Triová sonáta
Triová sonáta je typ hudby pro čtyři nástroje, který byl velmi oblíbený v 17. století a na počátku 18. století, v období známém jako baroko.
Triová sonáta je napsána pro tři hlasy (tři části), jinými slovy ji mohou hrát tři různé nástroje. Dva horní hlasy mají stejná hudební témata. Často se vzájemně napodobují. Mají stejnou důležitost. Třetí, nejnižší part, hraje basso continuo, tedy doprovod. Toto continuo obvykle hrají dva nástroje: obvykle violoncello nebo basová viola a klávesový nástroj, například cembalo. To jsou ovšem čtyři hráči. Noty levé ruky hráče na cembalo jsou však stejné jako noty violoncella. To je "třetí" část tria.
Mezi nejlepší triové sonáty patří sonáty Arcangela Corelliho. Jeho sbírka triových sonát s čísly opus 1 a 3 jsou sonáty da chiesa: čtyřvěté (pomalé-rychlé-pomalé-rychlé) zakončené fugou. Jeho sonáty op. 2 a 4 jsou typu sonata da camera: každá věta je jakýmsi tancem. Corelliho triové sonáty jsou pro dvoje housle a continuo.
Johann Sebastian Bach napsal v Hudební oběti triovou sonátu pro housle, flétnu a continuo.
Bach napsal také šest triových sonát pro varhany. Ty jsou hrány jedním hráčem. Obě varhaníkovy ruce hrají každá na jiný manuál (klaviaturu), takže znějí jako dva různé nástroje. Varhaníkovy nohy hrají třetí part na pedálech. Každý part je striktně jednohlasý (žádné akordy, nikdy ne více než tři tóny najednou), takže tyto skladby mohou hrát i jiné nástroje (např. dvoje housle a violoncello s cembalem).
Bach psal také sonáty pro jeden melodický nástroj a cembalo. Tyto skladby jsou ve skutečnosti triové sonáty, i když je Bach nenazývá triovými sonátami. Melodický nástroj (obvykle housle nebo flétna) hraje horní část, cembalista hraje druhou část pravou rukou a třetí část je nejnižší část jeho not levou rukou.
Mezi další skladatele, kteří napsali triové sonáty, patří Tomaso Albinoni, Henry Purcell, Dieterich Buxtehude, Georg Friedrich Händel, Georg Philipp Telemann, Johann Pachelbel a Antonio Vivaldi.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to triová sonáta?
Odpověď: Triová sonáta je druh hudby pro čtyři nástroje, který byl velmi populární v 17. a 18. století, známém také jako období baroka. Je napsána pro tři hlasy (tři party) a mohou ji hrát tři různé nástroje.
Otázka: Kolik hráčů se obvykle podílí na hraní triové sonáty?
Odpověď: Na hraní triové sonáty se obvykle podílejí čtyři hráči - dva horní hlasy, které mají stejná hudební témata a často se vzájemně napodobují, a doprovod, který obvykle hrají dva nástroje, například violoncello nebo basová viola a klávesový nástroj, například cembalo. Tóny levé ruky cembalisty tvoří třetí část tria.
Otázka: Kdo napsal některé z nejlepších triových sonát?
Odpověď: Jedny z nejlepších triových sonát napsal Arcangelo Corelli. Jeho sbírka s čísly opus 1 a 3 se nazývala "sonata da chiesa" se čtyřmi částmi zakončenými fugou, zatímco jeho opusy 2 a 4 byly typu "sonata da camera", kde každá část byla jakýmsi tancem.
Otázka: Kteří další skladatelé psali triové sonáty?
Odpověď: Mezi další skladatele, kteří psali triové sonáty, patří Tomaso Albinoni, Henry Purcell, Dieterich Buxtehude, George Frideric Händel, Georg Philipp Telemann, Johann Pachelbel a Antonio Vivaldi.
Otázka: Napsal Bach nějaké skladby, které by se daly považovat za triové sonáty?
Odpověď: Ano - Johann Sebastian Bach napsal skladbu s názvem Hudební oběť pro housle, flétnu a continuo, kterou lze považovat za triovou sonátu. Napsal také šest varhanních trií, která hrál jeden hráč rukama na různých manuálech (klávesách), aby zněla jako dva různé nástroje, zatímco nohy hrály na pedálech pro třetí část; tato díla lze hrát i na jiné nástroje, například dvoje housle a violoncello s cembalem. Kromě toho zkomponoval několik skladeb pro jeden melodický nástroj (obvykle housle nebo flétnu) a cembalo, které jsou vlastně triem, ale nejsou tak výslovně označeny.
