Anime (アニメ) je japonský výraz pro "animovaný" nebo "kreslený" film. V Japonsku se slovo anime používá pro všechny animované filmy a pořady bez ohledu na jejich původ. Mimo Japonsko se výrazem anime obvykle označuje specificky japonská animace a takto je pojímán i tento článek.

Co je anime a jak vzniká

Ani všechna anime nejsou vytvořena stejnou technikou. Některá jsou kreslená ručně, jiná se produkují částečně nebo zcela pomocí počítačové animace a CGI. Velká část televizních seriálů používá kombinaci tradiční a digitální techniky: klíčové snímky kreslí hlavní animátoři, zatímco mezičlánky (in-between frames) doplňují pomocní animátoři a digitální postprodukce přidává efekty, barvy a korekce. Produkce anime často zahrnuje spolupráci studií, režisérů, scenáristů, animátorů, hlasových herců (seiyuu) a skladatelů.

Anime pokrývá široké spektrum témat a žánrů — můžete najít příběhy o sportu, magii, romantice, sci‑fi, hororu, historii nebo každodenním životě. Anime se promítá v televizi, vychází na DVD, VHS (historicky) a dnes především na streamovacích platformách; objevuje se také ve videohrách. Některá díla jsou krátké filmy, jiná rozsáhlé seriály; mnoho anime vzniká jako filmy s vysokým rozpočtem a uměleckým zpracováním, které konkurují hranému filmu.

Vztah mezi anime a mangou

Anime často vychází z japonských komiksů, které se nazývají manga, nebo z grafických románů, ale zdrojem mohou být také light novely, videohry a původní scénáře. Produkce anime často přebírá kresby a příběhy z mangy a přetváří je do animované podoby, což může znamenat rozšíření děje, změny v tempu nebo přidání nových scén. Někdy se naopak úspěšné anime adaptuje do hraných (nikoli animovaných) filmů a televizních seriálů.

Krátký přehled historie

Historie anime začíná kolem roku 1900, kdy japonští filmaři experimetovali s animací ve stejné době jako tvůrci v Spojených státech, Rusku, Německu a Francii. V raných dobách měla japonská kinematografie omezené prostředky i lokální herce; animace nabízela cestu, jak vyprávět příběhy odehrávající se v jiných prostředích a s neobvyklými postavami. Díky animaci mohli filmaři nechat animátora nakreslit světy a postavy, které by v hraném filmu bylo těžké nebo nákladné zrealizovat.

V 60. a 70. letech se jako klíčová postava prosadil Osamu Tezuka, často nazývaný „bůh mangy“ nebo „legenda“. Tezuka a jeho současníci utvářeli vypravěčské a vizuální konvence, které se staly základem moderního anime — včetně charakteristického stylu velkých očí a silného důrazu na emoce postav. Na přelomu 70. a 80. let vznikl žánr obřích robotů (mimo Japonsko známý jako "mecha") a série jako Gundam nebo Macross se staly klasikou a položily základy pro komerční modely s merchandisingem a modelem hračkami.

V 80. letech se produkce i sledovanost anime v Japonsku výrazně zvýšila; manga zůstává v Japonsku tradičně velmi populární (Manga je v Japonsku mnohem populárnější než anime), ale anime se stalo exportním fenoménem, který postupně ovlivnil diváky po celém světě. Od 90. let a zejména v 2000s se díky televiznímu vysílání, DVD a poté digitálnímu šíření anime rychle rozšířilo i mimo Japonsko.

Žánry a cílové skupiny

Anime se dělí nejen podle žánru, ale i podle cílové demografické skupiny. Příklady základních kategorií podle věku a pohlaví jsou:

  • Kodomo – pro děti;
  • Shōnen – zaměřené na mladé chlapce (akce, dobrodružství);
  • Shōjo – zaměřené na mladé dívky (romantika, vztahy);
  • Seinen – pro dospělé muže (komplexnější témata, násilí, psychologie) — viz seinen a shōnen v originálním textu;
  • Josei – pro dospělé ženy.

Kromě těchto demografických kategorií existuje mnoho žánrů (sci‑fi, fantasy, slice of life, sportovní anime, horor, mecha atd.), často se mísí a vytvářejí hybridní formy. Některé série jsou silně zaměřené na fanouškovskou komunitu, jiné usilují o široké publikum.

Produkční a stylistické rysy

Anime má několik rozpoznatelných stylistických znaků: důraz na výrazné emoce, ikonické výrazy tváře, dynamické akční scény a často složitou vizuální symboliku. Technicky je anime známé i pro tzv. "limited animation" — ekonomičtější použití snímků, které umožňuje rychlejší a levnější produkci seriálů, aniž by byly ochuzeny o vizuální styl. Na druhé straně filmy od studií jako Studio Ghibli přinášejí velmi detailní animaci a vysokou úroveň řemesla (Hayao Miyazaki a spol.).

Distribuce, překládání a fanouškovská kultura

Velmi populární příběhy z anime a mangy jsou často překládány do jiných jazyků. Překlady a dabing umožňují porozumění i těm, kteří nerozumějí japonštině. Pokud oficiální překlad od zahraniční společnosti chybí nebo se zpožďuje, vznikají neoficiální překlady (scanlation u mangy, fansub u anime), které umožní šíření děl mezi fanoušky, ale často porušují autorská práva a provozovatelé některých společností to považují za ilegální nebo za „krádež“.

Fanouškovská kultura zahrnuje cosplay (oblékání se za postavy), fanziny, amatérské komiksy (doujinshi), internetová fóra, konvence a soutěže. Japonsko má rovněž silnou kulturu hlasových herců (seiyuu), kteří často vydávají hudbu a vystupují na živých akcích. Anisong (hudba z anime) má vlastní průmysl a koncertní scény.

Kulturní a ekonomický vliv

Anime ovlivnilo světovou populární kulturu: inspirovalo západní animaci, videoherní design, módu i filmové tvůrce. Obchodní model anime často zahrnuje prodej DVD/Blu‑ray, streamování, licencování, výrobky (figures, modely, oblečení) a cross‑media projekty (manga, lightnovely, hry). Díky tomu je anime významným exportním artiklem Japonska a má velký ekonomický dopad.

Současnost a trendy

V posledních letech výrazně roste podíl legálního streamování a simulcastů (současné vysílání epizod v několika zemích), což snižuje pirátství a zrychluje mezinárodní dostupnost. Rostou také mezinárodní koprodukce, experimentální tvůrčí postupy (např. integrace 3D CGI) a žánrová diverzita. Současné debaty v komunitě se často točí kolem pracovních podmínek animátorů, autorských práv, lokalizace a kulturního překladu témat citlivých v jiných kulturách.

Anime je živé, rozmanité médium, které sahá od pohádkových seriálů pro děti až po náročné filmy pro dospělé. Díky rozmanitosti žánrů, estetických přístupů a technologickému vývoji zůstává anime významnou součástí globálního mediálního prostoru.