Náboženství v Číně: přehled buddhismu, taoismu, islámu a lidové víry
Přehled náboženství v Číně: buddhismus, taoismus, islám, konfucianismus a lidová víra — historie, praxe a současné výzvy náboženských komunit.
Mezi hlavní čínská náboženství patří buddhismus, čínský folklór, taoismus a konfucianismus. V praxi se však často projevuje synkretismus – mnozí Číňané kombinují rituály a představy z několika tradic současně. Oficiálně je Čína sekulární stát, přesto náboženství hrají významnou roli v kultuře, svátcích a každodenních praktikách.
Galerie obrázků
10 Obrázky
Buddhismus
Buddhismus přišel do Číny z Indie během prvních staletí našeho letopočtu a později se zde rozvinuly specifické čínské proudy mahájánového buddhismu. Vedle běžného čínského (Mahayána) se v západních a jihovýchodních provinciích nacházejí i tibetské a théravádské formy. Buddhismus ovlivnil umění, architekturu a filozofii Číny. Po období útlaku během 20. století (např. Kulturní revoluce) došlo od 80. let k částečnému oživení klášterů a veřejných obřadů, i když náboženský život podléhá státním regulacím.
Taoismus a konfucianismus
Taoismus je původním čínským nábožensko-filozofickým proudem, který rozvíjí učení o tao (cestě), harmonii s přírodou a duchovních praktikách jako jsou alchymie, meditace a rituály v chrámech. Konfucianismus. je spíše eticko-společenským systémem než náboženstvím v západním smyslu; zdůrazňuje rodinné a společenské závazky, rituály uctívání předků a morální výchovu. Obě tradice výrazně ovlivnily čínské hodnoty, společenské instituce a vzdělávací tradice.
Islám a muslimské komunity
Islám se do Číny dostal už za vlády dynastie Tchang prostřednictvím Hedvábné stezky a obchodních kontaktů. Odhady současného počtu muslimů v Číně se liší, obvykle se uvádí řádově desítky milionů (často kolem 20–30 milionů). Mezi největší muslimské skupiny patří Lidé kmene Chuejů a Ujgurů; obecně jsou tito muslimové rozšířeni i mezi dalšími menšinami jako Kazachové, Kyrgyzové, Salar či Dongxiang. V posledních letech se v některých oblastech, zejména v Sin-ťiangu, objevily přísné státní bezpečnostní a asimilační politiky, které podle mezinárodních lidskoprávních organizací vedly k omezení náboženských svobod a dalším porušením práv; situace je politicky citlivá a předmětem mezinárodních jednání.
Lidová (folk) náboženství
Čínský folklór zahrnuje uctívání předků, místní božstva, duchy hor a řek, šamanistické prvky a širší spektrum lidových rituálů a festivalů (např. Čínský nový rok, Svátek loďek draků). Tyto praktiky jsou silně propojené s každodenním životem, komunitními obřady a místními chrámy. Pro mnoho lidí jsou lidové zvyky důležitější než přísné vyznání jedné institucionální víry.
Abrahámovská náboženství a další menšiny
V Číně se také praktikují abrahámovská náboženství, především křesťanství (protestantství i katolicismus), které prošlo výrazným růstem v posledních desetiletích, i když čelí regulacím a rozdílné míře státní kontroly (oficiální registrované církve vs. neregistrované „podzemní“ společenství). V Kaifengu existuje historická židovská komunita, která má svou specifickou místní tradici a dlouhou historii v rámci čínské společnosti.
Náboženská politika a současná praxe
Čína oficiálně považuje stát za sekulární a náboženství podléhá státním regulacím. Pět náboženských organizací je historicky oficiálně uznávaných (Buddhistická, Taoistická, Islámská, Katolická a Protestantská asociace), přesto existuje široké spektrum praktik mimo oficiální struktury. Po roce 1978 došlo k výraznému oživení návštěvnosti chrámů, k novému zájmu o duchovní praktiky a ke vzniku náboženských společenství, zároveň však platí omezení týkající se veřejného vystupování náboženských organizací, jejich vzdělávání či zahraničních vlivů.
Celkově je náboženská mapa Číny složitá: vedle institucionalizovaných tradic existuje masivní pluralita lokálních zvyků, silná vazba na etnickou identitu a proměnlivý vztah mezi náboženstvím a státem.
Buddhismus
Existují tři hlavní větve buddhismu: Buddhismus Han, tibetský buddhismus a théraváda. První dvě se nacházejí v Číně. Vycházejí z mahájány. praktikují i jiná náboženství a spadají také pod hinduistické náboženství.
Lidové náboženství
Čínské lidové náboženství je náboženství, které se v Číně praktikuje již tisíce let. Na celém světě je nejméně 800 000 000 stoupenců čínského lidového náboženství (odhad). Většina těchto stoupenců, ne-li všichni, jsou zároveň stoupenci buddhismu, konfucianismu a taoismu, neboť tato tři filozoficko-náboženská směry mají na čínské lidové náboženství zásadní vliv. Vliv těchto tří filozofií-náboženství a jejich vliv na ně jde tak daleko, že některé mýtické postavy z lidové kultury přešly do těchto filozofií-náboženství a naopak.
Čínské lidové náboženství se skládá z kombinace náboženských praktik, včetně konfucianismu, uctívání předků, buddhismu a taoismu. Lidové náboženství si také zachovalo stopy některých neolitických systémů víry předků, mezi něž patří uctívání Slunce, Měsíce, Země, nebe a různých hvězd a také komunikace se zvířaty. Vedle buddhismu, konfucianismu a taoismu jej po tisíce let praktikují Číňané po celém světě.
Taoismus v Číně
Taoismus je filozofie a náboženství staré nejméně 2500 let. Pochází z Číny a v současnosti je rozšířen v Koreji.
道 Tao, také romanizované jako Tao, je "síla", která podle taoistů vytváří vše na světě. Je velmi tajemná a místo toho, aby taoisté trávili spoustu času vysvětlováním, co je tao, zaměřují se na jednoduchý a vyvážený život v souladu s přírodou. To je jedna z nejdůležitějších zásad taoismu. Taoisté také věří, že konflikty nejsou dobré a že pokud máte s něčím problém, je lepší najít způsob, jak to obejít.
Mezi významné taoisty patří:
- 老子 Lao Zi. Někteří tvrdí, že napsal Dào Dé Jīng.
- 庄子 Zhuangzi. Napsal knihu s příběhy, které hovoří o taoismu.
- 黄帝 Žlutý císař Huang Di. Lidé říkají, že byl jedním z prvních taoistů, ale je sporné, zda vůbec existoval, nebo ne.
Související články
Autor
AlegsaOnline.com Náboženství v Číně: přehled buddhismu, taoismu, islámu a lidové víry Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/82028