Amoniti byli skupinou vyhynulých mořských živočichů patřících mezi hlavonožce. Nejčastěji se známe podle spirálovitých, žebrovaných schránek, které se dochovaly jako vápnité fosilie. Celé schránky i fragmenty se objevují v mocnostech mořských uloženin po celém světě.

Stavba schránky a morfologie

Schránka byla rozdělena na soustavu komůrek oddělených přepážkami (septy). Živočich obýval nejvnitřnější komůrku a ostatní využíval pro regulaci vztlaku pomocí plynů a tekutin. Vnější ornamentace — žebra, lišty či výběžky — se u jednotlivých skupin liší a slouží k určování druhů.

Švy a taxonomie

Na styku přepážek a pláště jsou patrné složité čáry švů (suture lines). U amonitů se tyto švy vyvíjely do velmi členitých vzorů a jejich tvar je jedním z hlavních znaků při systematickém rozlišování. Variabilita sutur pomáhá sledovat evoluční trendy v rámci Ammonoidea.

Fosilní záznam a stratigrafie

Fosilie amonitů se používají jako indexové zkameněliny při datování a korelaci mořských sedimentů díky rychlé evoluci a širokému geografickému rozšíření. Jejich záznam sahá přinejmenším od starších prvohor až do konce křídy (přibližně před 400–66 miliony let).

Ekologie a způsob života

Amoniti byli pravděpodobně převážně pelagičtí až bentopelagičtí — plavali nebo se vznášeli ve vodním sloupci a lovili drobnou kořist. Jejich schránka umožňovala pasivní kontrolu hloubky; měkké části těla včetně chapadel se dochovávají jen zřídka.

Systematika a hlavní skupiny

V rámci podtřídy Ammonoidea se tradičně rozlišuje několik řádů, které se liší tvarem schránky, ornamentací a suturami. V historickém vývoji se objevilo devět hlavních řádů: pět spojených především s prvohorami a čtyři s druhohorami. Přehled prvohorních řádů a druhohorních řádů pomáhá paleontologům při stratigrafickém členění hornin.

Příbuznost s dnešními hlavonožci

Amoniti jsou blízce příbuzní dnešním hlavonožcům. Mezi jejich žijící příbuzné patří chobotnice, krakatice, sépie a také nautilus, který si zachoval zevní schránku. Tyto skupiny nabízejí srovnání životních strategií a anatomie.

Vymření a vědecký význam

Amoniti vymřeli ve stejné globální události jako mnohé jiné skupiny na rozhraní křídy a paleogénu (K–Pg). Jejich rychlá změna forem a konečné vymizení mají klíčový význam pro porozumění biologickým a environmentálním změnám na přelomu éry.

Sbírání a ochrana fosilií

Amonitové fosilie jsou oblíbené mezi sběrateli i vědci. Při sběru je důležité respektovat místní zákony a chráněná naleziště; vědecké sbírky uchovávají materiál pro studie evoluce, biostratigrafie a paleoekologie.