Raphael

Perugia

Rafael se narodil v Urbinu v italské Umbrii. Byl synem Giovanniho Santiho (zemř. 1494), který byl rovněž malířem, a Magie di Battisty Ciarla (zemř. 1491). Giovanni Santi byl Rafaelovým prvním učitelem, ale zemřel, když bylo Rafaelovi pouhých jedenáct let.

Když mu bylo asi 15 let, stal se Rafael učedníkem v dílně malíře Pietra Perugina, který se tak jmenoval proto, že byl nejslavnějším malířem ve městě Perugia. Perugino byl slavný nejen v Umbrii, ale také v Římě a ve Florencii, kde žili Leonardo a Michelangelo. Byl jedním z umělců, kterým byla svěřena důležitá zakázka vymalovat papežovu velkou kapli ve Vatikánu, Sixtinskou kapli.

Perugino byl známý tím, že uměl odborně malovat (technika) a uměl obrazy dokončit včas, díky čemuž byl oblíbený u svých mecenášů. Namaloval několik portrétů lidí žijících v jeho době, ale většina jeho obrazů jsou náboženské postavy minulosti. Některé z jeho obrazů jsou malé obrázky Madony s dítětem, které mohly být použity v rodinné kapli k soukromým bohoslužbám. Protože byl Perugino slavný, dostával také hodně práce od bohatých mecenášů a od kostelů, takže namaloval mnoho velmi velkých děl, která se dávala nad oltáře v kostelech. K tomu potřeboval pomoc svých učňů.

Rafael se od Perugina mohl mnohému naučit - kresbě, anatomii lidské postavy, chemii barev a technice nanášení barvy na obraz v hladkých vrstvách. Postavy na Peruginových obrazech mají často velmi milé a jemné tváře. Mnoho Rafaelových obrazů je také milých a jemných. Někteří malíři, jako například Leonardo, rychle měnili svůj styl a dávali na svých obrazech znát vlastní rukopis. Rafael však nadále maloval stylem, který ho naučil Perugino. Přidával nové nápady, které se naučil při pohledu na díla jiných umělců. Na rozdíl od Leonarda a Michelangela nedal Rafael světu v malířském umění nic nového. Proslavil se prostě proto, že byl tak odborný v tom, co dělal, a že lidé jeho obrazy tak milovali.

První práce

Obraz, který je považován za jeho nejstarší známé dílo, je malý obraz nazvaný Vidění rytíře. Na tomto obraze leží spící rytíř. Ve snu se mu zdají dvě krásné ženy. Jedna z nich, oděná v jemných splývavých šatech, mu nabízí květiny. Druhá žena, oblečená v tmavém oděvu, nabízí rytíři meč a knihu. Cesta za krásnou ženou vede podél řeky. Druhá cesta vede na strmou horu. Rafael přemýšlel o možnostech volby. Měl by se rytíř vydat snadnou cestou, nebo by se měl pokusit věci změnit?

Dalšími Rafaelovými ranými obrazy jsou Tři milosti a Svatý Michael.

Rafaelovým prvním významným dílem byla Svatba Panny Marie, kterou namaloval v roce 1504. Byl ovlivněn Peruginovým obrazem pro Sixtinskou kapli, na němž Ježíš předává klíče svatému Petrovi. Nyní se nachází v galerii Brera v italském Miláně.

 
Perugino byl Rafaelovým učitelem. Toto je jeho autoportrét.  


Vize rytíře, Rafael  

Florence

Kolem roku 1504 odjel Rafael s dalším malířem Pinturicchiem do italské Florencie. Florencie byla proslulá svými uměleckými díly, uměleckými dílnami, novými renesančními stavbami a obrovskou katedrálou. Rafael chtěl vidět díla Michelangela, Leonarda da Vinciho a dalších významných malířů a sochařů.

Madony

Ve Florencii byla velmi silná tradice zhotovování obrazů Madony s dítětem, protože město bylo zasvěceno Panně Marii. Téměř na každém rohu ulice byl obraz nebo pestrobarevná socha Madony s dítětem.

