Emotikon je grafický zápis emocí vytvořený pomocí běžných znaků klávesnice, typicky interpunkčních a alfanumerických symbolů. Jeho hlavní funkcí je dodat psanému textu emocionální tón nebo odlehčit význam věty a zabránit nedorozumění. Název vznikl spojením slov „emotion" a „icon" a v praxi označuje jak jednoduché sady znaků jako :-) nebo :(, tak i složitější variace. Některé z nejběžnějších znaků a kombinací najdete v tomto textu; termín se vztahuje k charakteru zápisu více než k jednotlivým příkladům.

Typy a charakteristika

Emotikony lze rozlišit podle orientace, štěpení a kulturního zabarvení:

  • ASCII nebo „boční" emotikony: zapisují se na boku hlavy, například :-), ;-) nebo :-D. Tyto formy se čtou při naklonění hlavy.
  • Kaomoji (japonský styl): vertikální a často detailnější kombinace, například (^_^) nebo (¬_¬). Jejich název je romanizovaná podoba japonského výrazu pro „obličej“.
  • Graficky nahrazované ikony: v mnoha chatovacích programech nebo na fórech jsou textové emotikony automaticky zaměněny za malé obrázky — tyto malované symboly se někdy také nazývají emotikony, což může vést k záměně s Unicode emoji.

Krátký přehled historie

Myšlenka použití symbolů pro znázornění nálady existuje delší dobu; v literatuře a humorném psaní se objevovaly různé návrhy už v 19. století. Za raný příklad lze považovat i záznamy z počátku 20. století, kdy byly na psacích strojích používány útržkové znaky pro naznačení úsměvu. Digitální rozšíření emotikonů se výrazně zrychlilo s nástupem elektronické komunikace; v roce 1982 se v rámci akademických diskusních fór prosadila konvence jednoduchých znakových kombinací jako prostředek k rozlišení žertovného a vážného sdělení.

Použití a příklady

Emotikony se používají v neformální i částečně formální elektronické komunikaci k upřesnění záměru, ke zjemnění kritiky nebo ke zvýraznění emoce. Příklady běžných emotikonů:

  • :-) úsměv, přátelský tón
  • :-( smutek nebo zklamání
  • ;-) mrknutí, narážka
  • :-D smích
  • :P škádlení, vyplazený jazyk
  • (^_^) japonský styl, radost nebo spokojenost

V praxi se emotikonem může komunikátor pokusit nahradit neverbální signály, které v ústní konverzaci zprostředkují tón hlasu, mimiku nebo gesto.

Technika, standardy a odlišnosti od emoji

Emotikony vznikají jako sekvence znaků, jejich zobrazení závisí na použitém fontu a prostředí. Unicode přinesl možnost reprezentovat emoce také jako samostatné znaky — tzv. emoji — které jsou obvykle vykreslovány jako barevné ikony. Rozdíl je tedy v tom, že emotikon je kombinace znaků, zatímco emoji je jednotný znak Unicode. Mnohé chatovací aplikace přitom automaticky zaměňují některé emotikony za obrázky, čímž se hranice mezi těmito pojmy stírá. V jazycích používajících dvoubajtové kódování a v prostředích s rozšířenou podporou znakových sad se objevily velmi složité formy kaomoji, které využívají větší množství znaků pro detailní výrazy.

Rozšíření, kulturní aspekty a zajímavosti

Emotikony sehrály významnou roli v utváření internetové komunikace a pomohly vytvořit bohatou sadu neverbálních konvencí online. Různé kultury přirozeně preferují odlišné styly: západní uživatelé častěji používají boční kombinace, zatímco východoasijští komunikují vertikálními kaomoji. V mnoha komunitách se vyvinuly lokální varianty a nové znaky, které nesou specifické významy. Technologický vývoj (např. rozšíření Unicode a zpracování textu v klientech) ovlivnil, jak jsou emotikony čitelné a jak na ně reagují automatizované systémy, včetně vyhledávání a moderace obsahu.

Emotikony tedy zůstávají jednoduchým, ale účinným nástrojem pro doplnění textu o emocionální kontext a nadále se přizpůsobují novým formám komunikace, platformám a kulturním zvyklostem. Pro podrobnosti a další příklady viz znakové kombinace, historické přehledy o slovech a původu, diskuse o komunikátorech a automatických náhradách, použití v online hrách nebo vývoj na internetu a v elektronické poště emailu.