Pantheon (v překladu "Chrám všech bohů") je budova v Římě. Původně byl postaven jako chrám bohů starověkého Říma a přestavěn kolem roku 126 n. l. za Hadriánovy vlády. Dnes není zcela jasné, kteří bohové byli původně uctíváni v jednotlivých částech budovy, protože Pantheon kombinoval klasické náboženské funkce s císařskými a veřejnými rituály.

Historie

Pantheon, v několika fázích stavby, vznikl na místě staršího chrámu, který nechal postavit Marcus Agrippa v době císaře Augusta (přibližně 27–25 př. n. l.). Současná stavba je výsledkem rozsáhlé přestavby provedené za císaře Hadriána kolem roku 126 n. l.; na průčelí však zůstala původní nápisní deska Agrippy. Návrh moderní podoby je někdy připisován Trajánovu architektovi Apollodorovi z Damašku, ale většina odborníků dnes souhlasí, že projekt vycházel z Hadriánovy iniciativy a zapojení jeho dvorních architektů.

Pantheon je nejzachovalejší ze všech římských staveb. Od doby, kdy byl přestavěn, byl téměř nepřetržitě využíván, což výrazně přispělo k jeho dochování. Od 7. století slouží Pantheon jako římskokatolický kostel (Santa Maria ad Martyres), který vysvětil papež Bonifác IV. v roce 609 n. l. Díky tomuto křesťanskému užívání přežil budovu také do moderní doby bez zásadního zániku či opuštění.

Architektura a rozměry

Pantheon kombinuje monumentální portikus s mohutnými korintskými sloupy a kruhovou rotundou zakončenou obrovskou kopulí. Portikus má šestice sloupů v přední řadě a další za nimi a sloupy jsou vytesané z egyptského žuly. Vnitřní rotunda má průměr i výšku shodně 43,3 metru, což vytváří dokonalý kruhový prostor, jehož strop je tvořen kopulí s charakteristickými kašetony (coffery).

V centru kopule se nachází okulus — kruhové otvor o průměru přibližně 8,2 metru, který propouští denní světlo a zároveň snižuje váhu vrchní části kupole. Díky tomuto řešení vzniká výrazná hra světla a stínu, která se mění v průběhu dne.

Konstrukce a materiály

Kopule Pantheonu je považována za největší kopuli vyrobenou převážně z nevyztuženého betonu. Stavitelé používali promyšlenou gradaci materiálů: v dolních vrstvách jsou těžší kamenné složky (travertin, tufa a cihla), směrem nahoru se do betonu přidává lehčí sopečný materiál a nakonec i pemza či pórovité tufové kamenivo, čímž se snížila hmotnost vrcholové části. Podle výzkumů Jutské archeologické společnosti je spodní část kopule z betonu se střídajícími se vrstvami cihel a tufu; obojí bylo spojeno a zpevněno vápenopozolanovou maltou, která vyplnila dutiny a zvýšila pevnost.

Tloušťka kopule se směrem k okuli postupně ztenčuje (odhady udávají několik metrů u báze až něco přes metr u vrcholu), a kašetování na vnitřním povrchu současně snižovalo hmotnost a dodávalo estetiku. Celá konstrukce je mistrovským příkladem římského betonářského umění a ovlivnila pozdější architekturu, zejména renesanční kupole (např. Brunelleschiho kupole v Florencii).

Interiér, výzdoba a hroby

Interiér rotundy je rozčleněn do několika nik a kaplí, které původně sloužily různým kultovním účelům. Stěny jsou obloženy mramorem a mnoho částí výzdoby pochází z různých období — od antiky přes středověk až po renesanci a novověk. V Pantheonu jsou pochováni významní umělci a osobnosti; mezi nejznámější patří renesanční malíř a architekt Raphael. Dále se v kaplích nacházejí hroby některých italských státníků a členů královské rodiny — Pantheon tak plní i funkci národní památné stavby.

Ochrana, změny a zajímavosti

  • Dochování: nepřetržité využití jako kostela a později i jako místo významných pohřbů pomohlo budovu zachovat v dobrém stavu.
  • Odstranění bronzu: v 17. století nařízením papeže Urbana VIII. bylo z portika odstraněno bronzové obložení pro jiné církevní a vojenské účely — tento čin vyvolal poznámky o ironii, že to, co "neudělali barbaři, učinili Barberini" (rodina papeže).
  • Vliv na architekturu: Pantheon ovlivnil mnoho stavebních projektů včetně renesančních a klasicistních návrhů po celé Evropě, které napodobovaly jeho kupolový prostor.

Praktické informace pro návštěvníky

Pantheon je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Římě. Vstup do kostela bývá často bezplatný, ale mohou existovat výjimky při zvláštních výstavách nebo bohoslužbách. Při návštěvě si všimněte: podlaha je mírně vyklenutá k odvodu vody z okulu, takže dešťová voda, která dopadne dovnitř, je odváděna do kanalizace skrz skryté otvory. Doporučuje se respektovat místo jako funkční kostel (odpovídající oblečení, ticho během bohoslužeb).

Termín panteon se někdy používá obecně pro budovu či prostor, kde jsou pohřbeni známí nebožtíci; původní Pantheon tak dal jméno i tomuto konvenčnímu pojmenování.