Během svého pobytu ve Florencii namaloval Rafael mnoho svých slavných obrazů Madony. Nejznámější z těchto obrazů jsou:

• Madona se zlatou rybkou (kolem 1505), která se nyní nachází v galerii Uffizi ve Florencii v Itálii.
• Madona z Prata (asi 1505), která se nachází v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.
• Esterházyho madona (asi 1505 - 07), která se nachází v Muzeu výtvarného umění v Budapešti, Maďarsko.
• La Belle Jardinière (Madona z krásné zahrady) (asi 1507), která se nachází v muzeu Louvre v Paříži.

 
Madona velkovévody .  


Rafaelův portrét papeže Julia II.  

Řím

V roce 1508 byl Rafael povolán papežem Juliem II. do Říma. Během svého pobytu v Římě se stal tak populárním, že se mu začalo říkat "princ malířů". V Římě strávil posledních 12 let svého života a vytvořil zde mnoho svých nejslavnějších obrazů.

Během pobytu v Římě dostal zakázku namalovat fresku proroka Izaiáše v kostele Sant'Agostino. Během práce na obraze navštívil svého přítele, architekta Donata Bramanteho. Bramante byl ve Vatikánu, zatímco Michelangelo maloval strop Sixtinské kaple. Rafael se samozřejmě chtěl podívat, co slavný mistr dělá. Zatímco byl Michelangelo pryč, Bramante vzal Rafaela do kaple. Když Rafael viděl, jak Michelangelo namaloval proroky, byl tak nadšený, že se vrátil do kostela Sant'Agostino, seškrábal svou malbu ze zdi a začal znovu. Je snadné si všimnout, že Rafaelova malba je v Michelangelově stylu. Rafael se za to nestyděl. Udělal to proto, aby vzdal čest velkému mistrovi.

Stanice The Stanze

Mezi Rafaelovy nejslavnější obrazy patří fresky na stěnách vlastních pokojů Julia II. ve Vatikánském paláci, známých jako Stanze. Malby ve Stanza della Segnatura a Stanza d'Eliodoro vytvořil sám Rafael, zatímco Stanza dell'Incendio navrhl Rafael a namalovali jeho asistenti.

Jedna z fresek ve Stanza della Segnatura má největší význam. Tato malba se nazývá Athénská škola. Zobrazuje skupinu učených lidí ze starověkého Řecka, filozofů, básníků, dramatiků, matematiků a dalších. Naslouchají ústřední postavě, kterou je filozof Platón. Obraz má ukázat, že v té době, na počátku 15. století, se mezi obyvateli Říma rodily nové myšlenky a vzdělanost, které se vyrovnaly vzdělanosti starověkých Athén.

Aby toto poselství vyjádřil jasně, použil Rafael tváře lidí, které znal. Michelangelo se zlomeným nosem sedí s bradou položenou na ruce. Vysoká postava Platóna s dlouhými vlasy a vlajícím plnovousem je portrétem Leonarda da Vinciho.

Jednou z vynikajících věcí na tomto obraze je způsob, jakým Rafael namaloval budovu, v níž postavy stojí. Architektura vypadá, jako by se otevírala ze skutečné místnosti.

Architektura

V roce 1500 byli malíři často žádáni, aby navrhli architekturu. Rafaelovou první prací jako architekta byla pohřební kaple v kostele Santa Maria del Popolo. Papež Lev X. si Rafaela také vybral, aby se spolu s Donatem Bramantem podílel na návrhu baziliky svatého Petra. Po Bramantově smrti převzal Rafael projektování baziliky a změnil její půdorys z řeckého kříže na latinský. Michelangelo se vrátil k Bramanteho plánu, ale zjednodušil ho. Další architekt, Maderna, pak stavbu prodloužil, jak plánoval Rafael.

Proměna

Rafaelovým posledním uměleckým dílem byl obraz Proměnění Páně. Jednalo se o oltářní obraz, ale Rafael zemřel dříve, než jej mohl dokončit. Místo něj jej dokončil Giulio Romano, který byl jedním z Rafaelových asistentů.

Smrt

Rafael zemřel v den svých 37. narozenin. Byl pohřben v římském Pantheonu. Jeho pohřeb se konal ve Vatikánu. V čele Rafaelova pohřebního vozu byl umístěn jeho oltářní obraz Proměnění Páně.

 
Detail z Aténské školy.  


Rafaelův poslední obraz Proměnění Páně.