odebírat plyn pro zajištění vztlaku. Na vnitřní straně schránky jsou komory označeny důmyslnými švy. Ty jsou dobře patrné na těch fosiliích, které mají vnitřní formy, jako většina z nich.^p241 Amoniti byli aktivní predátoři a sami byli často požíráni rybami a mořskými plazy. Zkameněliny se téměř vždy nacházejí s odlomeným vnějším oddílem, pravděpodobně právě v důsledku takového útoku.

Amoniti plavali pomocí tryskového pohonu, stejně jako většina ostatních hlavonožců. Voda se dostávala do plášťové dutiny, procházela žábrami a byla vystřikována ven. Nautilus má také únikový mechanismus, kdy stlačením větve (žaberní komory) živočich uskočí z cesty predátorovi.^p232 Dalo by se předpokládat, že podobný mechanismus měli i amoniti.